Turistika za covidu

Během dvou let pandemie posílila vazba Čechů k druhému bydlení. Největší ztráty utrpěl zahraniční cestovní ruch.

Citelné propady zahraniční návštěvnosti v pandemickém období byly zčásti kompenzovány rostoucí domácí poptávkou, hlavně během letních sezon. Počet delších turistických cest obyvatel ČR po tuzemsku se v létě zvýšil, cestovatelé při nich rekordně využívali vlastní rekreační objekty. Výjezdy do zahraničí se navracely k normálu pozvolněji, Češi při nich častěji využívali osobní automobily a cesty si organizovali sami. Poslední dva roky znamenaly pro tuzemský cestovní ruch, jenž je v mnohých segmentech významně závislý na zahraniční poptávce, hlubokou ránu. Počet všech hostů, kteří využili služeb hromadných ubytovacích zařízení v ČR, se v roce 2020 meziročně propadl o rekordních 51 %. Během krizového roku 2009 činil přitom pokles „jen“ 7 %. Přestože loni došlo díky rychlému zotavování výhradně tuzemské poptávky k mírnému 5% nárůstu celkové návštěvnosti, hromadným ubytovatelům v Česku chybělo ve srovnání s posledním předpandemickým rokem 10,6 milionu hostů. Jen slabou útěchou mohlo být lehké prodloužení průměrné doby pobytu hostů, zčásti v důsledku citelně absentujících asijských turistů. Počet přenocování zahraničních hostů na úrovni 6,5 milionu totiž loni nedosáhl ani čtvrtiny hodnoty z roku 2019 a byl zčásti srovnatelný jen s počátkem 90. let.

Podstatně lépe na tom byl domácí cestovní ruch. Počet přenocování tuzemských hostů za loňský rok narostl o 6 % a svým objemem se dorovnal alespoň roku 2016. Takřka čtyři pětiny výkonu ubytovatelů (měřeného četností přenocování) tak loni generovali hosté z tuzemska. V éře předpandemické konjunktury byl přitom poměr mezi domácí a zahraniční klientelou vyrovnaný. Výše uvedené vlivy otřásly důvěrou podnikatelů v cestovním ruchu, což mělo přirozeně negativní dopad i v oblasti zaměstnanosti. Ačkoli bylo v úhrnu do loňského prosince jen v rámci programů

Covid Lázně, Veletrhy a kongresy, Ubytování či Podpora cestovního ruchu vyplaceno ze státního rozpočtu skoro 7 mld. Kč, nemohlo to zdaleka pokrýt ztráty celého odvětví. Pouze v segmentu ubytování byly totiž loni nominální tržby ve srovnání s „běžným“ rokem 2019 nižší o 52 %.

Průměrná míra inflace Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (rok 2019 = 100)

Domácí turisté se na léto vrátili

Negativní následky hlubokých propadů zahraniční poptávky pomáhal během celého pandemického období tlumit domácí cestovní ruch, především v letní sezoně. Již ve třetím čtvrtletí 2020 meziročně vzrostl počet přenocování rezidentů o 18 %, z vyšší poptávky těžily všechny kraje, nejvíce Karlovarský. Přispěly k tomu i marketingové pobídky, např. slevy na vstupném v oblasti kultury. Různé cenové akce, vouchery a výhodné balíčky ubytování nalákaly Čechy ve větší míře i do hotelů vyšších kategorií, v nichž dříve tvořili spíše doplňkovou klientelu. Rychlý nástup pandemické

vlny během září však letní sezonu zkrátil. Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 se tak počty přenocování domácích hostů meziročně propadly o 62 %, tedy podobně jako na jaře. K obratu došlo až během května 2021, kdy skončilo více než půlroční zmrazení v oblasti ubytování.

Přestože výrazný pokrok v očkování spojený se zjednodušením procedur u přeshraničního pohybu osob znovu mnohým obyvatelům Česka plně otevřel cesty do tradičních přímořských destinací, zájem o tuzemské pobyty nepolevil. Počty ubytovaných rezidentů v Česku i jejich přenocování se ve třetím čtvrtletí 2021 meziročně navýšily skoro o desetinu. Nejvíce z toho profitovala Praha, pokračoval i rostoucí zájem o ubytování s nejvyšším standardem. Naopak v kempech a chatových osadách se ve srovnání se silným létem 2020 ubytovalo domácích hostů méně.

Navzdory zhoršené epidemické situaci nebylo ve zbylé části loňského roku cestování zásadně omezeno. Počet přenocování domácích hostů tak ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty a podobně jako v předchozím kvartále již převyšoval úroveň stejného období roku 2019. V úhrnu za celý rok 2021 je však patrné, že na předcovidovou hladinu se domácí návštěvnost vrátila jen v Karlovarském kraji (z velké části vlivem lázeňství). Dobře si ale v tomto ohledu vedly v Česku také kempy a spolu s nimi i hotelové ubytování s nejvyšším standardem.

Turistické aktivity obyvatel ČR během 1. až 3. čtvrtletí (mil. uskutečnění)

Pozn.: Kratší cesty zahrnují 1–3 přenocování, delší cesty alespoň 4 těsně po sobě následující přenocování.

Vlastní rekreační objekty s rekordem

Pro získání komplexnějšího pohledu na cestování tuzemských domácností je třeba informace od poskytovatelů hromadného ubytování v Česku doplnit údaji z pravidelného výběrového šetření v domácnostech. To primárně zachycuje soukromé cesty obyvatel ČR (za účelem trávení volného času, rekreace, zlepšení zdraví, návštěvy příbuzných či známých) mimo místo obvyklého prostředí (zpravidla bydliště) trvající více než tři hodiny, ale méně než rok, jejichž frekvence je maximálně čtyřikrát za měsíc. Do šetření se nezahrnují životní rutiny spojené se zachováním standardu běžného života (pravidelné nákupy, každodenní návštěva nemocných rodičů v jiném městě). Vyloučeny jsou i jednodenní cesty spojené výhradně s nákupy, stejně jako cestování za prací (např. delší pobyt stavebních dělníků na určitém místě). Sledují se naopak služební cesty, nikoliv však ve čtvrtletním pohledu, a následující text se jimi proto nezabývá.

V roce 2020 podnikli 15letí a starší obyvatelé ČR 22,7 milionu vícedenních cest, což znamenalo meziroční pokles o třetinu. Nejméně lidé omezili delší (alespoň pětidenní) tuzemské cesty (o 9 %), naopak kratších i delších cest do zahraničí ubylo shodně skoro o 70 %. V obdobích nejtvrdších protiepidemických restrikcí nedosahovala četnost zahraničních cest dokonce ani 5 % úrovně z roku 2019. Během loňské i předloňské letní sezony byl ale počet cest po Česku s předpandemickou úrovní srovnatelný. Cestování přes hranice stále komplikovala administrativní náročnost umocněná rizikem nenadálých změn opatření v cílových destinacích či při návratu do vlasti. Ve třetím čtvrtletí 2021 se tak počty kratších i delších zahraničních cest blížily pouze 70 % úrovně roku 2019.

Počet přenocován uskutečněných obyvateli ČR v tuzemsku během 3. čtvrtletí (mil.)

Počet přenocování uskutečněných obyvateli ČR v zahraničí během 3. čtvrtletí (mil.)

Peníze na dovolenou nemá pětina domácností

Zejména kvůli financím, ale u seniorů často i vlivem horšího zdraví či obecného nezájmu o cestování, část populace žádné turistické cesty nepodniká. Z šetření o životních podmínkách uskutečněného loni na jaře plyne, že pětina domácností v Česku si nemohla dovolit zaplatit alespoň jednou ročně týdenní dovolenou pro celou rodinu. Finanční nedostupnost dovolené uváděly častěji domácnosti, jež deklarovaly obtíže vycházet s příjmy a které by nebyly s to zaplatit nečekaný výdaj. Dovolenou si takto nemohlo dopřát 63 % domácností v čele s nezaměstnanou osobou, 30 % domácností nepracujících seniorů, 37 % domácností samoživitelek, více než 20 % úplných rodin s třemi a více závislými dětmi či bezmála 30 % domácností bydlících v Ústeckém nebo Olomouckém kraji. Z pětiny domácností s nejnižšími čistými peněžními příjmy na osobu strádalo kvůli dovoleným 39 %, zhruba desetkrát více než u pětiny domácností s nejvyššími příjmy.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch