Přejít k obsahu

Stavebnictví – červen 2021

Jiří Kamenický

06. 08. 2021

  • Statistiky
  • Hospodářská odvětví
  • Stavebnictví, byty

Stavební produkce v červnu meziměsíčně reálně stagnovala, neboť slabší výsledek v oblasti inženýrských staveb byl kompenzován pokračujícím růstem pozemního stavitelství. Díky tomu, poprvé od počátku pandemie, nezaznamenalo stavebnictví pokles ani v jednom v po sobě jdoucích měsíců.

Meziroční růst stavebnictví se přiblížil 8 % a druhý měsíc v řadě byl kladný. V červnu 2020 ovšem výkon celého odvětví dosáhl nejnižší úrovně za celý loňský rok. Za loňským únorem, kdy ještě tuzemské stavebnictví nebylo jakkoli poznamenáno blížící se pandemií, tak zaostávalo pozemní stavitelství o 4,9 % a inženýrské stavitelství o 3,8 %.

Pozemní stavitelství se v červnu mohlo zčásti opřít i o vyšší bytovou výstavbu. Zahájených bytů bylo druhý měsíc v řadě přes čtyři tisíce. Vyšší úroveň byla zaznamenána naposledy v červnu 2008. K oživení došlo ve větším množství regionů, především za přispění bytů v bytových domech. V případě dokončených bytů nejsou pozitivní trendy tolik patrné. Bytů bylo v červnu dokončeno méně i ve srovnání se slabší loňskou základnou a rovněž úhrn za letošní pololetí (17,0 tis.) viditelně zaostal za druhou půlí let 2020 i 2019. Inženýrskému stavitelství pomáhá pokračující výstavba i modernizace dopravní sítě. Byť byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury zatím letos meziročně mírně nižší, celoroční plán investičních transferů zde stále počítá s rekordní výší přes 70 mld. Kč.

Orientační hodnota stavebních povolení meziročně vzrostla pátý měsíc v řadě. Vysoký červnový růst o 50 % odráží zejména slabší loňskou základnu. Z úhrnu za 2. čtvrtletí 2021 je ale patrné, že letošní hodnota povolených staveb zřetelně převyšuje úroveň ze stejného období roku 2019, zejména u nové výstavby (+18 %), resp. u bytových budov (+40 %).

Svižný růst poptávky, ale i cen stavebních prací dokládá také vysoká zásoba i přírůstky nových zakázek podniků. Hodnota nových zakázek u středních a větších firem byla ve 2. čtvrtletí meziročně o více než pětinu vyšší, a to v obou hlavních segmentech stavebnictví. Na konci června měly firmy v zásobě zakázky již za 245 mld. Kč, skoro tři pětiny z nich připadalo na veřejné zadavatele z tuzemska. Právě ti přispívali nejvíce k meziročnímu růstu celkové zásoby práce v letech 2017 až 2019. Letos jsou ale zatím hlavním tahounem soukromé zakázky.

Podíl stavebních podniků sužovaných nedostatečnou poptávkou tak postupně klesá, v červnu byl nejnižší od počátku pandemie. I přes letošní svižný nárůst počtu pracujících cizinců v Česku, tažený zejména pracovníky z Ukrajiny, zůstává klíčovým limitem stavebnictví snížená dostupnost pracovní síly. Jako jednu z bariér ji stále označuje více než 40 % podniků. Žádnou významnou růstovou bariéru nepociťovalo jen 16 % firem, což bylo o polovinu méně než u stavebních podniků v EU.

Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) se v červnu meziročně mírně snížil o 0,8 %. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky v tomto odvětví ale ve 2. čtvrtletí naznačují, že se celková zaměstnanost zvyšovala. V červnu očekávalo posílení své zaměstnanosti v nejbližších třech měsících 15 % stavebních podniků, redukci pouhé 1 %.

Celková důvěra ve stavebnictví letos spíše stagnuje a setrvává v mírně záporném pásmu. Čtvrtina firem stále považovala současnou poptávku za nedostatečnou. Téměř třetina podniků očekávala v nejbližších měsících růst prodejních cen vlastní produkce, především vlivem vyšších materiálových vstupů. Růst jejich cen akceleroval na meziročních 9,5 %, proti roku 2015 činil 18,9 %.

Stavební produkce v EU27 v květnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 %, zejména vlivem příznivého vývoje ve Francii, Španělsku a Polsku. Díky rychlejšímu oživení segmentu pozemního stavitelství se výkon celého odvětví již téměř dorovnal lokálnímu vrcholu z období těšně před propuknutím pandemie. Úroveň z ledna 2020 tak již ze sledovaných států Unie mírně překonaly např. Německo, Itálie, Rakousko, Maďarsko či Rumunsko, výrazněji naopak zaostávalo Slovinsko (o 13 %) a dále Slovensko (–8 %), Španělsko (–5 %), Polsko (–4 %) či ČR (–3 %). Tuzemské stavební podniky mají vzhledem k vysoké zásobě práce patrně předpoklad tuto metu v nejbližších měsících překonat. Na základě zakázek měly na počátku 3. čtvrtletí při běžné pracovní době zajištěnou práci na 9,3 měsíce dopředu, tedy více než ve všech sousedních státech, EU (8,2 měsíce) či eurozóně (8,4 měsíce).

 

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty