Přejít k obsahu

Stavebnictví – červenec 2021

Jiří Kamenický

06. 09. 2021

  • Statistiky
  • Hospodářská odvětví
  • Stavebnictví, byty
  • Stavební produkce

Stavební produkce v červenci meziměsíčně reálně klesla o 2,6 %. Nižší výkon zaznamenaly pozemní i inženýrské stavitelství. Objem produkce celého odvětví se tak vrátil zhruba na úroveň z letošního dubna. Meziročně se výkon stavebnictví i díky slabší loňské základně zvýšil o 0,5 % a rostl tak již třetí měsíc v řadě. Na rozdíl od května a června však k růstu přispělo pouze inženýrské stavitelství. Za loňským únorem, kdy ještě tuzemské stavebnictví nebylo jakkoli poznamenáno blížící se pandemií, ale celé odvětví stále o více než 8 % zaostávalo.

Inženýrskému stavitelství dlouhodobě pomáhá pokračující výstavba i modernizace dopravní sítě podpořená zejména prostředky z rozpočtu EU. Přestože celkové kapitálové výdaje státního rozpočtu, jakož i investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, byly letos za prvních osm měsíců meziročně o více než desetinu nižší, celková zásoba práce v oblasti inženýrských staveb zůstává vysoká – jak plyne z pololetních údajů o stavebních zakázkách.

Pozemnímu stavitelství, které bylo dopady pandemické recese zasaženo citelněji, částečně pomáhala vyšší bytová výstavba. Zahájených i dokončených bytů bylo v červenci více nejen v meziročním, ale i dvouletém srovnání. Od ledna do července se letos dokončilo takřka 20 tis. bytů, tedy nepatrně více než ve stejném období donedávna rekordního roku 2009. Pomohla k tomu především výstavba rodinných domů, která v posledních letech plynule sílí. Počet zahájených bytů dosáhl analogicky 23,9 tis. a loňskou úroveň převýšil zhruba o osminu. Oproti shodnému období konjukturního roku 2008 ale skoro o desetinu zaostal.

Orientační hodnota stavebních povolení meziročně vzrostla šestý měsíc v řadě. Mimořádný červencový růst – o 129 %, tedy druhé nevyšší tempo ve dvacetileté řadě – souvisel se startem jednoho z klíčových projektů rozvoje pražské dopravní sítě. I bez zahrnutí této stavby byla ovšem hodnota všech povolení meziročně o osminu vyšší. Hodnota povolených staveb v červenci 2020 dosáhla přitom v rámci celého loňského roku maxima (38 mld. korun). Z úhrnu od počátku letošního roku byla hodnota povolení zhruba o třetinu vyšší – jak v meziročním, tak v dvouletém srovnání. Dokládá to vysokou poptávku po stavebních pracích, ale i sílící cenový růst výrobců.

Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) se v červenci meziročně snížil o 1,3 %. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky v tomto odvětví ale ve 2. čtvrtletí naznačovaly mírný nárůst celkové zaměstnanosti. V první půli srpna očekávalo posílení své zaměstnanosti v nejbližších třech měsících 9 % stavebních podniků, redukci pak 5 %.

Problém s nedostatkem zaměstnanců se i přes pokračující příliv zahraničních pracovníků ani v létě neutlumil. Jako hlavní bariéru ho v srpnu označila více než třetina podniků. Stále častěji byly firmy limitovány nedostatkem materiálu i zařízení, což posilovalo cenové tlaky v celém odvětví. Růst cen svých stavebních prací očekávalo nejbližších třech měsících již více než 40 % podniků, obdobně jako za konjuktury v roce 2008. Ceny materiálů a výrobků ve stavebnictví vzrostly v červenci meziměsíčně o 2,9 %, meziročně o 12,8 %.

Stavebnictví v EU sužují, podobně v jako v Česku, významné růstové bariéry. Nedostatek materiálu a s ním spojené cenové tlaky a očekávání se projevují v posledních měsících s podobnou intenzitou jako v tuzemsku. Role nedostatečné poptávky se v období pokrizového oživení postupně snižuje. Poptávka stejně jako v tuzemsku limitovala v srpnu v EU necelou čtvrtinu stavebních podniků. Jen nepatrně vyšší podíl firem trápil v Unii nedostatek zaměstnanců, což ovšem bylo podstatně méně než v Česku, ale také ve většině zemí střední a východní Evropy.

Stavební produkce v EU27 se v červnu meziměsíčně snížila o 1,2 %, výhradně vinou slabší dynamiky pozemního stavitelství. Meziročně však výkon celého odvětví posílil o 3,5 %, především díky svižnému růstu v Maďarsku (27,7 %) a Rumunsku (10,2 %) či ve váhově významně ekonomice Francie (5,5 %). Nedařilo se naopak Španělsku (–10,8 %). Nižší výkon vykázalo i Německo (–1,6 %), kde ovšem nebylo stavebnictví loni pandemickou krizí významněji zasaženo. Stavebnictví v ČR rostlo letos v červnu ve srovnání s EU více než dvojnásobným tempem, a to v obou jeho hlavních segmentech.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty