Přejít k obsahu

Stavebnictví – duben 2021

Jiří Kamenický

07. 06. 2021

  • Statistiky
  • Hospodářská odvětví
  • Stavebnictví, byty
  • Výstavba budov

Stavební produkce se v dubnu meziměsíčně reálně snížila o 1,3 % a svým objemem se po zohlednění sezónnosti nacházela zhruba na úrovni loňského května či listopadu. Ve srovnání s letošním březnem, kdy se naplno rozjela stavební sezóna, klesla produkce jak v pozemním, tak i v inženýrském stavitelství. Zčásti se mohl projevit dopad chladného počasí v první půli letošního jara, v posledních letech značně neobvyklého. Průměrná dubnová teplota vzduchu byla v ČR druhá nejnižší za posledních bezmála čtyřicet let.

Meziročně se stavební produkce o 3,9 % snížila, téměř výhradně vlivem slabšího výkonu pozemního stavitelství. Produkce inženýrského stavitelství fakticky stagnovala.. V loňském dubnu již přitom bylo stavebnictví zčásti zasaženo dopady protipandemických opatření. Ty se projevovaly i během letošního dubna, kdy byla situace nejen v Česku, ale zejména v mnohých evropských státech stále velmi komplikovaná. To se mohlo odrazit i ve ztížené dostupnosti zahraničních pracovníků, kteří jsou pro hladký chod tuzemského stavebnictví takřka nepostradatelní. Stavební firmy ale stále obtížně sháněly i kvalifikované pracovníky z tuzemska. Skoro třetina stavebních podniků uvedla v dubnu 2021 jako jednu z významných růstových bariér i nedostatek pracovníků.

Bezmála čtyři z deseti stavebních podniků ale limitovala i nedostatečná poptávka, a to přesto, že hodnota nových zakázek v 1. čtvrtletí 2021 v obou hlavních segmentech stavebnictví meziročně vzrostla dvoucifernými procentními tempy. Celková zásoba stávajících dosud nerealizovaných zakázek pokrývala v dubnu tuzemským stavebním firmám práci na devět měsíců dopředu. To je sice o pětinu méně než před rokem, ale stále více než ve většině zemí EU.

Meziroční pokles produkce v pozemním stavitelství byl v dubnu lehce tlumen vyšší bytovou výstavbou. Ta však byla v loňských jarních měsících vinou omezené činnosti stavebních úřadů i slabšího zájmu stavebníků na poměrně nízké úrovni. V úhrnu za leden až duben 2021 klesl meziročně počet zahájených bytů o 4 %, těch dokončených ale o 21 % přibylo. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 registrovaly obě tyto kategorie letos pokles (o 7 %, resp. 13 %).

Orientační hodnota stavebních povolení vzrostla v dubnu meziročně o 8,8 %, zejména zásluhou nové výstavby. V úhrnu od počátku roku ovšem vykazují vyšší dynamiku povolení související např. s opravami či modernizacemi.

Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) se meziročně snížil o 1,4 %. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky v tomto odvětví ale naznačují spíše stagnaci celkové zaměstnanosti. Dle dubnového konjunkturálního šetření očekávaly stavební podniky během nejbližších tří měsíců mírné navýšení zaměstnanosti.

Důvěra ve stavebnictví v dubnu meziměsíčně oslabila a vrátila se na úroveň z poslední třetiny loňského roku. Meziměsíčně oslabily i krátkodobé výhledy – jak v oblasti poptávky, tak i celkové ekonomické situace. Ty zde tak na rozdíl od průmyslu či obchodu nebyly v dubnu jednoznačně pozitivní. Rostl naopak podíl stavebních podniků očekávajících v krátkodobém pohledu růst svých prodejních cen. Vedle dlouhodobě vysoké poptávky domácností v oblasti rezidenčních nemovitostí se také patrně projevují nákladové tlaky související s růstem cen materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví. Ty po mírném loňském růstu letos akcelerovaly – v dubnu byly meziročně o 6,2 % vyšší.

V březnu stavební produkce v EU27 po chladnějším únoru ožila. Meziměsíčně vzrostla o 2,2 %, nejvíce od loňského srpna. Oživení se výrazně projevilo hlavně v inženýrském stavitelství a zasáhlo většinu významných ekonomik Unie vyjma Španělska a Francie. Stavebnictví ve většině členských států zatím svého vrcholu z období těsně před nástupem pandemie nedosáhlo. Oproti lednu 2020 byl jeho letošní dubnový výkon v EU nižší o 2,6 %, v Česku o 6,5 %, na Slovensku o 6,9 % a v Polsku dokonce o 15 %. Předpandemickou úroveň již naopak převýšilo v Německu či Itálii, ale také např. v Rakousku a Maďarsku.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty