Těžba dřeva i zalesňovaná plocha na vzestupu

V roce 2020 se v českých lesích vytěžilo 35,8 mil. m3 dřeva bez kůry a opět tak padl rekord. Výjimečná byla také plocha zalesňování o rozloze 33 671 ha.

Výměra lesních pozemků činila k 31. 12. 2020 dle údajů z katastru 2 677 329 ha (33,9 % celkové výměry ČR). Mezi kraje s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře patří Liberecký (44,7 %), Karlovarský (43,8 %) a Plzeňský (40,4 %), největší absolutní výměru lesních pozemků má jednoznačně Jihočeský kraj (380 271 ha). Je však třeba brát v potaz (zejména v době rozsáhlých kalamit a následně vzniklých holin), že na řadě lesních pozemků se nenachází porost. 

Stále převažují lesy státní (54,0 %), jejichž zastoupení se postupem času zmenšuje (v uplynulém desetiletí zejména hlavně kvůli tzv. církevním restitucím). Největším subjektem obhospodařujícím lesy je státní podnik Lesy České republiky, s. p., s podílem 44,5 % na celkové výměře lesních pozemků.

Těžba dřeva

Těžba dřeva v posledních letech enormně roste, v minulém roce již dosáhla 35 754 tis. m3 (bez kůry). Kdysi rekordní těžba v roce 2007 o objemu 18,5 mil. m3 vyvolaná z velké části likvidací následků lednového orkánu Kyrill byla pokořena o deset let později v roce 2017, kdy se v českých lesích vytěžilo 19,4 mil. m3 dřeva. V posledním dvacetiletí se přitom běžná těžba pohybovala mezi 14,5 až 16,5 mil. m3. 

S rostoucím objemem se prudce zvyšuje i podíl nahodilé těžby dřeva, v rámci které se zpracovávala hlavně kůrovcová kalamita. Loni už dosáhl 94,8 %, zatímco v roce 2016 to bylo 53,4 % a v roce 2014 jen 29,3 %. Současný nepříznivý stav je zapříčiněn kombinací faktorů, zejména extrémnějšími klimatickými jevy (sucho, silný vítr) spolu s vysokým výskytem kůrovce. V rámci nahodilé těžby se tedy v roce 2020 vytěžilo 33 912 tis. m3, z toho čtvrtina v Kraji Vysočina. Z dostupných zdrojů však vyplývá, že se kalamita postupně přesouvá z Moravy do Čech, druhý největší podíl na celkové nahodilé těžbě v ČR byl totiž zaznamenán právě v Jihočeském kraji (13,3 %). Situace se však rapidně zhoršila i na severu Čech. 

Těžily se především jehličnaté dřeviny (34 487 tis. m3, 96,5 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin ve výši 1 267 tis. m3 byla téměř stejná jako v roce předchozím. Z jednotlivých dřevin byl nejvíce zastoupen smrk (90,3 %), dále borovice (4,2 %), buk (1,6 %) a modřín (1,5 %). Jasně převažující zastoupení jehličnanů souvisí s pokračující kalamitou, které právě tyto dřeviny, zejména smrk, snadněji podléhají. Vzniká tak výrazný kontrast mezi skutečnou druhovou skladbou lesů a tím, jaké dřeviny se těží. Zastoupení listnáčů v našich lesích je totiž zhruba 30 % (v zásobách dřeva dle údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů), ale v těžbě kolem 3,5 %. Značný rozdíl je i v případě smrku, který v lesních porostech tvoří zhruba polovinu, zatímco v těžbě již zmíněných 90 %. 

Nejvyšší objemy vytěženého dřeva byly zaznamenány v Kraji Vysočina (8 711 tis. m3) a v Jihočeském kraji (4 807 tis. m3). Kraj Vysočina zaujímá první místo na žebříčku krajů již třetí rok za sebou, těžba dřeva zde přitom představovala téměř jen nahodilou těžbu jehličnatých dřevin. Intenzita těžby dřeva v Kraji Vysočina dosáhla 42 m3/ha lesních pozemků, zatímco průměr ČR byl 13,4 m3/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Olomouckém (254 tis. m3) a Zlínském (215 tis. m3), což jsou kraje s vysokým zastoupením listnáčů v lesních porostech a podprůměrným podílem nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva.

Zalesňování

K výraznému nárůstu došlo loni také u plochy zalesňování (sadba a síje), která se oproti předchozímu roku zvýšila o 5 tis. ha na 33 671 ha. Od roku 1990 se jedná o nejvyšší hodnotu, která se dostala na úroveň běžnou v druhé polovině osmdesátých let 20. stol. V posledním dvacetiletí se plocha zalesňování pohybovalo zhruba mezi 18 až 22 tis. ha ročně, přičemž velký nárůst byl zaznamenán až v roce 2019 (28 670 ha). Je totiž nutné znovu zalesnit rozsáhlé plochy vzniklé zejména při nahodilé těžbě dřeva a se zvyšující se těžbou tak narůstá i zalesňovaná plocha. 

V rámci zalesňování drtivě převažuje sadba, jejíž podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 98,9 %. Síje (zalesňování s využitím osiva) byla využita pouze na 376 ha, v některých letech však nedosáhla ani sta hektarů. Při zalesňování se tak využívá zejména sadební materiál lesních dřevin (obecně nazývaný jako sazenice), použití osiva při zakládání lesních porostů je spíše okrajovou záležitostí. Při výsadbě se spotřebovalo 205 557 tis. sazenic, z nichž 62,6 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba sazenic na hektar sadby byla 6 174, u listnatých dřevin 7 605 sazenic a u jehličnatých dřevin 4 697 sazenic. Nejvíce (64 077 tis.) se spotřebovalo sazenic buku, což odpovídalo 31,2 % všech sazenic. 

Zalesňovalo se především listnatými dřevinami, které byly loni vysazeny na 17 264 ha, tedy na 51,3 % celkové zalesňované plochy. Plocha zalesněná listnáči tak převládala již druhý rok po sobě. Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (30,7 %), dále buk (23,8 %), dub (16,4 %) a borovice (7,4 %). Druhové složení dřevin použitých při zalesňování se postupně mění ve prospěch listnatých. Kromě listnáčů je v posledních letech patrný nárůst využití i u douglasky a modřínu, jejichž zastoupení je dohromady zhruba 6 % na celkovém zalesňování. V případě smrku je vidět naopak znatelný pokles, který se jako hlavní dřevina s nadpolovičním podílem při zalesňování uplatňoval ještě v první polovině devadesátých let 20. století. V souvislosti s probíhající kalamitou sílí snaha nahradit smrk odolnějšími a druhově pestřejšími porosty. 

Jehličnaté dřeviny se nejvíce používaly v Plzeňském kraji (63,2 % zalesňované plochy), listnaté dřeviny pak v Moravskoslezském kraji (64,4 %).  

Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 190 ha, 18,4 % celkového zalesňování v ČR) a v Jihomoravském kraji (4 500 ha). Kraj Vysočina tak v minulém roce dosáhl rekordu nejen v těžbě dřeva, ale i v zalesňování. 

Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa. Plocha přirozené obnovy lesa se meziročně navýšila o 1 391 ha na 6 615 ha, přičemž mírně převažovaly jehličnany (53,1 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství