Třetina mladých si informace z internetu ověřuje

Na to, co si přečtou na internetu, zhlédnou ve videu či uslyší v podcastu, se v EU spoléhají téměř dvě třetiny mladých ve věku 16–29 let.

Výsledky průzkumu o využívání informačních a ko­munikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, zveřejnil na konci května Eurostat. Vy­plývá z nich, že více než 50 % mladých lidí si ověřuje obsah na internetu pouze ve čtyřech zemích EU: ve Finsku (61 %), v Nizozemsku (60 %), v Chorvat­sku a ve Švédsku (shodně 53 %).

Nejnižší podíly mladých lidí, kteří si ověřovali online obsah, byly zaznamenány na Kypru (11 %), v Bulharsku (14 %), v Rumunsku (15 %), v Litvě (21 %) a v Lotyšsku (27 %). Kromě těchto pěti zemí byla zvýšená míra důvěry v informace zveřejněné na internetu zaznamenána ještě v dalších devíti zemích. V nich mezi lety 2021 a 2023 klesl podíl osob, které se snažily alespoň některé informace ověřit také z jiných zdrojů.

Mladí důvěřují internetu méně než starší

Průzkum z roku 2023 ukázal rozdíl 9 procentních bodů mezi podíly mladých lidí do 29 let (36 %) a 30letých a starších (27 %), kteří ověřují online obsah. Ve Finsku tento rozdíl dosáhl 21 p. b. (61 % oproti 39 %). V Česku nepřijímá bezvýhradně infor­mace z online prostoru 35 % mladých, mezi staršími 30 let je to pak jen čtvrtina (26 %).

Vyšší míra kritického přístupu k informacích na internetu ze strany starších lidí ve srovnání s mladšími věkovými skupinami byla zaznamenána pouze ve třech zemích EU. V Irsku si ve skupině 30–64 let ověřuje informace téměř každý druhý (45 %), zatímco u dospívajících a mladých dospě­lých je to 27 %. Do trojice se dále řadí Bulharsko a Kypr. V obou těchto zemích je ale obecně nízká míra nedůvěry v informace z internetu.

Počítačům rozumějí více mladé ženy než muži

V roce 2023 byl na úrovni EU podíl mladých žen ve věku 16–29 let s alespoň základními digitálními dovednostmi 73 %, což je více než u stejně sta­rých mužů (69 %). Tento vzorec se opakoval v 19 členských zemích. Největší rozdíly ve prospěch mladých žen zaznamenaly Chorvatsko (94 % žen a 80 % mužů, 14 p. b.), Kypr (77 % ku 65 %, 12 p. b.) a Lucembursko (67 % ku 57 %, 10 p. b.).

Opačná situace s vyšším podílem mladých mužů s alespoň základními digitálními dovednostmi než mladých žen, byla zaznamenána na Slovensku (65 % ku 72 %, 7 p. b.), v Estonsku (85 % ku 89 %, 4 p. b.) a v Rumunsku (44 % ku 47 %, 3 p. b.).

Podle databáze Eurostatu pracovalo v loňském roce v zemích EU na pozicích odborníků na infor­mační a komunikační technologie 9,8 milionu osob. Téměř pětina z nich (19,4 %) byly ženy. Na úrovni jednotlivých zemí se nejvyšší podíl žen mezi za­městnanými ICT specialisty nacházel v Bulhar­sku (29,1 %), v Estonsku (26,8 %) a v Rumunsku (26,0 %). Nejmenší podíl žen měly Česko (12,4 %), Malta (13,8 %), Maďarsko a Itálie (obě země 15,7 %).

Více se dozvíte na webu Eurostatu zde.