U Nizozemců se vytrácí duševní pohoda

Podle nizozemského národního statistického úřadu se psychické problémy vyskytují u 15 % populace. Duševní zdraví je tak nejhorší za posledních 20 let.

V první polovině roku 2021 bylo procento lidí, kteří hlásili psychické problémy, jako je pocit osamělosti, úzkosti nebo stresu, nejvyšší od roku 2001, kdy se s pravidelným šetřením na téma duševní zdraví začalo. Zvláště nápadný se jevil nárůst duševních problémů mezi mladými lidmi. V roce 2021 bylo v Nizozemsku 18 % mladých lidí ve věku 12 až 24 let duševně nemocných či mělo duševní problémy. Přitom v letech 2019 a 2020 podobná šetření uváděla, že potíže v duševní oblasti má jen 11 % mladých. Ale již výzkum z posledního čtvrtletí roku 2020 naznačoval, že duševní zdraví mladých lidí se začalo zhoršovat a v prvních dvou čtvrtletích roku 2021 se tento trend prohloubil.

Oblast duševního zdraví byla v průzkumu hodnocena na základě odpovědí na otázky, v nichž se zjišťovala situace a pocity v předchozích čtyřech týdnech. Výzkumníci se například ptali: „Jak často jste se během posledního měsíce cítil skleslý a smutný?“ nebo „Cítili jste se během posledního měsíce tak smutní, že vás nic nedokázalo rozveselit?“. Respondenti si mohli vybrat ze šesti různých odpovědí, od „nikdy“ po „vždy“. Na základě odpovědí bylo vypočítáno skóre v rozmezí od 0 (velmi nezdravé) do 100 (naprosto zdravé). Skóre pod 60 bodů značilo jisté potíže v duševním zdraví.

Mladé ženy jsou na tom hůře

Zatímco v roce 2019 bylo skóre pod 60 bodů naměřeno u 14 % mladých dívek a žen ve věku 12 až 24 let, v roce 2021 to bylo 24 %. Také u mladých mužů se zvýšila četnost výskytu symptomů špatného duševního zdraví, zatímco v roce 2019 hodnoty pod 60 bodů vykázalo 7 % respondentů, o dva roky později to bylo 12 %. Nárůst problémů v oblasti duševního zdraví byl pozorován jak u teenagerů (12 až 17 let), tak u mladých dospělých (18 až 24 let), přičemž tento nárůst byl větší u žen než u mužů, a to především mezi 18–24letými.

Pandemie zasáhla negativně

Přestože snížení duševní pohody a zhoršení duševního stavu se časově téměř shoduje s různými omezeními, s nimiž se mladí museli vypořádávat v době pandemie nemoci covid-19, nelze podle odborníků z nizozemského statistického úřadu na základě dostupných údajů prokázat žádnou přímou souvislost mezi nemocí covid-19 a zhoršením duševního zdraví v populaci. Platí to i přesto, že se podle jiného výzkumu nizozemského statistického úřadu 47 % mladých lidí domnívá, že dopad krize vyvolané nemocí covid-19 na jejich životy byl negativní až velmi negativní. O něco menší podíl mladých respondentů (43 %) zaznamenal negativní i pozitivní dopady krize. Podíl mladých dospělých, kteří uvedli, že krize měla negativní až velmi negativní dopad na jejich životy, byl větší (53 %) než podíl takto zasažených teenagerů (38 %).

Více se dočtete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.