Turismus na cestě k normálu

Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku se loni v létě těsně přiblížila předpandemickému vrcholu. Zahraniční hosté ale stále chyběli, a to i ze států EU.

Navzdory nečekanému vzplanutí války na Ukrajině, která vedla zejména ve východoevropském regionu k zostření bezpečnostní situace a napříč celou Evropou k posílení makroekonomických nerovnováh i k poklesu nálady spotřebitelů, lze tvrdit, že podmínky pro další zotavování turismu byly v loňském roce obecně příznivé. Převážil totiž efekt globálního zlepšování pandemické situace, spojený s odstraňováním zbývajících administrativních i jiných bariér cestování. K tomu se přidal efekt nebývale silné „odložené“ poptávky. Reálné výdaje na konečnou spotřebu domácností v oblasti rekreace a kultury byly totiž v roce 2021 v Česku stále o 8 % nižší než o dva roky dříve, z toho za dovolené s komplexními službami o 44%. V EU šlo analogicky o 11 %, resp. 53 %. I přes „pandemickou recesi“ se počet domácností, které si nemohly dovolit zaplatit ročně týdenní dovolenou, v Česku ani v EU nezvyšoval.

Tržby cestovních kanceláří rostly

Sílící cestovní apetit Čechů i Evropanů vyústil loni v tuzemsku do dalšího růstu tržeb v odvětvích těsně spjatých s turismem. To platilo hlavně pro leteckou dopravu a cestovní kanceláře, profitující z citelného oživení výjezdového cestovního ruchu. Tržby v tomto segmentu v loňském 3. čtvrtletí zaostaly za shodným obdobím konjunkturního roku 2019 reálně již „jen“ o desetinu. To ubytovatelé v Česku ztráceli 27% a segment stravování a pohostinství 19 %. Tržby v restauracích, které předloni na jaře rychle ožily, v další části roku spíše stagnovaly a loni se dokonce opakovaně mezičtvrtletně mírně snížily – obdobně jako celková spotřeba domácností v Česku. Při znatelném reálném poklesu příjmů začali lidé omezovat nákupy části zbytného zboží i služeb – zejména těch s vysokým cenovým růstem. Spotřebitelské ceny se v 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 nacházely v pohostinství a stravování o 32 % nad úrovní roku 2019, zatímco ceny za ubytování či za dovolené s komplexními službami vzrostly „jen“ o 18 % – tedy méně než v úhrnu za veškeré zboží i služby (22%). Na konci loňské letní turistické sezony však stále přetrvávala ve stravování a pohostinství vysoká důvěra podnikatelů, a spíše než slabá poptávka, limitoval toto odvětví nedostatek pracovníků.

Indexy tržeb v Česku ve službách se silnou vazbou na cestovní ruch (úroveň roku 2015 = 100, stále ceny, sez. očištěno)

Chyběli hlavně zahraniční turisté

Celková poptávka v cestovním ruchu v Česku, vyjádřená počtem přenocování hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních, se díky úspěšné letní sezoně výrazně přiblížila rekordnímu roku 2019. Loni ve 3. čtvrtletí za ním zaostala jen o 3%. Poptávka hostů z Česka přitom převyšuje předkrizovou úroveň již od poloviny roku 2021, v létě 2022 to bylo o 12%). Meziročně sice zájem domácí klientely lehce opadl (napříč kraji i všemi kategoriemi ubytovacích zařízení), ve 3. čtvrtletí 2021 byl ovšem kvůli přetrváva jícím bariérám cestování do ciziny rekordní (5,3 mil. hostů a 15,9 mil. přenocování). Poptávka zahraniční klientely se meziročně takřka zdvojnásobila, za letní sezonou z roku 2019 ale stále o čtvrtinu zaostávala. Citelně totiž chyběli hlavně hosté ze vzdálených asijských států – Číny a Tchaj-wanu (–94 %), Japonska (–84%) a Jižní Korey (–77%), pro které bylo cestování kvůli protipandemickým opatřením v jejich domovinách stále komplikované. Hluboký propad přetrvával vlivem geopolitického napětí též u ruské klientely (–89 %). Ta přitom v roce 2019 tvořila v Česku skoro desetinu celkové poptávky ze strany zahraničních hostů. Z dříve početné klientely loni v létě stále citelně scházeli také občané USA a Kanady (–37%), Španělska (–40 %), Velké Británie (–32 %), Francie (–27 %) a Itálie (–26 %). Situaci tak zachraňovali naši sousedé. Němců i Rakušanů přijelo srovnatelně jako ve 3. čtvrtletí 2019 (582 tis., resp. 83 tis.), hostů z Polska či Slovenska dokonce lehce přibylo (+4%, +15%). Mírný nárůst poptávky signalizovali i občané Ukrajiny, Rumunska a pobaltských států.

Rozdíly v počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (změna proti shodnému obodbí roku 2019 v %)

Pozn.: *) stav za celý rok 2019

Téměř polovina krajů nad úrovní roku 2019

Rozšíříme-li hodnocení na celé období 1. až 3. čtvrtletí 2022, získáme plastičtější obraz o trendech v různých segmentech turismu v Česku. Od ledna do září se v Česku ubytovalo 15,1 mil. hostů, kteří zde v průměru strávili 2,7 noci. Počet jejich přenocování byl oproti roku 2019 o osminu nižší, z toho v Praze ale skoro o třetinu. V šesti ze čtrnácti krajů ovšem celková poptávka za uvedené období mírně vzrostla, nejvíce, o 8 %, na Vysočině. Vesměs šlo o regiony, v nichž se turismus tradičně opírá o tuzemské hosty. Těch oproti předpandemickému roku přibylo ve všech krajích, vyjma Ústeckého (–4 %), jehož návštěvnost mohla být letos mírně poznamenána rozsáhlým lesním požárem v Českosaském Švýcarsku.

Více než 20% nárůst přenocování domácích hostů v Praze a v Karlovarském kraji se projevil na vyšší celorepublikové poptávce Čechů po ubytování v hotelech nejvyšší kategorie. Dařilo se i penzionům, kterým pomohly zejména delší pobyty hostů z tuzemska. Růst celkové poptávky potěšil také provozovatele kempů, jejichž návštěvnost tradičně závisí hlavně na počasí. To přálo nejen loni, ale i během pandemie. Kempy tak byly jediným druhem hromadných ubytovacích zařízení, ve kterém loni návštěvnost zahraničních hostů za rokem 2019 významně nezaostala.

Index počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku (úroveň 1. až 3. čtvrtletí 2019 = 100)

Lázně a konferenční turistika se zotavují pomaleji

S problémy se v 1. až 3. čtvrtletí stále potýkala lázeňská zařízení sužovaná prudkým úbytkem dříve významné klientely z Ruska, v menší míře i ze zemí Blízkého východu. Za poslední tři roky navíc došlo ke zkrácení průměrného počtu přenocování – u tuzemských hostů z 9,9 na 8,2 noci, u zahraničních z 6,9 na 4,9. Celkový počet přenocování zahraničních hostů v lázních tak propadl o 50%, tedy více než v celém cestovním ruchu, kde klesl o 37 %. Celková poptávka po ubytování v lázních za první 3 čtvrtletí loni ve většině krajů zaostávala za rokem 2019 zhruba o pětinu, lépe na tom byl jen Jihočeský kraj, a u tuzemských hostů i kraj Karlovarský. O něco pozitivněji vyznívá pro lázeňství loňská letní sezona Z pandemického šoku se plně nezotavil ani tuzemský konferenční cestovní ruch. Přestože za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 se počet akcí i jejich účastníků (588 tis.) proti předchozímu roku ztrojnásobil, za 1. až 3. čtvrtletím 2019 zaostával o 40 %. Je to samozřejmě i následkem přechodu firem a veřejných institucí na vzdálenou komunikaci prostřednictvím internetu. Loňské předsednictví Česka v Radě EU hrálo v podpoře tohoto segmentu cestovního ruchu patrně jen okrajovou roli.

Cesty k moři opět v kurzu

Přestože souhrnné údaje zatím nejsou dostupné, různé indicie naznačují, že zájem obyvatel Česka o cesty do zahraničí se za tři loňská čtvrtletí výrazně přiblížil silným rokům 2018 a 2019, a v samotné letní sezoně je patrně u řady atraktivních středomořských destinací i překonal. Nahrával tomu meziročně příznivější kurz koruny (jenž zčásti tlumil dopad drahých pohonných hmot) i ceny v ubytování a stravování (ty se zejména v řadě středomořských států zvyšovaly mírněji než v tuzemsku). Obavy z dalšího růstu cen vyvolaného energetickou krizí přiměly mnohé domácnosti k časnému nákupu letních dovolených, z čehož profitovaly i tuzemské cestovní kanceláře. Počet českých občanů pobývajících v hromadných ubytovacích zařízeních loni od ledna do září oproti roku 2019 vzrostl např. ve Španělsku (+17 %), v Chorvatsku (+12 %), ve Slovinsku (+10 %), v Turecku (+9 %)
a v Bulharsku (+5 %). V Maďarsku spíše stagnoval. Skoro o desetinu byl ale nižší v Rakousku a takřka o třetinu na Slovensku, kde turismus celkově trpěl i vinou blízkého konfliktu na Ukrajině. Ze sledovaných států pobývali Češi loni nejdéle v Chorvatsku (6,6 přenocování) a v Bulharsku (5,7), nejkratší dobu na Slovensku a ve Slovinsku (shodně 2,7 přenocování). Průměrná délka pobytu v přímořských státech se ve srovnání s obdobím před pandemií velmi mírně snížila. Vyjma Španělska a Turecka patřili letos Češi ve všech uvedených státech vždy mezi šestici nejpočetněji zastoupených skupin zahraničních hostů. Až na Turecko se poptávka české klientely v těchto zemích v posledních třech letech vyvíjela příznivěji než u zahraničních hostů jako celku. Výše uvedené údaje ale nezahrnují veškeré vícedenní cesty českých občanů do zahraničí. Zejména v sousedních zemích totiž mnozí využívají i jiné, ve statistice hromadných zařízení nepodchycené formy ubytování, jako např. u příbuzných, známých či ve vlastních rekreačních objektech. Celková čísla tedy budou vyšší.

Počet hostů z ČR ubytovaný ve vybraných evropských zemích (tis.)

Pozn.: Je zahrnuto pouze ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Vybrané země se v roce 2019 podílely na celkovém počtu soukromých zahraničních cest obyvatel ČR zhruba ze 60 %. Aktuální údaje za ostatní významné destinace (Itálie, Řecko, Francie, Německo, Egypt) nebyly dostupné.

Článek si můžete přečíst v lednovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch