Stavebnictví – srpen 2021
07. 10. 2021
Statistiky Hospodářská odvětví Stavebnictví, byty
Stavební produkce v srpnu 2021 oproti předchozímu měsíci reálně stagnovala. Ve srovnání se slabším loňským srpnem vzrostla o mírných 1,2 %. Na rozdíl od průmyslu bylo stavebnictví pandemickou situací silně zasaženo po celý loňský rok. Navzdory některým růstovým předpokladům ale nedošlo k výraznějšímu oživení celého odvětví ani během dosavadní části letošního roku. Oproti srpnu 2019 tak stavební produkce skoro o 7 % zaostávala, nižší byla přitom v obou hlavních segmentech tohoto odvětví.
Produkce inženýrského stavitelství v srpnu meziročně posílila o 2,1 %, meziměsíčně ovšem klesla potřetí v řadě. Inženýrské stavitelství dlouhodobě stimuluje pokračující výstavba i modernizace dopravní sítě podpořená zejména prostředky z rozpočtu EU. Investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury plynoucí ze státního rozpočtu přesáhly letos za 1. až 3. čtvrtletí 40 mld. korun. Ty spolu s vyššími vlastními příjmy Fondu, např. z výběru mýtného, zajistily meziroční růst objemu prostředků, jenž by měl stimulovat další rozvoj inženýrského stavitelství.
V pozemním stavitelství produkce meziročně vzrostla o 0,8 %. Mírně vyšší byla i ve srovnání s letošním červencem, kdy se ale tomuto segmentu stavebnictví příliš nedařilo. Pozemnímu stavitelství pomáhala vyšší bytová výstavba. V srpnu bylo zahájeno 4,5 tis. bytů. V žádném loňském měsíci přitom objem výstavby nepřekonal 3,5 tis. bytů. Od ledna do srpna 2021 se zahájilo 28,4 tis. bytů a výstavba bytů v segmentu bytových domů byla v historii samostatné ČR rekordní. K růstu výstavby přispívala většina krajů.
Sílící bytová výstavba se spolu s cenovým růstem v celém stavebnictví výrazně promítly do orientační hodnoty stavebních povolení. Ta vzrostla proti srpnu 2020 skoro o třetinu. Dvojciferný růst si udržela i po odečtení velkých staveb – s hodnotou přes 1 mld. korun.
Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) v srpnu meziročně klesl o 1,1 %. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky v tomto odvětví ale naznačovaly mírný nárůst celkové zaměstnanosti. Očekávání zaměstnanosti na zbytek letošního roku zůstávají mírně pozitivní. Navyšovat stavy pracovníků plánovalo 13 % podniků, snižovat jen 4 %.
Důvěra podnikatelů ve stavebnictví od loňského podzimu kolísá bez zřetelně pozitivního trendu a za předpandemickou úrovní stále zaostává. Čtvrtina podniků vnímala v první polovině září současnou poptávku ve stavebnictví jako nedostatečnou. Vedle vleklého problému s nedostatkem pracovní síly se letos během léta stále více projevuje i nedostatek materiálu a zařízení. To posiluje cenové tlaky v celém odvětví.
Navýšení svých prodejních cen plánovalo v nejbližších třech měsících více než 40 % podniků. Ceny materiálů a výrobků ve stavebnictví vzrostly v srpnu meziměsíčně o 2,5 %, meziročně o rekordních 16,0 %. To bylo podstatně více než např. náklady na pracovní sílu. Stavební podniky hodnotily vlastní současnou ekonomické situaci stále příznivé, narůstal však pesimismus ve výhledech – zejména v půlročním horizontu.
Stavební produkce v EU v červenci meziměsíčně klesla o 0,1 %. Fakticky stagnovala čtvrtý měsíc v řadě. Oživení bránily hlavně slabší výsledky inženýrského stavitelství. Ve srovnání s lednem 2020, kdy ještě nebylo stavebnictví poznamenáno nastupující pandemií, byl výkon celého odvětví v Unii nižší o 2 %. Z větších ekonomik překonala tuto předpandemickou úroveň jen Itálie (o 4 %), naopak výrazně za ní zaostávalo Španělsko (o 12 %). Pozice středoevropských ekonomik byla výrazně diferencovaná – výrazně zaostávaly Slovensko a Polsko, naopak výkon stavebnictví v Rakousku a Maďarsku úroveň z počátku loňského roku znatelně převyšoval. Česko za ní zaostávalo o 7 %, Německo o 3 %.
Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty