Tvorba a užití HDP – 3. čtvrtletí 2020

Poptávka

Po většinu 3. čtvrtletí domácí ekonomiku nesvazovala omezující opatření, což je důvodem masivního přírůstku ve srovnání s 2. čtvrtletím. Jarní propad se ale zcela dohnat nepodařilo. Domácí spotřeba ve srovnání s loňským 3. čtvrtletím zaostávala o 2,7 %, z toho spotřeba domácností klesla o 3,9 %. Meziroční výpadek trval u spotřeby služeb i zboží střednědobé spotřeby, tedy segmentů, které byly ve 2. čtvrtletí nejvíce postižené restrikcemi.

Zotavení se ve 3. čtvrtletí vyhýbalo investiční aktivitě. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve srovnání s 2. čtvrtletím klesly o 5,0 % a za úrovní loňského 3. čtvrtletí zaostaly o 10,7 %. Oproti loňsku se výrazně propadaly investice ve většině kategorií – nejvíce u dopravních prostředků a zařízení, produktů duševního vlastnictví (software, patenty, apod.), ale také u obydlí. Z toho lze usuzovat, že domácnosti i podniky byly v oblasti investic ve 3. čtvrtletí velmi zdrženlivé.

Všeobecné uvolnění opatření ve 3. čtvrtletí napomohlo oživení zahraniční poptávky. Vývoz oproti 2. čtvrtletí narostl o více než čtvrtinu. Za úrovní 3. čtvrtletí 2019 export stále zaostával (pokles o 3,1 %). Dovoz meziročně klesl o 5,1 %. Výsledný přebytek bilance byl rekordní (126,6 mld. korun) a jeho zvýšení o 36,7 mld. oproti loňsku tak tlumilo dopad oslabené domácí poptávky. Popsané oživení lze připsat výhradně obchodu se zbožím, u služeb propad trval.

Nabídka

Hrubá přidaná hodnota oproti 2. čtvrtletí vzrostla o 7,3 %. Ve srovnání se 3. čtvrtletím 2019 se snížila o 4,8 %.

Pokles HPH ve srovnání s loňským 3. čtvrtletím nejvíce ovlivnila skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles o 9,3 %). Zejména odvětvím souvisejícím s cestovním ruchem chyběla obvyklá letní poptávka zahraničních návštěvníků. Slabá tržní poptávka způsobovala i pokles HPH profesních, vědeckých, technických a administrativních činností o 14,1 %. O 4,9 % klesla HPH ve zpracovatelském průmyslu. Růst zaznamenalo zemědělství, skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.

Objem mzdových nákladů oproti loňskému 3. čtvrtletí vzrostl o 0,1 %. Celková zaměstnanost se zvýšila oproti 2. čtvrtletí o 0,2 % a meziročně se propadla o 1,7 %. Počet odpracovaných hodin se vrátil mírně nad úroveň loňského 3. čtvrtletí (0,3 %).

Mezinárodní vývoj

Podle dostupných dat byl vývoj v EU ve 3. čtvrtletí podobný jako v Česku. Oproti 2. čtvrtletí došlo k nárůstu o 11,6 %, ale ve srovnání s loňskem HDP Unie zaostal o 4,3 %. Nejsilnější přírůstky proti 2. čtvrtletí měly státy jihu (Francie 18,7 %, Španělsko 16,7 %, Itálie 16,1 %). I naši nejbližší sousedé ve 3. čtvrtletí zaznamenali silný růst oproti 2. čtvrtletí (Německo 8,5 %, Rakousko 11,1 %, Slovensko 11,7 %, Polsko 7,9 %). Za úrovní loňského 3. čtvrtletí ale jejich ekonomiky stále zaostávaly.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty