Učitelé vydělávají skoro o 60 % víc než v roce 2015

Nejvyšší průměrnou hrubou mzdu brali v roce 2020 učitelé na středních školách, a sice 45,8 tis. Kč. Učitelé na základních školách dostávali v průměru 45,1 tis. Kč a jejich kolegové zaměřující se na děti a žáky se speciálními potřebami pak rovných 45 tis. Kč. Vychovatelky pobíraly průměrně 37,4 tis. Kč, přibližně o tisíc korun více než učitelky v mateřských školách. Nejmenší mzdu měli asistenti pedagogů, pouze 29,4 tis. Kč. Pro zjednodušení hovoříme o mzdách, které zahrnují jak odměny ve mzdové, tak v platové sféře, pokud to není explicitně rozlišeno.

Průměrná mzda učitelů v regionálním školství v roce 2020 činila 112 % průměrné hrubé měsíční mzdy všech zaměstnanců v národním hospodářství. Jedinou skupinou učitelů, která na celostátní průměr nedosáhla, byly učitelky v mateřských školách. Ty vydělávaly pouze 95 % průměrné mzdy. Při srovnání se mzdou zaměstnanců s dokončeným vysokoškolským vzděláním (které mají dvě třetiny učitelů) dosahovaly příjmy učitelů v loňském roce pouze 74 %.

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě bude v budoucnu možná nově stanoven zákonem. Navrhovaná novela zavádí fixaci platů pedagogů na minimální hodnotu 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Přes poměrně rychlý růst učitelských mezd v posledních letech Česko stále zaostává za zahraničím, kde jsou učitelé leckde odměňováni mnohem lépe. Podle posledních dostupných statistik OECD z roku 2019 je poměr reálných mezd českých učitelů ke mzdě všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v rámci členských zemí druhý nejnižší, menší vykazují už jen USA.

Porovnání průměrné hrubé měsíční mzdy učitelů v regionálním školství a všech zaměstnanců v Česku (2020)

Tempo růstu kolísá

Celkově učitelům v regionálním školství vzrostly mzdy během let 2013 až 2020 v průměru o 66 %. Hrubá průměrná mzda v národním hospodářství zaznamenala ve stejném období nárůst o 47 %, mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním se zvýšily o 36 %.

Mezi lety 2013 a 2017 rostly mzdy učitelů v regionálním školství pomaleji než mzdy všech zaměstnanců v platové sféře (drtivá většina učitelů v regionálním školství spadá do platové sféry). Naopak v období 2017 až 2019 byl nárůst mezd učitelů dynamičtější, jejich průměrná hrubá mzda se zvýšila o 28 % (8,7 tis. Kč). V celé platové sféře přitom nárůst činil 21 % (6,7 tis. Kč). V roce 2020 však opět meziročně vzrostla o něco rychleji platová sféra (o 10 %, tj. 3,9 tis. Kč) než mzdy učitelů (o 9 %, tj. 3,7 tis. Kč).

Ve srovnání s vývojem průměrné mzdy všech zaměstnanců v národním hospodářství mezi lety 2013 a 2017 bylo tempo růstu mezd učitelů v regionálním školství víceméně shodné. V letech 2018 až 2020 se však mzdy učitelů v regionálním školství zvýšily o 26 % (8,8 tis. Kč), zatímco průměrná mzda zaměstnanců pouze o 14 % (4,8 tis. Kč).

Dlouhá cesta na vrchol

Platy učitelů a pedagogických pracovníků závisejí na jejich vzdělání (platové třídě) a délce praxe v oboru (platovém stupni). Zjednodušeně lze říci, že s rostoucím věkem učitelů, resp. delší dobou praxe se zvyšují. Učitelé v regionálním školství mladší 35 let v roce 2020 pobírali v průměru 37,6 tis. Kč, jejich kolegové starší 55 let vydělávali o 9 tis. Kč více. Z nejmladších učitelů do 34 let vydělávali nejvíce, a sice 40 tis. Kč, učitelé na středních školách. Učitelky v mateřské škole ve stejné věkové kategorii pobíraly 33 tis. Kč. Největší růst mezd mezi roky 2013 až 2020 zaznamenali učitelé na základních školách ve věkové kategorii 55 a více let. Polepšili si o 20,1 tis. Kč. Naopak nejmenšího absolutního progresu (o 12,3 tis. Kč) se dočkaly učitelky v mateřských školách ve věkové skupině do 34 let.

Maximální možný tabulkový plat a počet let potřebných k dosažení nejvyšší platové třídy může být dobrým ukazatelem perspektivnosti zaměstnání. Obecně platí, že čím větší je rozmezí mezi minimální a maximální mzdou, tím více let trvá, než se učitelé dostanou na vrchol kariérního žebříčku. Podle OECD např. v Austrálii nebo na Novém Zélandu potřebují učitelé na dosažení maximálního platu jen 6–8 let a jejich cílová mzda bude o 33–53 % vyšší než ta počáteční. To učitelé v Česku dosáhnou vrcholu až za dlouhých 32, či dokonce 36 let a získají o 32 % vyšší plat než na začátku kariéry. Podobně dlouho se na nejvyšší stupeň dostávají např. i učitelé v Izraeli, nicméně ti se mohou těšit na navýšení až o 104 % vůči svému nástupnímu platu.

V Praze je učitelům blaze. Nebo ne?

V regionálním srovnání si v roce 2020 nejlépe vedl Kraj Vysočina s hrubou průměrnou měsíční mzdou 44,5 tis. Kč. Vůbec poprvé tak ve sledovaném období neměli největší mzdu učitelé z Prahy. Zajímavé je, že Vysočina se dlouhodobě pohybovala na spodním konci pořadí, v roce 2014 zde měli učitelé mzdu vůbec nejnižší ze všech krajů (25,9 tis. Kč). V posledních dvou letech však platy v Kraji Vysočina meziročně rostly ze všech krajů nejvíce. Nejnižší mzdy v roce 2020 měli učitelé v krajích Královéhradeckém (42,6 tis. Kč) a Olomouckém (42,7 tis. Kč). V roce 2020 se také poprvé od roku 2014 snížil rozdíl mezi jednotlivými kraji. Zatímco v roce 2014 se mzdy lišily maximálně o 1,5 tis. Kč, v roce 2019 představoval rozdíl dvou extrémních hodnot již 4,6 tis. Kč. V roce 2020 však došlo k poklesu na hodnotu pouze 1,9 tis. Kč.

Ačkoliv učitelé v Praze až do předminulého roku viděli na výplatní pásce nejvyšší částky z celé republiky a loni druhé nejvyšší, stačilo to pouze na 92 % hrubé průměrné mzdy všech pražských zaměstnanců, což je v rámci ČR nejhorší bilance. Praha také byla jediným krajem, kde učitelé pobírali nižší mzdu, než byl krajský průměr za všechna odvětví. Naopak v Karlovarském kraji průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství představovala 130 % průměrné celokrajské mzdy v národním hospodářství.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání