Spotřebitelská inflace – prosinec 2020

Spotřebitelské ceny se oproti prosinci 2019 zvýšily o 2,3 %. Přírůstek byl nejnižší za předchozí dva roky. Největší vliv na zpomalení měly v posledních měsících ceny potravin a nealkoholických nápojů, které v prosinci poprvé od ledna 2019 meziročně klesly (‑0,1 %). Snižovaly se zejména ceny zeleniny, vepřového  a vajec. Mírné zpomalení pokračovalo také u cen bydlení  a energií (v prosinci 1,2 %) – slaběji rostly ceny elektřiny. Pouze malý zůstává přírůstek cen dopravy (0,6 %). Na 2,2 % zpomalil i růst cen odívání a obuvi.

V prosinci měly stále největší vliv na inflaci ceny alkoholických nápojů a tabáku. Jejich meziroční dynamika dokonce dále zrychlovala na 10,7 %. Vzhledem k významu ve spotřebním koši významně přispívaly i mírně rostoucí ceny bydlení a energií a inflaci výrazně ovlivnil i nárůst cen stravovacích služeb o 4,7 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly v prosinci o 2,0 % a ceny služeb o 2,8 %.

Trendy

V EU se cenový růst v listopadu držel blízko nuly (0,2 %) Česko podobně jako jiné země střední Evropy mělo inflaci výrazně nadprůměrnou.

Spíše do pozadí ustoupil vliv významných složek spotřeby – potravin, bydlení a energií a dopravy. To přináší úlevu zejména nízkopříjmovým domácnostem, pro které je bydlení a potraviny hlavní součástí jejich výdajů. Tyto faktory ale například v domácnostech důchodců převážil stále sílící růst cen alkoholických nápojů a tabáku (ty mají v jejich spotřebě nadprůměrný podíl). I to je důvod, proč index spotřebitelských cen v domácnostech důchodců v posledních měsících roste rychleji než index pro průměrnou domácnost.

Rok 2020

V roce 2020 v úhrnu vzrostly spotřebitelské ceny o 3,2 %, což bylo nejvíce od roku 2012. Nejvíce se ceny zvyšovaly v 1. čtvrtletí (3,6 %), kdy jim impuls dávaly všechny významné složky spotřebního koše (potraviny, bydlení a energie, doprava, alkoholické nápoje…). Od srpna pak meziroční dynamika cen postupně slábla. Nejméně rostly ceny ve 4. kvartálu (2,6 %).

Největší vliv na růst cen loni měly potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a energie a alkoholické nápoje a tabák. U potravin se zejména v první polovině roku projevoval silný růst cen masa vyvolaný nedostatkem vepřového na světových trzích. V cenách bydlení a energií přetrvával silný růst cen elektřiny. Velmi silný a vlivem předzásobení tabákem rozložený v čase byl vliv spotřební daně u alkoholických nápojů a tabáku. V menší míře na zvyšování inflace působil též růst cen stravování a ubytování.

Mírně ke snižování cenové hladiny přispěl vývoj cen v oddíle pošty a telekomunikace, kde ceny klesají dlouhodobě v Česku i v EU. Ačkoli během jara došlo k rekordnímu propadu cen ropy, což mělo velký vliv na ceny dopravy, výsledný vliv na celoroční inflaci byl nulový. Propad cen pohonných hmot totiž kompenzoval silný růst cen dopravních prostředků.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty