Těším se na větší možnost ovlivnit chod ČSÚ

Na co se ve své nové kariérní etapě nejvíc těšíte?

Na jednání s kolegy a větší možnost ovlivnit chod Úřadu.

Už víte, co nejdříve uděláte?

To vám mohu říci až poté, co zjistím, jaké jsou personální, pracovní a technické podmínky na jednotlivých krajských správách. I když si o tom vzhledem k mé dosavadní funkci ředitele Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem umím udělat celkem představu. Také budu muset osobně navštívit všechny krajské správy, abych zjistil, jaké jsou jejich specifické problémy.

Máte o nich alespoň předběžnou představu?

Samozřejmě, jedním z nich je potřeba zajistit dostatečnou responzi. Bez ní nelze dělat kvalitní statistické výstupy v žádné oblasti. Kvůli urgencím nedoručených výkazů musí statistici vynakládat spoustu času a dalších nákladů na jejich zpracování. V každém případě si uvědomuji, že ochotným respondentům je nutné za výbornou spolupráci poděkovat. To platí hlavně pro domácnosti, které ani nejsou povinny poskytovat informace. Žádný zákon jim to totiž neukládá.

Ing. Roman Bechtold

Vystudoval obor Ekonomická statistika na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Celý svůj profesní život je od roku 1983 svázán s Českým statistickým úřadem. Pátým rokem vykonává funkci ředitele Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem. Ve vedoucích funkcích útvarů informačních služeb a terénního zjišťování působil od roku 1994, stejně jako ve funkci zástupce ředitele.Před tím pracoval dva roky na krajské statistické správě jako programátor a osm let v různých funkcích a oborech statistiky na Okresním oddělení ČSÚ v Ústí nad Labem.

Na co se chcete dále zaměřit?

Třeba na aplikaci Dante Web, tedy elektronické pořizování výkazů. Díky větším možnostem kontrol, které jsou do této aplikace zabudovány, jsou jak pro nás, tak respondenty výhodnější než výkazy v PDF nebo papírové formě. Rád bych se také podílel na dokončení návrhu na změny ve statistice rodinných účtů, které by měly začít platit od roku 2017. V této souvislosti bude nutné upravit práci tazatelů takovým způsobem, aby se zvýšila míra odpovědí domácností na naše otázky.

Napadá vás, co nového byste chtěl v Úřadu prosadit?

Určitě ano. Chtěl bych snížit administrativní zátěž zaměstnanců ČSÚ.

To mě překvapuje. Zatím šlo o to, snižovat administrativní zátěž u respondentů.

Jak byste chtěla umožnit lidem, aby měli více času na odbornou práci? Jedině tak, že jim ulehčíte v nestatistických činnostech, a to lepším programovým vybavením.

Do funkce místopředsedy nastupujete po prázdninách. Budete působit v Praze, nebo v Ústí nad Labem?

Podstatnou část týdne, kdy budou probíhat jednání vedení Úřadu, tematické porady s představiteli krajských správ a odborných útvarů, a v případech nutných osobních jednání bude mým pracovištěm Praha. Zbytek pracovního času budu působit v Ústí nad Labem. Krajské správy jsou beztak rozmístěny po celém území republiky, takže převážná část kontaktů mezi nimi probíhá elektronicky nebo případně telefonicky. V tom není mezi Prahou a Ústím nad Labem rozdíl.

Zdá se, že na Ústí nad Labem nedáte dopustit. Cítíte se být ústeckým patriotem?

Určitě ano, už vzhledem k tomu, že jsem v Ústí nad Labem nestrávil pouze první půlrok svého života.

A nehrozí potom, že budete protežovat ústeckou krajskou správu?

Určitě ne, nikdy v minulosti jsem podobné snahy neměl. Spíše to nyní budou mít v Ústí složitější, protože kde jinde bude nejjednodušší otestovat případné návrhy změn.

Takže budete i nadále zastávat funkci krajského ředitele?

Nebudu. Vedením Krajské správy bude dočasně pověřena Jarmila Bulvasová, má současná zástupkyně. Samozřejmě ji v tom nenechám samotnou. Budu ji radit do té doby, dokud to bude potřebovat.

Ústecký kraj je vnímán jako region, který trápí nezaměstnanost, dlouhodobé strukturální problémy a životní prostředí. Platí to stále, nebo se změnila situace k lepšímu?

Situace v oblasti nezaměstnanosti i životního prostředí se výrazně zlepšila. Přesto je stav v Ústeckém kraji v mezikrajském srovnání stále nejhorší. Pokud se týká nezaměstnanosti, je nepřetržitě po celou dobu svého trvání krajem s nejvyšší mírou v rámci České republiky. Počet uchazečů o zaměstnání je proti roku 2000 nižší o čtvrtinu a s výjimkou okresu Ústí nad Labem byl zaznamenán pokles ve všech okresech. V oblasti ovzduší byla v mezikrajském srovnání příznivá situace za zdroje emisí hlavních znečišťujících látek pouze u oxidu uhelnatého. U tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidu dusíku, byly měrné emise v tunách na km2 vesměs nejvyšší a průměrnou hodnotu v České republice převyšovaly dvojnásobně až čtyřnásobně.

Není divu, že máte tak podrobné informace. Vždyť na regionálním pracovišti ČSÚ v Ústí sídlí oddělení statistiky životního prostředí.

Oddělení statistky životního prostředí ale není součástí Krajské správy. Je to detašované pracoviště odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí. Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem mu pouze poskytuje zázemí. Zpracovává pro něj roční výkazy O odpadech a druhotných surovinách a O vodních tocích a dodávkách povrchové vody.

Když už je řeč o životním prostředí, díky rekultivacím lomů dochází v Ústeckém kraji k jeho stabilizaci, což se projevuje i ve vytváření významného rekreačního zázemí. Má to dopad i na krajskou statistiku cestovního ruchu?

Ano, příznivý. Ústecký kraj před dvěma lety opustil v počtu hostů mezi kraji předposlední příčku, na které se dlouhodobě umisťoval. Vzhledem k turistickému potenciálu krajiny by měl výrazný nárůst návštěvníků dál pokračovat. Již nyní se to na statistice cestovního ruchu ukazuje. V prvním čtvrtletí letošního roku se meziročně zvýšil počet hostů o více než dvanáct procent. Počet zahraničních návštěvníků se zvýšil o pětinu, což je druhý nejvyšší nárůst mezi kraji. Také počet přenocování vzrostl, meziročně více než o pětinu. Toto navýšení bylo mezi kraji nejvyšší.

Jací zahraniční návštěvníci sem nejčastěji míří?

Více než polovina zahraničních návštěvníků přijíždí již tradičně z blízkého Německa. Dále to jsou hosté ze Slovenska, Polska a některých dalších evropských zemí. Přibývá ale například i hostů z USA, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Číny, Japonska nebo Izraele.

Která území Ústeckého kraje se významně liší od krajského průměru? Existují zde výrazně problémové oblasti?

S výjimkou oblasti demografie, nezaměstnanosti a organizační statistiky jsou za okresy, případně jiné menší územní celky, údaje pouze v omezené míře. Nejvýraznějším regionálním rozdílem v rámci kraje je vysoký, více než 80% podíl městského obyvatelstva v pěti okresech kraje. V okresech Litoměřice a Louny je přitom tento podíl pouze mírně nad 60 %. V těchto dvou okresech je počet zemědělských podniků vyšší než ve zbylých pěti okresech kraje dohromady. Výrazně rozdílná je také hustota obyvatelstva. Pohybuje se od 77 osob na km² v okrese Louny až po 295 osob na km² v okrese Ústí nad Labem. Všechny okresy Ústeckého kraje patří k nejpostiženějším nezaměstnaností, přičemž okres Most dosahuje po většinu let nejvyšších hodnot. K němu se v posledních letech výrazně přiblížil okres Ústí nad Labem.