Úmrtnost podle rodinného stavu

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let. Hlavním důvodem pro hodnocení úmrtnosti až od věku 30 let je posun uzavírání manželství do pozdějšího věku, malá velikost mladé populace alespoň jedenkrát sezdaných a obecně nízké počty zemřelých v mladém věku. Pro eliminaci náhodných výkyvů je úroveň úmrtnosti navíc hodnocena za tříletá kalendářní období. Ve výše uvedeném článku se jedná konkrétně o období let 1994–1996, 2004–2006 a 2014–2016.
I pro hodnocení úmrtnosti podle rodinného stavu lze využít úmrtnostní tabulky, neboť data sbíraná a zpracovávaná Českým statistickým úřadem je umožňují pro populace jednotlivých rodinných stavů vypočítat. Při interpretaci zjištěných údajů je však třeba mít na zřeteli několik věcí.
První z nich je definice výsledné naděje dožití pro dané období. V případě úmrtnostních tabulek, které odrážejí úmrtnostní poměry daného období, jde o průměrný počet let, který má osoba ve věku 30 let ještě před sebou za předpokladu zachování úmrtnosti osob daného rodinného stavu podle věku po zbytek jejich života. Úroveň úmrtnosti se však může v budoucnu měnit. Druhým omezením je to, že v reálném životě určitý podíl osob svůj rodinný stav v čase změní, a přesunou se tak do jiné „úmrtnostní kategorie“. Změny partnerského soužití však na druhou stranu nemusejí být (ani vždy nejsou) doprovázeny změnou rodinného stavu. Především jde o vliv nárůstu počtů nesezdaných soužití zejména mezi svobodnými, ale i u rozvedených a osob oficiálně ženatých/vdaných (z výsledků sčítání lidu 2001 a 2011), která nemají vliv na jejich „de iure“ rodinný stav. Nicméně dá se do určité míry předpokládat, že i nesezdané soužití má pro zdravotní stav osob podobnou „ochrannou roli“ jako manželství. Avšak zjistit na kolik nám data bohužel neumožňují. V demografické statistice jsou tyto osoby klasifikovány do kategorie skutečného rodinného stavu, nikoliv stavu „de facto“. Třetím faktorem, který ovlivňuje hodnotu výsledné naděje dožití, je a) kvalita vstupních údajů, b) použitá metodika konstrukce úmrtnostních tabulek ČSÚ pro ošetření náhodných výkyvů úmrtnosti způsobených nízkými počty událostí i velikostí populace v mladém a naopak nejvyšším věku.
Kvalita vstupních údajů pro výpočet úmrtnostních tabulek podle rodinného stavu (i dalších ukazatelů úmrtnosti) spočívá kromě kompletnosti v jejich přesnosti. Ta se týká jak rodinného stavu zemřelých (údaje poskytují matriční úřady), tak struktury populace podle rodinného stavu. Údaje o tomto složení obyvatelstva získává ČSÚ při sčítáních lidu a z navazujících každoročních bilancí obyvatelstva podle rodinného stavu. Do bilancí vstupují také informace o rodinných stavech snoubenců a zemřelých a o rozvodech ve stejném roce. V článku uvedené údaje o nadějích dožití mužů a žen jednotlivých rodinných stavů je tak třeba hodnotit spíše v řádu půlroků až roků, nikoliv přesných desetin roku.