Ubylo resortních statistických zjišťování
19. 03. 2015
Události Česko
Od roku 2012 statistici pravidelně analyzují resortní statistická zjišťování a vyjednávají o využívání administrativních zdrojů dat. Přitom kladou důraz na to, aby se redukcí zjišťování nesnížila kvalita statistických informací.
Důkladná analýza
Usneseními vlády České republiky (č. 634/2012 k Záměru zefektivnění výkonu státní statistické služby ze dne 29. srpna 2012 a č. 980/2013 k Návrhu dalšího postupu zefektivnění výkonu státní statistické služby a revize v oblasti výkaznictví a evidencí ze dne 18. prosince 2013) bylo statistikům uloženo za úkol stanovit nezbytné potřeby resortů v oblasti výkonu státní statistické služby včetně plnění informační povinnosti vůči evropské statistice. Měli také jednat o přebírání potřebných dat z již existujících datových zdrojů ostatních resortů, např. z daňových přiznání.
Snaha ČSÚ zjednodušit podnikateli nejvíce neoblíbené zjišťování
V roce 2014 se uskutečnilo několik jednání s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a Generálním finančním ředitelstvím k plnění povinnosti účetních jednotek předkládat účetní uzávěrku. Pro resorty je hlavním úkolem odstranění duplicity předkládat účetní závěrku jak do sbírky listin, tak jako přílohu k daňovému přiznání.
Pro ČSÚ je stěžejním zájmem získat všechna data z rozvahy a výsledovky. Úřad dosud přebírá pouze vybrané údaje. Tyto jsou klíčové pro aktualizaci registru ekonomických subjektů, na jehož základě se generují výběrové soubory statistických zjišťování a využívají se pro dopočty významných ukazatelů. Pokud by měl Úřad všechna data z účetních výkazů, mohl by redukovat nejrozsáhlejší statistické zjišťování Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví, které se u podnikatelů netěší zrovna velké oblibě.
Pracovníci ČSÚ a ostatních resortních pracovišť státní statistické služby proto prošli všechna resortní statistická zjišťování, která se prováděla v roce 2012, a diskutovali o efektivnějším způsobu získávání potřebných údajů.
Každé resortní statistické zjišťování začlenili do jedné ze čtyř skupin. Do první zařadili ta, která mohou spadat do statistického systému ČSÚ. Do druhé skupiny převedli resortní statistická zjišťování, která je výhodné využívat i pro jiné než statistické účely, do třetí pak zjišťování, která se zruší bez náhrady. Do poslední, čtvrté skupiny, zařadili resortní statistická zjišťování, která zůstanou v gesci resortu podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Počet resortních zjišťování v roce 2012 a jejich předpokládaný vývoj v roce 2017
Kdy zjišťovat či nezjišťovat
Statistici hodně diskutovali o tom, zda je skutečně nezbytné získávat data formou statistického zjišťování. Identifikovali důvody, na základě kterých je převod resortních zjišťování do systému zjišťování ČSÚ neefektivní. Shodli se na tom, že hlavní překážkou je typ zjišťování, legislativní podmínky, způsob sběru dat či jejich využití. Domluvili se, že nebudou převádět statistická zjišťování, která jsou určena malému počtu respondentů. Nepřevedou se ani ta, která jsou v daném odvětví velice detailní a vyžadují hluboké znalosti specifik odvětví, které ČSÚ nemůže zabezpečit.
Převod resortních statistických zjišťování není efektivní v těch případech, kdy je zjišťování součástí uceleného informačního systému ministerstva.
Další překážkou převodu statistických zjišťování je skutečnost, že informační systém je spolufinancovaný z evropského Integrovaného operačního programu s předepsanou dobou udržitelnosti.
Administrativní zdroje dat
Jedna z možností snižování zátěže respondentů spočívá ve využití údajů získaných v administrativním procesu jiného orgánu veřejné správy a propojení těchto administrativních dat s daty statistickými (ze zjišťování). Dlouhodobým strategickým cílem je organizovat statistická zjišťování pouze v případech, kdy nejsou k dispozici data v dostupných administrativních zdrojích.
K čemu ČSÚ využívá agregovaná data
Administrativní data jsou v ČSÚ využívána jako opora pro popis a vymezení celé statistické populace zkoumaného statistického jevu, pro korekce výstupů statistických zjišťování a k zajištění koherence mezi různými statistickými zjišťováními. Z hlediska metodiky výběru mohou být administrativní data využita pro zpřesnění rozsahu výběru, k efektivnější metodě odhadů a pro získání podkladu pro modelování. V případě, že plně nahrazuje statistické zjišťování, využívají se agregovaná data pro přímé zveřejnění. Využití je tedy poměrně široké.
Základním předpokladem pro využívání administrativních zdrojů dat je jejich dostupnost. Zda jsou tedy vytvořeny zejména legislativní podmínky pro získávání dat od orgánů veřejné moci. Vzhledem k tomu, že zákon o státní statistické službě nemá v této oblasti nadřazenou roli, je nutné vytvořit určitý typ reciprocity i v zákonech upravujících poskytování dat z administrativního zdroje spravovaného příslušným ministerstvem nebo institucí. To představuje v právních podmínkách České republiky zásadní, mnohdy i politický problém.
Pro ČSÚ je klíčovým tématem i způsob sběru dat pro daňové účely. Úřad se přiklání k cílovému systémovému řešení. Tím by měl být integrovaný sběr údajů, které stát požaduje od povinných subjektů. Sběr by se uskutečňoval v elektronické podobě, tj. na jednom místě v jednom termínu včetně verifikace dat. K tomuto integrovanému zdroji by měly přístup veškeré oprávněné subjekty veřejné správy. Na systém by byla napojena i vybraná statistická zjišťování, která mají vazbu na účetní výkazy.
Počet resortních zjišťování celkem v letech 2012 až 2015 a předpokládaný vývoj do roku 2017
Postup podle usnesení vlády ČR
Český statistický úřad bude postupovat podle usnesení vlády České republiky č. 980/2013 i v roce 2015. Výsledkem vyjednávání bude materiál Realizace integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu, který zkonkretizuje plnění posledního úkolu uloženého v usnesení. Obsahem materiálu bude popis vize ČSÚ, tj. zajištění ukládání vybraných dat shromažďovaných státní správou na jednom místě a v elektronické podobě tak, aby po verifikaci mohla být data sdílena oprávněnými orgány státní správy, včetně Českého statistického úřadu. Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí by měly doplnit své představy systémového řešení a časový plán postupu. Materiál bude předložen k projednání vládě ČR letos v červnu.
Eurostat požaduje, aby se posílily koordinační role národních statistických úřadů při plnění principů Kodexu evropské statistiky. Již letos v březnu přijel do České republiky mezinárodní tým expertů, aby zhodnotil spolupráci Českého statistického úřadu s ostatními producenty statistiky z pohledu dodržování principů tvorby evropské statistiky.