Uprchlíkům se nevyhneme

Do České republiky směřuje výrazně méně žadatelů o azyl než do sousedního Německa, Rakouska nebo Polska. Srovnatelné počty jako v České republice jsou registrovány např. v Irsku. České republice se od jejího vstupu do EU v roce 2004 vyhnuly výraznější migrační vlny ze zemí válečných konfliktů. Současnou zvýšenou migrací syrských uprchlíků je zasažena pouze okrajově. Lze říci, že v celoevropském kontextu nepatří náš stát v současné době mezi země, které by žadatelé o mezinárodní ochranu preferovali. Situace se však může změnit s pokračující krizí na Ukrajině.

Vývoj je do značné míry ovlivněn dvěma hlavními faktory, a to  přijetím Dublinské konvence (po vstupu ČR do EU) a začleněním ČR do Schengenského prostoru v roce 2007. Česká republika tak má v současnosti vnější „schengenskou“ hranici pouze na mezinárodních letištích, přičemž žadatelé o mezinárodní ochranu musí podle Dub­linské konvence zažádat o azyl v první bezpečné zemi, do které vstoupí.

Během 10letého období, 2004–2013, se počty žadatelů o mezinárodní ochranu přicházející do ČR konti­nuálně snižovaly. Od roku 2011 byl již meziroční pokles pouze mírný. V pořadí zdrojových zemí dominovala po celou dobu Ukrajina. Mezi další patřily Rusko, Vietnam a Bělorusko.
V roce 2013 klesl počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR na historické minimum. O mezinárodní ochranu zažádalo pouhých 707 cizinců, což bylo o 46 osob méně než v roce 2012. Nejvíce cizinců žádajících o mezinárodní ochranu v ČR (41,4 %) pocházelo, stejně jako v předchozích letech, z asijského kontinentu. Zastoupení Evropanů dosáhlo v roce 2013 40,5 % a oproti roku 2012 (41,7 %) tak mírně pokleslo. Obdobně se snížil (z 9,5 %) i podíl žadatelů z afrických zemí, který dosáhl 8,5 %. Nejnižší zastoupení měli mezi žadateli o mezinárodní ochranu cizinci z amerického kontinentu, jejichž podíl činil 6,1 %. Ve srovnání s rokem 2012 však tato skupina viditelně vzrostla (z 2,3 %).
Nejnovější údaje Ministerstva vnitra dokumentují výrazný nárůst počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR. V průběhu roku 2014 předložilo žádost o mezinárodní ochranu celkem 1 156 cizinců (oproti roku 2013 to znamenalo nárůst o 449 osob, neboli o 64 procentních bodů). Nejvíce žadatelů pocházelo tradičně z Ukrajiny, která zároveň zaznamenala i nejvyšší  meziroční nárůst (o 369 osob, tj. o 253 p. b.). Dále následovala Sýrie (108 osob), Vietnam (64 osob), Rusko (43 osob) a pětici zemí v tomto žebříčku uzavírala Kuba (42 osob).
Mezi žadateli o mezinárodní ochranu dominovali v roce 2014 muži. Ženy tvořily pouze o málo více než jednu třetinu (35 %) z celkového počtu. Celkem pětina žadatelů byla nezletilých.
Ministerstvo vnitra vydalo v roce 2014 v řízení o udělení mezinárodní ochrany celkem 1 050 rozhodnutí, z toho v 376 případech byla přiznána mezinárodní ochrana ve formě azylu či doplňkové ochrany. Formou azylu byla mezinárodní ochrana v roce 2014 udělena celkem u 82 případů, oproti roku 2013 tak bylo uděleno o 13 azylů méně. Doplňková ochrana pak byla udělena 294 osobám, což bylo o 38 více než v roce 2013. Nejpočetnější skupinou cizinců, kterým byla v roce 2014 doplňková ochrana udělena, byli občané Ukrajiny (119).

Uprchlíci v EU ve 2. čtvrtletí 2014

Podle údajů Eurostatu zažádalo o udělení mezinárodní ochrany v zemích EU ve 2. čtvrtletí 2014 (duben–červen) 122 030 cizinců (s výjimkou Rakouska). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 to bylo o 17 215 osob více. Nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu bylo registrováno v Německu (37 900 osob). Dále následovalo Švédsko (18 925), Francie (15 375) a Itálie (14 380). Naopak mezi země s nejnižšími počty žadatelů se v daném období zařadily Slovensko a pobaltské státy.

Ženy tvořily necelou třetinu (29,6 %) všech žadatelů. Z hlediska věkové struktury spadalo nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu v EU do věkové skupiny 18–34 let (55,8 %). Tato věková kategorie byla vysoce nadprůměrně zastoupena v Itálii (85 %), Chorvatsku (74 %), Slovensku (71,4 %), Řecku (64,2 %), Maďarsku (62,8 %), Kypru (59,9 %) a Maltě (59,8 %). Oproti tomu Česká republika (39 %), Estonsko (39,4 %) a Litva (31,3 %) měly mezi státy  EU nejvyšší zastoupení žadatelů starších věkových skupin (35–64 let).
V rámci Unie byli nejpočetnější skupinou žadatelů o mezinárodní ochranu Syřané (17 % z celkového počtu za 2. čtvrtletí 2014, následováni občany Eritreje (9 %), Afghanistánu (5 %), Pákistánu (4 %) a Srbska (4 %).
Příliv žadatelů o mezinárodní ochranu ze Sýrie směřoval ve 2. čtvrtletí 2014 zejména do Německa a Švédska. Další jejich častou cílovou zemí bylo Nizozemsko. Uvedené země byly v roce 2014 i hlavními destinacemi Eritrejců. Občané Afghánistánu nejvíce směřovali do Německa, Maďarska a Itálie. Mezi cílovými zeměmi Pákinstánců pak byly převážně Itálie, Velká Británie a Německo. Nejvíce občanů Srbska zažádalo v uvedeném období o udělení  mezinárodní ochrany v Německu, Švédsku a Francii.

V Německu bylo uděleno nejvíce uprchlických azylů

Podle údajů Eurostatu bylo ve 2. čtvrtletí 2014 v EU kladně vyřízeno celkem 33 645 žádostí o mezinárodní ochranu, z toho v 17 460 případech byla přiznána mezinárodní ochrana ve formě azylu a v 11 650 případech byla udělena doplňková ochrana. Nejvíce uprchlických azylů bylo v tomto období uděleno v Německu (6 150), dále ve Francii (2 770), Švédsku a (2 125) a Velké Británii (1 655). Na druhé straně Slovensko, Portugalsko a Chorvatsko byly země, které za uvedené období neudělily žádný azyl.
Jak již bylo zmíněno výše, mezinárodní ochrana ve formě doplňkové ochrany byla přiznána celkem v 11 650 případech, z toho největší část, 4 630, připadala na Švédsko. S odstupem následovaly Itálie (1 790), Německo (1 425) a Nizozemsko (1 115). Oproti tomu žádnému žadateli nebyla ve sledovaném období udělena  doplňková ochrana v Estonsku a Litvě.
Mezi novými azylanty byli v případě Německa a Velké Británie nejčastěji Syřané. Ve Švédsku a Itálii byli nejpočetnější skupinou nových držitelů uprchlického statutu Eritrejci. Ve Francii pak pocházelo nejvíce osob, které získaly  ve 2. čtvrtletí 2014 uprchlický statut, z Ruska. Mezi cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana, dominovali ve většině výše uvedených zemích (Německu, Švédsku i Francii) Syřané.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo