Spotřebitelská inflace – listopad 2020
10. 12. 2020
Statistiky Ekonomika Ceny, inflace Inflace, spotřebitelské ceny
Spotřebitelské ceny se oproti loňskému listopadu zvýšily o 2,7 %. Růst tak čtvrtým měsícem v řadě zpomaloval. Podobně jako v posledních měsících nejvíce proinflačně působí alkoholické nápoje a tabák, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 9,7 %, z toho alkohol zdražil o 3,4 % a tabákové výrobky o 14,8 %.
Růst cen bydlení a energií od počátku roku zpomaluje (v listopadu 1,4 %). I tak se bydlení a energie stále výrazně podílí na celkové inflaci, protože tvoří přibližně čtvrtinu průměrného spotřebního koše domácností. V listopadu vzrostlo nájemné o 2,0 % a ceny elektřiny o 3,3 %. Oslabuje také tempo u potravin a nealkoholických nápojů (1,9 %), které jsou druhou největší výdajovou položkou domácností. Méně rostou ceny masa (1,1 %) a klesají ceny brambor (‑20,3 %). Do cenové hladiny významně promlouvalo i zvýšení cen stravovacích služeb (4,9 %).
Výrazné tempo růstu si drží ceny odívání a obuvi (3,7 %). Mírně klesly jen ceny pošt a telekomunikací (-1,4 %), které se snižují dlouhodobě. Naposledy se jejich ceny meziročně zvyšovaly v dubnu 2017. Ceny zboží úhrnem vzrostly v listopadu o 2,6 % a ceny služeb o 2,8 %.
Trendy
Inflace v Česku je oproti EU stále výrazně nadprůměrná (EU v říjnu meziročně +0,2 %). Více než v ČR ceny rostly v říjnu jen v Polsku a Maďarsku. V rámci Eurozóny má nadprůměrnou inflaci i Slovensko (v listopadu 1,5 %, Eurozóna -0,3 %). U nás i našich sousedů inflaci tlačí vzhůru potraviny a také bydlení a energie. Globálně působí propad cen ropy, který je patrný hlavně na srovnání s úrovní loňského roku a jistou roli má i oslabení kurzu koruny. To působí ve směru růstu cen dovozu.
Na druhé straně ustupuje do pozadí vliv cen bydlení (vlastního i nájemního) i energií. Zmírnily také tlaky, které způsobovaly prudký růst cen potravin – nedostatek vepřového masa, loňská horší zemědělská úroda. Úlevu by to mělo přinést zejména nízkopříjmovým domácnostem nebo seniorům. Bydlení a potraviny totiž v jejich výdajích tvoří větší část než u průměrné domácnosti a cenový růst na ně v poslední době dopadal s větší intenzitou. Například spotřebitelské ceny pro důchodce se od ledna do října meziročně zvýšily o 3,7 %, zatímco přírůstek pro celou ekonomiku dosáhl 3,3 %. Rozdíl se prohluboval zejména v letošním 2. a 3. čtvrtletí.
Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty