Úvěry v cizí měně? Ve firmách běžný jev

Úvěry jsou dnes obvyklou součástí financí všech aktérů v ekonomice. Vládní sektor vydává dluhopisy, které spolufinancují jeho fungování. Domácnosti si díky půjčkám mohou dovolit zboží, na které by musely spořit mnoho let. Podobně mohou k velkým investicím využít úvěr firmy. Ty v Česku jsou zároveň úzce provázány se svými zahraničními partnery a mnohdy obchodují rovnou v cizí měně – nejčastěji v eurech.

Kurzové změny mohou svádět ke spekulacím

Především podniky si tak zvykají na využití úvěrů v cizí měně. České domácnosti totiž, na rozdíl od těch v Polsku nebo Maďarsku, tyto úvěry téměř nevyužívají. Vyhnuly se tak dopadům prudkého oslabení domácí měny během hospodářské krize, které skokově navýšilo splátky úvěrů a výrazně zhoršilo ekonomickou situaci polských a maďarských domácností. Právě kurzové změny mohou svádět ke spekulacím. Proto se budeme zaměřovat hlavně na nefinanční podniky, u kterých je podíl spekulativních úvěrů přirozeně nižší.
Časová řada o využití úvěrů v cizí měně v databázi ARAD České národní banky začíná 1. lednem 1997. Rok 1997 je význačný především změnou režimu směnného kurzu z fixního (s fluktuačním pásmem) na řízený floating. Koruna v té době výrazně oslabovala, a tak je těžké v těchto historických údajích vysledovat něco jiného než prudký nárůst korunové hodnoty úvěrů v cizí měně. Na přelomu tisíciletí ještě stále doznívala transformace ekonomiky a v roce 2002 se do oběhu dostává euro jako devizová, virtuální, měna fungující již od roku 1999. Proto počátečním datem v této analýze bude 1. leden 2004. Květnový vstup ČR do EU lze do jisté míry považovat za poslední transformační zlom.

Podíl úvěrů v cizí měně v roce 2016 rostl

Podíl úvěrů a pohledávek nefinančních podniků denominovaných v cizí měně se od roku 2004 až do listopadu 2013 pohyboval v rozmezí 15 až 20 %. Výkyvy byly způsobeny spíše změnami kurzu, a tedy i korunové hodnoty úvěrů. Na přelomu let 2013 a 2014 se oslabením koruny podíl navýšil a do konce roku 2015 se držel kolem 22 %. Až od roku 2016 podíl rostl a vrcholu dosáhl v dubnu 2017, a to 31,2 %.
Pohled na pohledávky rozdělené podle splatnosti ukazuje, že růstový trend vykazuje především podíl střednědobých úvěrů v cizí měně, u kterých se splatnost pohybuje mezi jedním rokem a pěti lety. Růst začal po roce 2009 a ke konci roku 2017 už podíl činil 37,5 %. Projevují se zde krátkodobé výkyvy odpovídající důležitým událostem v ekonomice, především skokovým kurzovým změnám. Popsaný trend je výsledkem stabilně rostoucí korunové hodnoty střednědobých úvěrů v cizí měně. Ta na konci roku 2004 činila 22 mld. Kč, do konce roku 2009 se navýšila na 34,6 mld. Kč. Navzdory ekonomickému útlumu se výrazněji nesnižovala a ke konci roku 2013 dosahovala 51,9 mld. Kč (pozn. autorky: před listopadovým oslabením koruny činila tato hodnota 46 mld. Kč).
Dalšímu nárůstu střednědobých úvěrů v cizí měně napomohla ekonomická konjunktura a velmi pří­znivé úvěrové podmínky, kdy úrokové míry dosahovaly historických minim. Na konci roku 2017 činila hodnota těchto úvěrů 74,4 mld. Kč. Naproti tomu hodnota korunových střednědobých úvěrů po roce 2008 klesala. Navýšení přinesl až rok 2015 a silnější ekonomický růst.

Úvěry s dlouhodobou splatností jsou kategorií, která nyní ve složení pohledávek podniků zaujímá nejvýznamnější pozici. Nebylo tomu tak vždy. Rok 2004 a vstup ČR do EU přinesly českým firmám nejen nové podnikatelské příležitosti, ale také potřebu investovat do výrobních kapacit. Podniky proto využily především korunové úvěry, jejichž objem se mezi lety 2004 a 2009 zvýšil ze 113 mld. na 287,3 mld. Kč. Dlouhodobé úvěry v cizí měně v tomto období rostly o poznání pomaleji, a tak se jejich podíl na celku značně snížil (z 29,8 na 20,9 %). Na jejich korunové hodnotě se výrazně projevilo oslabení měny v listopadu 2013 (na konci října 77,6 mld. Kč, na konci listopadu 90,2 mld. Kč). Tento impulz rovněž odstartoval nové období růstu objemu těchto úvěrů. Ke konci roku 2017 se dlouhodobé úvěry v cizí měně podílely na těchto pohledávkách nefinančních podniků 27,9 %.
Roste i podíl cizoměnných úvěrů se splatností kratší než 1 rok. Od roku 2008 (s výjimkou roku 2012) totiž klesá objem krátkodobých korunových úvěrů. Objem krátkodobých úvěrů v zahraniční měně kolísá, ale především v průběhu konjunktur (před rokem 2008 a v posledních dvou letech) je jasně patrný růstový trend. Kromě zvýšené poptávky po úvěrech vyvolané ekonomickou konjunkturou lze tento jev vysvětlit i jinak. Pokud se ekonomice daří a má režim plovoucího směnného kurzu (floating), měla by domácí měna posilovat. Pokud si v takovém prostředí vypůjčí firma určitý obnos v cizí měně, může být i s úrokem vrácená částka vyjádřená v korunách nižší. Směnný kurz je jedna z nejhůře predikovatelných ekonomických veličin, a tak se na tyto spekulace využívají především krátkodobé úvěry.

Úvěry pro peněžnictví a pojišťovnictví loni značně kolísaly

Databáze ARAD obsahuje i údaje o poskytnutých úvěrech z hlediska odvětví. Zajímavé skutečnosti odhaluje pohled na tři odvětví s největším objemem poskytnutých úvěrů v cizí měně. Nejdramatičtěji se v poslední době výše těchto úvěrů vyvíjela v peněžnictví a pojišťovnictví. Úvěrů přibývalo v období před rokem 2009 (vrcholu 52,6 mld. Kč bylo dosaženo k 31. 1. 2009). Následně objem klesl na úroveň 40,0 mld. Kč a do přelomu let 2012 a 2013 stagnoval. Od konce roku 2012 do 31. 12. 2016 konstantně rostl až na 102,4 mld. Kč. V 1. čtvrtletí minulého roku došlo ke skokovému navýšení těchto úvěrů až na 142,4 mld. Kč. Domněnku, že ze strany finančních ústavů šlo o snahu využít očekávané ukončení intervencí, potvrzuje i další vývoj. K 31. 12. 2017 klesl objem úvěrů v cizí měně na 99,3 mld. Kč. Jejich podíl na všech úvěrech činil 38,1 %.
Ke konci roku 2017 připadal nejvyšší objem úvěrů v cizí měně činnostem v oblasti nemovitostí (143,7 mld. Kč). Dynamika vývoje těchto úvěrů v letech 2013–2016 zrychlila podobně jako u peněžnictví a pojišťovnictví. Vrcholu zde tyto úvěry dosáhly k 30. 4. 2017 (163,7 mld. Kč) a v následujících měsících se snižovaly. Tento pokles lze však z velké části vysvětlit posílením kurzu.
Zpracovatelský průmysl přijal úvěry v cizí měně jako přirozenou součást svých financí a podle toho vypadá i dlouhodobý vývoj. S výjimkou občasných výkyvů (ani zde některé firmy neodolaly lákadlu ukončení intervence) se objem úvěrů v cizí měně zvyšuje poměrně stálým tempem. V prvních letech po vstupu do EU bylo tempo vyšší (z 33,8 mld. Kč na počátku roku 2004 na 77,7 mld. Kč ke konci ledna 2009).
Recese příliš nepřeje investicím ani úvěrům, přesto ty v cizí měně u zpracovatelského průmyslu mírně narůstaly (83,5 mld. Kč na konci roku 2012). V období po vyhlášení intervence byla v odvětví patrná nejistota a úvěry v cizí měně ubývaly (naopak u peněžnictví a pojišťovnictví jich v první polovině roku 2014 přibývalo). Ve druhé polovině roku 2014 došlo k oživení zájmu. Na vrcholu objem půjček zpracovatelskému průmyslu činil 132,1 mld. Kč. Mírný pokles korunové hodnoty ke konci roku 2017 byl způsoben především posílením měny.