Utopenci z knihovny

Pro současné i budoucí badatele se po povodni podařilo zachránit několik set nejcennějších svazků z Ústřední statistické knihovny.

Statistickou knihovnu, která se nacházela v přízemí budovy ČSÚ, velká voda kompletně zničila. Menší část knižního fondu byla sice bezpečně uložena ve skladech v pražských Bohnicích, jež povodeň nezasáhla, ale větší počet svazků, a hlavně těch obsahově a historicky důležitějších, se ocitl na několik dní pod hladinou. Po opadnutí vody zůstaly všechny tiskoviny promočené, zanesené páchnoucím blátem a bez ladu a skladu rozházené po celém prostoru zničené knihovny. Mnohé začala velmi rychle pokrývat plíseň.

Několik let čekání a putování

Většinu knih bylo nutné vyhodit, ale několik stovek publikací se přece jen podařilo zachránit. Knihovnice a další pracovníci úřadu je řadu týdnů ručně vytahovali z bláta, vynášeli ven a na nádvoří oplachovali hadicí. Poté byly knihy uloženy do přepravek a odvezeny do mrazíren v Mochově, kde několik let čekaly na rozhodnutí vlády, jakým způsobem bude provedeno rozmražení a vysušení. Když tato operace proběhla, byly vysušené knihy na půl roku umístěny v oddělených, dobře větratelných místnostech v Benešově. Uvolňovaly se z nich totiž nebezpečné chemické látky použité při dezinfekci a navíc ještě charakteristický odér bahna. Protože jejich stav neumožňoval navrácení do fondu knihovny, musely být po prodeji budovy v Benešově přemístěny do objektu ČSÚ v Berouně, a následně do Plzně. Vzhledem k tomu, že kompletní zrestaurování tiskovin je velmi náročné a drahé, bylo rozhodnuto, že tímto procesem projde jen několik nejcennějších svazků. Aby zůstaly zachovány informace i ze zbylých publikací, musely je pracovnice ČSÚ s pomocí brigádníků ručně naskenovat a převést do elektronické podoby.

Náročná ruční práce

Z každé knihy bylo nutné nejprve oříznout hřbet, oddělit slepené listy a vysypat vysušené nečistoty. Teprve pak se list po listu vkládal do skeneru a vytvářela se jeho elektronická kopie. Naštěstí ten největší zápach z knih už vyvanul, takže většinou bylo možné pracovat i bez ochranných rukavic a respirátorů. Od března 2008 do konce roku 2010 se podařilo naskenovat 262 publikací, což představuje celkem 203 207 stránek. Kromě standardních statistických svazků byly touto cestou zachráněny i různé kuriozity, například publikace „Měření inteligence zaměstnanců státního úřadu statistického“ vydaná v roce 1928 v česko-francouzské verzi. Anebo zápis ze „schůze obecní Kommisse statistické dne 26. října 1881“ s vlastnoručním podpisem Vojty Náprstka.

Knihovna v novém

Provoz knihovny pro veřejnost byl obnoven v květnu 2004. Fond Ústřední statistické knihovny musel být znovu vybudován téměř od nuly. Do konce roku 2004 už zahrnoval 16 tisíc svazků v celkové hodnotě téměř 6 mil. Kč. Největším zdrojem obnovování publikací byly dary knihoven z Česka i ze zahraničí, a následně také vlastní publikace vydávané Českým statistickým úřadem. Na začátku roku 2022 bylo v naší knihovně již více než 55 tisíc svazků odborné literatury a 100 titulů statistických periodik. Knihovna poskytuje své služby odborné veřejnosti a zájemcům z akademické sféry, státních a neziskových institucí i z komerční oblasti. Otevřena je každý pracovní den, podrobné informace o aktuální výpůjční době a kontakty najdete na zde.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.

Připraveno na základě článku Heleny Jíchové a Petry Kuncové uveřejněného v S&M č. 7-8/2011.