Přejít k obsahu

Studenti v kyberprostoru

Lenka Weichetová

12. 08. 2021

  • Statistiky
  • Věda, inovace, digitalizace
  • Digitální společnost - používání ICT
  • ICT ve školství
Pro studenty není otázkou, zda internet používat, ale spíš k čemu, jak často a jak moc řešit jeho zabezpečení.

Na rozdíl od starších spoluobčanů, z nichž se někteří teprve s internetem seznamují, mezi studenty používá v Česku celosvětovou síť dennodenně více než 99 %. Zatímco v počátcích se lidé k internetu připojovali především na stolních počítačích, dnes už je velmi rozšířené i připojení prostřednictvím telefonu, které je vždy a všude při ruce. Pro studenty (starší 16 let) se tento způsob stal samozřejmostí, internet v telefonu používá 98,5 % z nich. Přitom ještě v roce 2009, kdy byl internet v mobilu v počátcích, ho používala pouhá 3 % studentů. Z celkového počtu dospělých osob používají v současnosti internet v telefonu dvě třetiny.

Studenti, jako zástupci mladé generace, jsou a vždy byli průkopníky na poli informačních technologií. To je vidět nejen ze současných čísel o používání internetu v telefonech, ale třeba i z údajů o používání nositelné elektroniky, jako jsou bezdrátová sluchátka, fitness náramky a chytré hodinky. Nějaké takové zařízení používají v současnosti tři čtvrtiny studentů. Přitom z celkové populace dospělých je to zatím „pouhých“ 32 %. Téměř polovina studentů používá také bezdrátové reproduktory připojené k telefonu či počítači zpravidla přes technologii bluetooth. Ze všech dospělých používá takové reproduktory jen 18 %.

Komunikace

Jedním z hlavních důvodů užívání internetu je usnadnění komunikace. K tomuto účelu ho samozřejmě používají i studenti. Téměř všichni (99 %) mají e-mailovou schránku, přestože e-mail je postupně nahrazován novějšími technologiemi jako zasílání zpráv přes chat nebo obecně sociální sítě. E-mail je ale důležitý např. při nakupování na internetu, kdy je nutné se jeho prostřednictvím zaregistrovat nebo alespoň zadat elektronickou adresu. Profil na sociálních sítích, jako je např. Facebook, Instagram nebo Twitter, má také téměř každý student, konkrétně 97 %.

Vedle snadné komunikace slouží internet většině uživatelů rovněž k vyhledávání informací. Nejinak je tomu v případě studentů. Pro 83 % z nich je internet zdrojem informací o zboží či službách, pro 46 % o zdraví. Informace o cestování si v roce 2020 vyhledávalo 47 % studentů, ale ještě o rok dříve to bylo 69 %. Velké množství aktuálních informací lze načerpat také ze zpravodajských serverů, které čte 84 % studentů.

Vyhledávání informací online (% osob)

Zdroj: ČSÚ
Vzdělávání

Do kyberprostoru se začala výuka více přesouvat v roce 2020, kdy došlo k prvnímu uzavření škol kvůli pandemii koronaviru. Online kurzy v tomto období navštěvovalo 41 % studentů, což znamenalo meziroční nárůst o 25 procentních bodů. Mnoho webových stránek s výukovými audio materiály, videi nebo online výukovým softwarem a aplikacemi je určeno k neorganizovanému vzdělávání a loni na jaře si jejich prostřednictvím rozšiřovalo znalosti 63 % studentů, což je o 22 procentních bodů více než v roce předcházejícím.

Vedle samotného vzdělávání využívají studenti internet také ke komunikaci se svými vyučujícími nebo spolužáky. Přes specializované portály (např. Moodle či vlastní informační systémy jednotlivých škol) komunikovalo v prvním pandemickém roce 72 % studentů.

Jak se změnilo online vzdělávání (% studentů 16+)

 

Zdroj: ČSÚ
Zábava

Kromě snadné komunikace, vyhledávání informací a možností vzdělávání nabízí internet i spoustu druhů zábavy. Hudbu přes internet poslouchá 93 % studentů, 9 z 10 studentů sleduje videa na Youtube nebo podobných stránkách určených pro sdílení videí a hry na internetu hrají nebo je z něj stahují téměř dvě třetiny studujících. Přičemž studentů, kteří hrají hry, je přibližně dvakrát více než studentek. Za hraní online her nebo za doplňky do těchto her zaplatilo 15 % osob ve věku 16 až 24 let (tři čtvrtiny této věkové skupiny tvoří právě studenti). V celkové populaci si za hry platí pouze 4 % osob a ve věkové skupině 25 až 34 let je to 7 %. Obecně za hry a herní doplňky platí sedmkrát více mužů než žen.

Nakupování

Mladí lidé ve věku 16 až 24 let jsou sice na internetu většinou těmi nejaktivnějšími, v některých činnostech však nedosahují takové intenzity jako jejich následovníci ve věku 25 až 34 let. Tato starší kategorie předčí mladší i všechny ostatní především v aktivitách spojených s financemi, mezi něž patří používání internetového bankovnictví nebo nakupování online. Příčinou je skutečnost, že mezi mladými do 24 let je poměrně hodně ekonomicky neaktivních. Oproti tomu ve věkové skupině 25 až 34 let už převážná většina pracuje.

Ve věkové skupině 16 až 24 let nakupovaly online ve druhém čtvrtletí roku 2020 téměř tři čtvrtiny osob, v té starší to pak bylo 82 %. Ještě větší rozdíl lze zaznamenat v internetovém bankovnictví, které používalo 62 % osob ve věku 16 až 24 let a 88 % starších do 34 let.

Studenti nakupují na internetu nejčastěji oblečení, ve druhém čtvrtletí roku 2020 si takto něco na sebe pořídilo 48 % studentů. Další nejčastěji nakupovanou položkou byl film a hudba (27 %), a to bez ohledu na to, zda se jednalo o placený streaming, či o nákup hudby nebo filmu na fyzických nosičích. Na třetí příčce se umístily sportovní potřeby, které si nakoupilo 26 % studentů. Knížky nakupovala online rovná čtvrtina a jízdenky 24 % studentů. Oproti běžné populaci nakupovali studenti méně v internetových lékárnách a také si méně kupovali vybavení do domácnosti.

K nákupům se studenti nebojí využívat kromě českých také zahraniční e-shopy. Čtvrtina z nich nakoupila na e-shopech z jiných zemí Evropské unie a ze zemí mimo EU si objednalo zboží 17 % studentů. V porovnání se staršími spoluobčany utrácejí studenti na internetu spíše nižší částky. Do 2 500 Kč vydalo během sledovaných 3 měsíců 40 %, za 2 500 až 10 000 Kč nakoupilo na internetu přibližně 30 % a hranici 10 000 Kč překročila pouze 4 % studentů.

Co studenti nakupují na internetu (%)

Zdroj: ČSÚ
Bezpečnost

Studenti (starší 16 let) i lidé z dalších mladších věkových kategorií si obecně více uvědomují úskalí internetu než třeba senioři. Nejvíce se o bezpečnost na internetu zajímají, stejně jako v případě nakupování a internetového bankovnictví, osoby ve věku 25 až 34 let. Celkem 59 % osob v tomto věku si v posledním čtvrtletí nastavilo blokaci zjišťování geografické polohy alespoň na jednom ze svých zařízení. Ve věkové skupině 16 až 24 let tak učinilo 52 % osob. Nastavení cookies si změnilo ve svém prohlížeči 37 % osob ve věku 25 až 34 let. Z nejmladší sledované skupiny to bylo 33 % osob. A podobný trend lze sledovat i u používání specializovaného softwaru nebo funkce v prohlížeči (např. anonymního okna), které znemožňují sledování aktivit uživatele na internetu. Z osob ve věku 25 až 34 let použilo tento typ ochrany 25 % a z mladších osob to bylo 18 %.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie