Statistika volných míst

Hodnoty podle Nařízení Evropského parlamentu z roku 2008 dodává 24 evropských zemí. Dalších deset států z různých důvodů data o volných místech nepředkládá.  Mezi nimi jsou i dva členské státy, jejichž počet zaměstnanců reprezentuje více než tři procenta Evropské unie, což již ovlivňuje hodnotu míry volných pracovních míst za celou Unii.
Míra VPM ve vztahu k míře nezaměstnanosti odráží situaci na trhu práce. Platí všeobecné pravidlo, že čím je vyšší míra VPM, tím je naopak nižší míra nezaměstnanosti. Graficky toto pravidlo zobrazuje tzv. Beveridgeova křivka. Ta se používá jako jeden z nástrojů k analýze pracovního trhu v Eurostatu.
I data o volných pracovních místech, která jsou v ČSÚ součástí statistik trhu práce, odráží svým způsobem aktuální stav společnosti a nabízí zajímavé informace.
Při porovnání počtu volných míst a počtu uchazečů o zaměstnání je z pohledu krajů České republiky v roce 2015 i v 1. čtvrtletí 2016 období nejlepší poměr (tj. nejmenší počet uchazečů o práci na jedno VPM) v Plzeňském kraji. V pořadí za ním se střídají hl. m. Praha s kraji Pardubickým a Jihočeským. V těchto územních oblastech je zároveň nejnižší míra nezaměstnanosti. Tradičně nejhorší je poměr v krajích Ústeckém a Moravskoslezském. Zde je také nejvyšší míra nezaměstnanosti.

Nabídka volných pracovních míst přes agentury roste

Nabídka agentur zprostředkovávajících zaměstnání se stále více využívá. Postupně tak dochází k mírnému zkreslování poměru nabídky volných míst a míst obsazených ve výrobních odvětvích. I když to vypadá, že se jedná o nabídku volných míst „v administrativních a podpůrných činnostech“, ve skutečnosti se často jedná o práci v primárním sektoru. Je to důsledek stále většího zájmu podniků o získávání lidských zdrojů přes pracovní agentury.
Roste podíl subjektů nabízejících volná místa ze sídla v jiném okrese, než je místo pracoviště. Nejzřetelnější je to v hlavním městě, kde více než polovina (56 %) volných míst byla v loňském 4. čtvrtletí nabízena jinde než v Praze. Ve stejném období roku 2008 to bylo 27 %. Zčásti se jedná o firmy, které mají pobočky po celé republice, jako například Česká pošta, Tesco nebo Sodexo. Roste však počet subjektů, které mají v Praze jen tzv. virtuální kanceláře běžně nabízené i na internetu. A zdá se, že tento byznys se má čile k světu. Po Praze jsou nejvíce v kurzu města Brno a Ostrava. Zde však není nárůst tak patrný.
Zvyšující se nabídka volných míst ve výrobě, rozvodu a obchodu elektrické energie není jen výsledkem prostého růstu volných míst v tomto odvětví, ale je také dána pravidlem zařazování ekonomických činností pro statistické účely: „Hlavní ekonomická činnost je taková činnost, která největší měrou přispívá k přidané hodnotě jednotky.“ A tou je u subjektů s více činnostmi právě výroba a rozvod elektřiny. Příkladem je farmář zabývající se mimo jiné provozem fotovoltaické elektrárny. Nabízí sice práci v zemědělství, ale v třídění podle odvětví padne jeho nabídka volného místa do sekce výroby energií.

Místa v ozbrojených silách

Zde dochází k výraznému nárůstu volných pracovních míst. Zatímco od října 2009 do prosince 2014 nebyla nabízena v armádě žádná volná místa, v loňském roce to již bylo v průměru 218 míst. Největší podíl nabídky volných míst (více než 60 %) je na pozici „Řidič ve služebním poměru – voják z povolání“.  Co odráží tento strmý nárůst, není snadné jednoznačně určit. Mimo důvodů, jako je generační výměna a restrukturalizace resortu, jde zřejmě o plnění dohod v rámci NATO.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost