Úřad ušel za šest let velký kus dopředu

Šest let v ČSÚ – jak byste je zhodnotila?

Šest let je skutečně velmi dlouhá doba. Během ní se v Úřadě odehrála celá řada změn. Rozdělit je lze do tří základních skupin. Začnu u změn organizačních, kdy došlo ke změně struktury ČSÚ, vznikly Krajské správy, vytvořila jsem odbor veřejných zakázek nebo odbor vnější komunikace a centralizovala správu IT. Došlo také ke generační obměně na pozicích vedoucích pracovníků. A za velmi důležitý považuji fakt, že se nám podařilo poměrně významně navýšit počet vysokoškoláků pracujících v ČSÚ.

Do ČSÚ jste přišla s myšlenkou více propagovat statistiku v očích veřejnosti. Došlo v této oblasti k pokroku?

Ano, to je druhá oblast, ve které Úřad ušel za těch šest let velký kus dopředu. Vytvořili jsme nový časopis Statisti­ka&My, který patří mezi nejlepší periodika veřejné správy, má velkou čtenost a jsou na něj vysoce pozitivní ohlasy. Proměnou prošel i odborný časopis Statistika: Statistics and Economy Journal, který se mimo jiné dostal na list čekatelů k získání impakt faktoru. Zkrátka kompletně jsme změnili přístup k veřejnosti. Vydáváme více tiskových zpráv a dalších informací. Častěji pořádáme tiskové konference, které jsou hojně navštěvované. Lidé si chválí i webové stránky, které jsou dnes podstatně přehlednější a využívají moderní formy prezentace.

A třetí oblast, kde došlo k největšímu vývoji?

To je oblast statistická. Ta hlavní, kvůli které tu ČSÚ vlastně je. Samozřejmě nemohu zmínit vše, co se povedlo za celých šest let. Ale chtěla bych vyzdvihnout hlavně realizaci projektu Redesign statistického informačního systému, kdy v podstatě v průběhu několika let byly modernizovány všechny části statistického procesu sběru, zpracování a prezentace statistických informací. Změnila se jak příprava výkazů, tak sběr dat, komunikace s našimi respondenty, zpracování údajů, tvorba a zveřejňování a výstupy. Kromě toho jsme zdárně zvládli přechod národních účtů z ESA 1995 na ESA 2010. Česko bylo dokonce jedinou zemí Evropské unie, která dokázala přijmout tento nový standard bez jakýchkoliv derogací. Dále v rámci podnikových statistik také vznikl sofistikovaný systém, který propojuje data ze statistických šetření s dostupnými administrativními zdroji.

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Sedmým rokem stojí v čele Českého statistického úřadu. Reprezentuje instituci, které podle posledního zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřuje 62 % občanů. Pravidelně se zúčastňuje jednání vlády ČR. K dosavadním úspěchům Ivy Ritschelové patří výrazné úspory v hospodaření Úřadu, realizace významných rozvojových projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie, díky nimž má ČSÚ moderní integrované nástroje statistického produkčního procesu, či snížení celkové administrativní zátěže v oblasti statistických zjišťování za posledních pět let o 35 %. K dalším prioritám, jež se daří naplňovat, patří také osvěta v oblasti statistiky. Každoročně uděluje osobnostem, které se zasloužily o rozvoj oboru, Cenu předsedkyně ČSÚ. Je severočeskou patriotkou a řadu let spolupracuje s Dětským domovem v Ústí nad Labem na Severní Terase. Coby bývalá rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a členka Stálé pracovní skupiny Akreditační komise (Ekonomie) se zabývá i oblastí vzdělávání a školství. Má bohaté zahraniční pracovní zkušenosti a je autorkou desítek odborných textů zaměřených na environmentální ekonomii a politiku životní prostředí.

Jak se za posledních šest let změnila statistika?

Ta se vyvíjí neustále. Používají se nové, modernější statistické metody zpracování, modely, postupy. Zároveň je naší snahou a jedním z prioritních cílů vyšší využívání administrativních zdrojů dat. Tedy těch, která jsou již zjištěna a jsou uložena v databázích jiných institucí. Tady ale samozřejmě musíme brát v úvahu, že ne všechny administrativní zdroje dat můžeme přebírat. Ne u všech je to objektivně možné. Ty, které přebíráme, musejí splňovat podmínky Evropského statistického systému. Výstupy z ČSÚ musejí být v souladu s evropskou statistikou a metodikou. Využití administrativních dat je tedy podmíněno tím, že existuje možnost vytvořit z nich výstupy, které evropské statistice odpovídají.

Pomůže vyšší využívání administrativních zdrojů dat ke snížení administrativní zátěže? Jak to pocítí například podnikatelé?

Nejde jenom o podnikatele, ale o jakékoliv ekonomické subjekty. Vnímám, že administrativní zátěž je pro ně skutečně velký problém. My jsme ji v průběhu několika let, konkrétně od roku 2006, snížili o 64 procent! A to tak, že jsme rušili některá statistická zjišťování a jejich části, redukovali počet sledovaných údajů či počty oslovených subjektů a z administrativních zdrojů dat jsme získávali údaje, které jsme do té doby samostatně zjišťovali. Když se s podnikateli bavím, samozřejmě si stěžují na vysokou administrativní zátěž statistiky. Ovšem musíme si uvědomit, že dotazníky ČSÚ jsou jen poměrně malá část výkazů, které firmám od státu chodí. Řada podnikatelů mezi nimi však nerozlišuje. Jakmile dostanou do ruky formulář, automaticky ho vztáhnou ke statistice ČSÚ, byť jde například o zjišťování resortů a různých jiných institucí nebo o průzkumy. Byla bych proto ráda, kdyby se veřejnost naučila rozlišovat mezi tím, co je administrativní zátěž ze strany ČSÚ a ze strany ostatních orgánů. A zmíním ještě dvě čísla: Z celkového počtu 1,3 milionu tzv. aktivních podnikatelů jich oslovujeme jen asi 92 tisíc.

Jakých největších úspor se vám dosud podařilo dosáhnout?

Zmínila jsem, že jsem při svém nástupu vytvořila odbor veřejných zakázek. Jedním z prvních úkolů tohoto odboru bylo posoudit a přehodnotit všechny smluvní vztahy, které měl ČSÚ v té době uzavřeny, a postupně je znovu soutěžit v otevřených výběrových řízeních. Tam se nám podařilo dosáhnout největších úspor. Souvisely nejen s přesoutěžením zakázek na datové a mobilní služby, ale i s celkovým omezením tisku v souvislosti s elektronizací či se snížením tuzemského cestovného díky efektivnější koordinaci práce terénních pracovníků, stejně tak s redukcí počtu pracovních míst nebo s nákupem energií na komoditní burze. Daří se nám dosahovat skutečně nízkých cen. Například mobilního operátora jsme soutěžili už podruhé za pět let. Dosáhli jsme tak úspor na úrovni dvou třetin výdajů, které byly vynakládány před mým nástupem do funkce.

Které právě probíhající projekty vnímáte jako nejdůležitější?

Jak jsem zmínila, je to projekt Redesign, který zde sice běží už několik let, ale některé detaily je ještě zapotřebí dokončit nebo zdokonalit. Je to i příprava Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Dále projekt, který zcela mění přístup ke statistice rodinných účtů. Vedle toho chystáme na příští rok setkání expertní skupiny, které by se mělo týkat tvorby systému environmentální statistiky, jejíž pracovní skupině OSN předsedáme. Na akci by do Česka měli přijet odborníci z celého světa. Zároveň se po dohodě s Eurostatem budeme snažit dobře připravit konferenci o kvalitě statistických systémů, která by měla být v roce 2018 a jejímiž zřejmě budeme hlavními organizátory.
Významné úkoly lze očekávat i v rámci Evropského statistického systému, kde probíhá rozsáhlá modernizace právního rámce, ať už v podnikových, nebo sociálních statistikách. Princip zastřešujících rámcových nařízení nejenže přinese nové požadavky na jednotlivé statistiky, ale měl by zjednodušit i jejich případné budoucí změny. I na tyto se bude muset ČSÚ připravit.

Patří k těmto důležitým tématům i statistika odpadů?

Určitě. Již poměrně dlouhou dobu vedle sebe fungují dva systémy – jeden náš, statistický systém odpadů, který používáme a který plně odpovídá Evropskému statistickému systému, a druhý informační systém Ministerstva životního prostředí, který je postaven na jiné bázi a jehož hlavní účelem je kontrola. Jak zatím vyplývá z analýz, tento resortní informační systém je pro naše účely nepoužitelný. Z tohoto administrativního zdroje dosud není možné získat data, která by odpovídala evropské metodice. V poslední době byly iniciovány velmi intenzivní diskuse nejen na území České republiky, ale i ve spolupráci s Eurostatem a Evropskou komisí o tom, jaké postupy by bylo možné zvolit, aby tyto dva systémy byly nějakým způsobem integrovány. Cílem je, aby Ministerstvo mohlo nadále využívat systém pro svoje účely a ČSÚ jej mohl současně využít pro účely evropské statistiky.

Aktuálně se hovoří i o zrušení údaje o průměrné mzdě tříděné na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. V čem je problém?

Ráda bych zdůraznila, že toto je čistě národní třídění a že tento ukazatel není opřen o evropskou statistiku. Údaj o nepodnikatelské sféře byl implementován do některých zákonů někdy v roce 2004 a následujících letech. V podstatě se od něj odvozují platy ústavních činitelů, soudců, státních zástupců a dalších. V souvislosti s přechodem z metodiky národních účtů ESA 1995 na ESA 2010 však dochází k tomu, že jsou přesunovány některé ekonomické subjekty z jednoho sektoru do druhého a tento ukazatel bude v čase kolísat. Z tohoto důvodu jsme informovali všechny uživatele, že daný ukazatel přestaneme od referenčního roku 2017 publikovat. Vzhledem k tomu, že v legislativních předpisech je uvedeno, že se pro výpočty platů používá dva roky starý ukazatel, mají všechny resorty dostatek času na to, aby legislativní předpisy upravily. Hodně o tom komunikujeme s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra, ale i s Nejvyšším soudem, Nejvyšším státním zastupitelstvím a dalšími. Domnívám se, že pomalu docházíme ke shodě a že tyto subjekty pochopily, proč jsme k tomuto kroku přistoupili. Pokud už musí být v legislativě nějaký statistický ukazatel, pak se jeví jako nejvhodnější průměrná nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

Příští měsíc se uskuteční krajské a senátní volby. Jak se na ně ČSÚ připravuje? A které úkoly jsou se zajištěním zpracování výsledků spojeny?

Volby budou 7. a 8. října, následující víkend pak druhé kolo voleb senátních. Z celkového počtu 13 660 stálých volebních okrsků se uskuteční ve 4 588 okrscích jak volby krajské, tak volby senátní. Pokud se týká přípravy, jde o volby velké, náročné, takže probíhá jednak několik plošných zkoušek, kdy kontrolujeme, zda při přenosu a zpracování dat vše funguje tak, jak má, a jednak intenzivní školení členů okrskových komisí i našich zaměstnanců. Volby bude zajišťovat 2 900 pracovníků ČSÚ. Z jedné třetiny se jedná o naše stálé zaměstnance a ostatní tvoří zaměstnanci, s nimiž uzavíráme dohody o provedení práce. Vedle toho existuje celá řada různých videopořadů, příruček a manuálů dostupných také na webové stránce www.volby.cz. Takže se domnívám, že všechny zúčastněné dokážeme velmi dobře proškolit tak, aby v průběhu voleb nevznikaly žádné problémy, nebo jsme je omezili na minimum.

Znamená to, že výsledky budou sečteny rychle?

Já bych široké veřejnosti, která čeká na výsledky, členům okrskových komisí a koneckonců i svým zaměstnancům přála, aby to bylo co nejrychleji. Třeba do půlnoci. Ale sama takový optimista nejsem. Odhaduji, že skončíme někdy nad ránem.

V jaké fázi jsou nyní přípravy na příští sčítání lidu? Jak by měl cenzus v roce 2021 vypadat a jak by se měl lišit od toho předchozího?

Už na jednání vlády jsem prezentovala, že chceme občany zatěžovat co nejméně. Představa je taková, že by nedostali tak rozsáhlé formuláře jako při minulém sčítání a že bychom využili právě administrativních zdrojů dat, například z Ministerstva vnitra nebo České správy sociálního zabezpečení. Z formulářů by měl úplně vypadnout domovní list. Bohužel bytový list tam ještě zůstat musí, protože zatím neexistuje žádný registr bytů. Druhou odlišností je vyšší využití elektronických formulářů. I když již v roce 2011 bylo možno vyplnit formulář elektronicky a učinilo tak 25 procent občanů, předpokládáme, že v roce 2021 bude tento podíl ještě vyšší. Pracujeme totiž na koncepci umožňující ještě snadnější přístup k elektronickým formulářům než minule. Občané by se mohli do sčítání zapojit on-line, bez jakéhokoliv kontaktu s komisařem.

Pojďme k vnitřním záležitostem: Jak se promítl služební zákon do chodu ČSÚ? Co se zjednodušilo, a co naopak zkomplikovalo?

Služební zákon nepovažuji v oblasti personalistiky za úplně povedený. Shodli jsme se s předsedy ostatních ústředních správních úřadů na tom, že je tam mnoho slabých míst, která nám zkomplikovala práci a kvůli kterým hodně narostla administrativa. Složitější je například přijímání nových zaměstnanců. Pokud třeba chci přijmout nového zaměstnance, který nemá složenou úřednickou zkoušku, mohu ho zařadit jen do prvního stupně dané platové třídy. I odborníci s praxí tak začínají na velmi nízkých platech, což je odrazuje od toho, aby k nám přicházeli. Další problém je s výběrovými řízeními, ve kterých uspěje člověk, který již je ve služebním poměru v jiném úřadu. Jeho služební poměr převodem do jiného úřadu nekončí a není možné mu dát zkušební lhůtu. Přitom jeho přístup k práci de facto vůbec neznáme. A v neposlední řadě jde o výhody, které zaměstnanci pod služebním zákonem získali, jako indispoziční či studijní volna. V tomto ohledu vnímám rozevírání nůžek ve vztahu k druhé kategorii zaměstnanců, kteří jsou pod zákoníkem práce. O všech těchto problémech jsem nedávno diskutovala i s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou a musím říct, že jsme se shodli na tom, že by bylo vhodné uvažovat o určité novele tohoto zákona, minimálně v těch nejdůležitějších bodech.

S jakými jinými limity se při své práci setkáváte?

Jsou dva. Prvním je rozpočet, který nám bohužel zůstává pořád stejný, ale větší podíl se přelévá do platů a menší zůstává na provoz centrály nebo Krajských správ. Stejně tak nám chybějí peníze na investice, ať už do ICT, nebo do rekonstrukcí a oprav. Druhým momentem je to, co jsem naznačila v souvislosti se služebním zákonem. Při výběrových řízeních začínáme pociťovat nedostatek kvalifikovaných a nadšených lidí, kteří by pro ČSÚ chtěli pracovat. Proč říkám nadšených? Protože když se podíváte na dobu, jak dlouho naši zaměstnanci pracují pro Úřad, zjistíte, že buď odcházejí po roce, kdy si uvědomí, že tahle práce pro ně není, nebo zde zůstávají desítky let.

Často jste pracovně mimo Česko. Jsou problémy ostatních statistických úřadů v Evropské unii podobné?

Jak v které oblasti. Pokud se týká oblasti statistické, tak narážíme v podstatě na stejné potíže. Jde třeba o širší využití administrativních zdrojů dat. Jinde mají, stejně jako my, problémy s personálním zajištěním některých částí statistiky. Pokud se týká záležitostí rozpočtu, zásahů do sféry nezávislosti úřadů nebo organizačních věcí, lze jen obtížně srovnávat. Statistický úřad je sice v řadě zemí, včetně tuzemska, samostatně stojící jednotka, není součástí žádného ministerstva a předsedu jmenuje prezident. Ovšem v jiných státech je statistická instituce přímo součástí některého ministerstva, například financí nebo vnitra, a tam řeší zase trochu jiné problémy než my.

Na začátku jste hovořila o třech oblastech, které se během vašeho působení nejvíce proměnily.

Znamená to, že se daří naplňovat vizi, kterou jste měla při svém jmenování v roce 2010?
To by měli posoudit zejména lidé zvnějšku, ale samozřejmě i samotní zaměstnanci. Osobně si myslím, že většina úkolů, které jsem před sebe postavila, byla splněna nebo je naplňována. Ale to je již minulost. Nyní stojí před námi nové výzvy pro další roky. Ráda bych věřila, že se nám tyto nové cíle bude dařit naplňovat stejně jako ty, které jsem si předsevzala před šesti lety.

Co nového tedy ČSÚ chystá?

Některé prioritní úkoly jsem již zmínila v předchozím. Kromě těchto budeme pracovat například na podpoře e-Governmentu. Nadále se budeme muset podílet na budování systému registrů v České republice. Trochu ambiciózním cílem, kolem něhož stále probíhají diskuse, je i převod vybraných resortních zjišťování na ČSÚ. Zatím se tento úkol nedaří uskutečnit, spíše identifikujeme konkrétní překážky. Musím samozřejmě zmínit i zaměstnance. Dále se budeme snažit zlepšovat jejich pracovní podmínky, motivovat je, aby se dále profesně rozvíjeli. A i nadále budeme intenzivně pracovat na statistické osvětě a na dalším zvyšování prestiže Úřadu jak na národní, tak mezinárodní úrovni.