Stavebnictví – září 2021

Stavební produkce v září, obdobně jako v srpnu, meziměsíčně reálně stagnovala. Ve srovnání se slabší základnou z loňského září vzrostla o mírných 2,2 %. Oproti lednu 2020, kdy se stavebnictví nacházelo blízko svého konjunkturního maxima, byl jeho výkon nižší o 6,1 %.

Produkce ve váhově významnějším pozemním stavitelství se v září meziročně zvýšila o 4,9 %. Pomohl tomu i pokračující růst zahajované bytové výstavby, na kterém se vedle Prahy a středních Čech podílela i výrazná většina ostatních krajů. Dokončených bytů sice druhý měsíc v řadě meziročně ubylo, v kumulaci od ledna do září jich ale bylo více o 4,2 %. Podstatně výraznější byl však za toto období přírůstek zahájených bytů (19,5 %).

Produkce inženýrského stavitelství v září klesla meziměsíčně počtvrté v řadě. To se projevilo i v meziročním snížení výkonu o 3,6 %. Tento nepříznivý vývoj patrně souvisí se slabší letošní dynamikou investičních výdajů plynoucích ze státního rozpočtu. Kapitálové transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury činily od ledna od října 46 mld. korun a nedosáhly ani dvou třetin celoročního plánovaného objemu. Přestože prostředky na rozvoj dopravní infrastruktury byly doplněny i vlastními zdroji Fondu – zejména z rostoucího výběru mýtného – jejich souhrnný růst nebyl zatím tak svižný jako během loňského roku.

Dle aktuálních dat klesla produkce stavebnictví v EU v srpnu meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 1,0 %. Za úrovní z ledna 2020 zaostala o 3,3 %, mezi státy nejvíce ve Španělsku a Slovensku (shodně o 15 %). Z větších ekonomik byla slabší i ve Francii (o 7,7 %), Polsku (5,4 %) a Německu (4,2 %). Předpandemickou úroveň naopak překonala v Itálii (+6,2 %) či např. v Dánsku či Maďarsku.

Orientační hodnota stavebních povolení v Česku posílila letos v září meziročně o více než čtvrtinu. Loni touto dobou byla ovšem činnost stavebních úřadů již omezena nastupující pandemickou vlnou. Za 1. až 3. čtvrtletí 2021 vzrostla hodnota povolení o třetinu, z drtivé většiny zásluhou nových staveb. Projevovaly se zde ale i sílící cenové náklady stavebníků.

Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) v září meziročně klesl o 1,2 %, jejich průměrná mzda vzrostla o 6,4 %. V obou případech se neodchylovaly od temp z posledních měsíců. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky ve stavebnictví naznačovaly mírný nárůst celkové zaměstnanosti. Krátkodobá očekávání stavebních podniků v oblasti zaměstnanosti zůstávají (i po zohlednění sezónnosti) mírně pozitivní.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví v říjnu stagnovala a potvrdila trend patrný od loňského září. Čtvrtina podniků stále hodnotila aktuální poptávku v tomto odvětví jako nedostatečnou. Vlastní současnou ekonomickou situaci vnímaly firmy stále příznivě, v půlročním výhledu ale mírně převažovala negativní očekávání. Kromě vleklého problému s nedostatkem pracovníků vzrostla za poslední půlrok silně role nedostatku materiálu a zařízení.

To stimulovalo cenové tlaky v celém odvětví. V říjnu plánovalo navýšení prodejních cen na nejbližší měsíce již 44 % podniků. Souhrnné ceny stavebních prací se v září zvýšily meziročně o 6,8 %, z toho ceny materiálů a výrobků ve stavebnictví vystoupaly o rekordních 16,5 %.

3. čtvrtletí 2021

Stavební produkce byla ve 3. čtvrtletí ve srovnání se 2. čtvrtletím nižší o 1,6 %. Mírné oživení patrné během 1. pololetí se tak zastavilo. Pokles v letním období postihl pozemní i inženýrské stavitelství. Oslabila i dynamika růstu nových zakázek. Meziročně vzrostla jejich hodnota u velkých a středních stavebních podniků nominálně o 7,7 %, což zhruba odpovídá cenovému růstu stavebních prací.

Vzhledem ke svižnému růstu poptávky v předchozích měsících i možnému prodloužení průměrné doby výstavby vlivem různých kapacitních bariér ale celková zásoba práce stále významně rostla. Ve formě dosud nerealizovaných zakázek činila na konci 3. čtvrtletí 2021 zhruba 240 mld. korun, meziročně o 20 % více. K navýšení zásoby přispěly podobným dílem veřejné i soukromé zakázky.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty