Světový den lidských sídel

Valné shromáždění OSN v roce 1985 vyhlásilo první říjnové pondělí Světovým dnem lidských sídel. Lidstvo si má v tento den připomenout, že je třeba se o zlepšování podmínek pro naše žití aktivně starat.

Známky snahy o ochranu životního prostředí jsou dnes všudypřítomné. Zelené domy, soběstačné domy, zelené střechy, vertikální zahrady, biopotraviny, třídění odpadu… Ale zlepšování podmínek pro naše žití zahrnuje i myšlenky na předcházení násilí za dveřmi domů, dostatek jídla, tepla a péče pro nejmenší, ale i pro ty, jejichž život již směřuje neodvratně ke konci.

Světový den lidských sídel tak připomíná nejen otázky životního prostředí, ale také přivádí k zamyšlení, jak vnímáme to, co označujeme za domov, za své „doma“. Tématem prvního ročníku v roce 1986 bylo Domov je mé právo. V posledních letech se témata jednotlivých ročníků zaměřují spíše na otázky týkající se přírody a životního prostředí.

Letošním tématem Světového dne lidských sídel byla snaha zmenšit uhlíkovou stopu měst. Podle odhadů OSN jsou města zodpovědná přibližně za 70 % celosvětových emisí oxidu uhličitého, přičemž převážnou část městských emisí skleníkových plynů tvoří doprava, budovy, výroba a užívání energie a nakládání s odpady.

Nejrychleji rostoucí města jsou v Asii a v Africe

Mezi nejvíce urbanizované regiony dnes patří Severní Amerika (na začátku 20. let tohoto století zde žije 82 % populace v městských oblastech), Latinská Amerika a Karibik (81 %), Evropa (74 %) a Oceánie (68 %). Úroveň urbanizace v Asii se nyní blíží 50 %. Naproti tomu Afrika zůstává převážně venkovská a jen 43 % její populace žije v městských oblastech.

Za největší město na světě je OSN považováno Tokio s aglomerací 37 milionů obyvatel, následují města Nové Dillí s 29 miliony, Šanghaj s 26 miliony, Mexico City a Sao Paulo, každé s přibližně 22 miliony obyvatel. Města Káhira, Bombaj, Peking a Dháka mají kolem 20 milionů obyvatel.

Nyní se zdá, že počet obyvatel v tokijské aglomeraci stagnuje, zatímco obyvatel Dillí bude podle předpovědí i nadále přibývat, takže se kolem roku 2028 stane nejlidnatějším městem na světě. Do konce desetiletí bude na světě téměř 50 megapolí s více než 10 miliony obyvatel – většina v méně rozvinutých regionech. Některými z nejrychleji rostoucích městských aglomerací jsou nyní města s méně než 1 milionem obyvatel, mnoho z nich se nachází v Asii a Africe.

Osmina obyvatel planety dnes žije v některé ze 33 megapolí, téměř polovina ze světového městského obyvatelstva ale bydlí ve městech s méně než půlmilionem obyvatel.

Celkově více než polovina (55 %) světové populace žije v městských oblastech. Podle populační projekce OSN by se měl tento podíl do roku 2050 zvýšit na 68 %. Postupný přesun lidí z venkova do měst v kombinaci s celkovým růstem světové populace by mohl do roku 2050 znamenat, že v městských oblastech bude žít dalších 2,5 miliardy obyvatel, přičemž téměř 90 % tohoto nárůstu se bude odehrávat v Asii a Africe. V souvislosti s globálním oteplováním tak bude do poloviny století průměrné letní teploty vyšší než 35 stupňů Celsia zažívat více než 1,6 miliardy obyvatel měst.

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.