Spotřeba potravin a změny ve struktuře jídelníčku

Mezi potraviny, kterých Češi zkonzumují v posledních letech více, patří těstoviny, bílé pečivo, rýže, luštěniny, drůbeží maso, sýry, tvaroh a další mléčné výrobky, jižní ovoce, rajčata, papriky, salátové okurky, saláty. Klesla naopak spotřeba hovězího masa, chleba, konzumního mléka, vajec, brambor, zelí, kapusty, květáku.

Obiloviny a výrobky z nich

Spotřeba obilovin v hodnotě mouky se od roku 1993 do roku 2019 příliš nezměnila, konkrétně poklesla o 2,2 % na 115,6 kg/rok. Největší podíl připadá na pšeničnou mouku, jejíž spotřeba ve sledovaném období vzrostla z 88,5 kg/rok na 97,0 kg/rok; naopak spotřeba žitné mouky poklesla z 22,4 kg/rok na 8,6 kg/ rok. Vzrostla také konzumace rýže, a sice z 3,9 kg/ rok na 6,7 kg/rok.

V kategorii mlýnských a pekárenských výrobků došlo ve sledovaném období k výraznému snížení spotřeby chleba (z 60,3 kg/rok na 39,0 kg/rok) a naopak ke zvýšení u pšeničného pečiva (z 38,4 kg/rok na 51,7 kg/rok). Vzrostla také obliba těstovin, jichž průměrný obyvatel v roce 1993 zkonzumoval 3,3 kg, ale v roce 2019 už 8,1 kg.

Maso a ryby

Spotřeba masa se sice po roce 1993 nejprve snižovala, v posledních několika letech se však tento trend opět obrátil a v roce 2019 byla pouze o 1,3 % nižší než v roce 1993 a činila 83,2 kg na osobu. Zásadní změny se však odehrály na úrovni spotřeby jednotlivých druhů masa: konzumace hovězího výrazně poklesla o 54,0 % na 9,1 kg, ke snížení spotřeby došlo i u vepřového (o 10,6 % na 43,0 kg), naopak spotřeba drůbežího masa vzrostla o 147,9 % na 29,0 kg. Vepřové si přes pokles spotřeby drží prvenství v podílu na celkové spotřebě masa. V roce 1993 na něj připadalo 57,1 % a v roce 2019 pak 51,7 %. Pozice hovězího a drůbežího masa se během uvedeného období vyměnily: v roce 1993 byl podíl hovězího na celkové spotřebě 23,5 % a drůbežího 13,9 %, v roce 2019 to bylo pro hovězí jen 10,9 % a pro drůbeží 34,9 %.

Ačkoli ryby tvoří jen okrajovou položku jídelníčku průměrného českého strávníka, jejich spotřeba se postupně zvýšila ze 4,5 kg v roce 1993 na 6,0 kg v roce 2019.

Mléko, mléčné výrobky a vejce

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (mimo másla) od roku 1993 do roku 2019 stoupla o 31,0 % na 249,0 kg neboli 241,8 litrů. Samotná spotřeba konzumního mléka (v drtivé většině kravského, kozí mléko ke spotřebě přispívá jen desetinami procenta) přitom klesla o 21,8 % na 57,1 litrů, respektive 58,7 kg. Výrazně vzrostla spotřeba sýrů (o 126,2 % na 13,8 kg), především přírodních (o 200,0 % na 12,0 kg), tvarohu (o 95,8 % na 4,7 kg) a ostatních mléčných výrobků (o 61,5 % na 35,2 kg).

Spotřeba vajec se ve sledovaném období snížila o 17,9 % na 261 ks/rok; při použití přepočtu 20 ks na 1 kg to znamená pokles o 17,6 % na 13,1 kg.

Ovoce

Spotřeba ovoce vzrostla o 19,0 % na 86,5 kg/rok, zvýšilo se zastoupení jižního ovoce z 33,3 % na 43,4 %. Nejčastěji konzumovaným druhem po celé sledované období zůstávají jablka, ačkoli jejich spotřeba poklesla z 27,5 kg (tj. 37,8 % z celkového množství) v roce 1993 na 23,9 kg (27,6 % z celkového množství) v roce 2019. Nárůst spotřeby byl pozorován nejen u všech druhů jižního ovoce (u citronů a grapefruitů o 43,8 % na 4,6 kg, u pomerančů a mandarinek o 35,4 % na 13,0 kg, u banánů o 26,3 % na 12,5 kg a u ostatních druhů jižního ovoce dokonce o 393,3 % na 7,4 kg), ale také u vinných hroznů (o 161,5 % na 3,4 kg), meruněk (o 150,0 % na 2,5 kg), švestek (o 131,8 % na 5,1 kg) a broskví (o 76,2 % na 3,7 kg). Naopak klesla spotřeba třešní (o 52,6 % na 0,9 kg), višní (o 44,4 % na 0,5 kg) nebo rybízu (o 62,5 % na 0,9 kg).

Zelenina, brambory a luštěniny

Celková spotřeba zeleniny vzrostla o 17,3 % na 87,0 kg/rok. V roce 1993 bylo nejčastěji konzumovaným druhem zelí (13,8 kg, tj. 18,6 % z celkového množství), do roku 2019 jej nahradila rajčata (12,0 kg, tj. 13,8 % z celkového množství). Konzumace zelí v tomto období klesla o 50,0 % (na 6,9 kg), zatímco spotřeba rajčat vzrostla o 84,6 %. Druhé místo si po celé sledované období udržela cibule (10,1 kg, tj. 13,6 % v roce 1993 a 11,1 kg, tj. 12,8 % v roce 2019). Vzrostla i spotřeba paprik (o 104,0 % na 5,1 kg), hlávkového salátu (o 100,0 % na 2,4 kg), salátových okurek (o 80,0 % na 6,3 kg) a především melounů (o 344,4 % na 8,0 kg). Kromě zelí se například snížila i spotřeba kapusty (o 82,6 % na 0,4 kg), květáku (o 54,0 % na 2,3 kg) nebo petržele (o 31,3 % na 1,1 kg), v menší míře i mrkve (o 14,6 % na 7,0 kg).

Spotřeba brambor se od roku 1993 do roku 2019 snížila o 17,3 % na 69,5 kg na obyvatele. Naproti tomu luštěniny, ač také jen okrajová položka jídelníčku, vykázaly zvýšení spotřeby o 66,7 % na 3,0 kg.

Nealkoholické nápoje

V kategorii minerálních vod a nealkoholických nápojů došlo mezi roky 1993 a 2019 k výraznému zvýšení spotřeby, celkově o 120,2 % na 246,8 litrů. To platí především pro minerální vody, jejichž konzumace se zvýšila o 240,1 % na 56,8 l. K nárůstu ale došlo i v ostatních položkách: u sodových vod o 157,4 % na 29,6 l, u limonád o 94,6 % na 93,8 l a u ostatních nealkoholických nápojů (např. osvěžujících nápojů, ovocných a zeleninových šťáv a sirupů) o 85,8 % na 66,7 l.

Alkoholické nápoje

Spotřeba alkoholických nápojů v litrech celkem se ve sledovaném období sice mírně snížila o 1,9 % na 173,4 l, v přepočtu na litry čistého alkoholu však vzrostla o 8,7 % na 10,0 l. Počítáno v litrech celkem, klesla spotřeba lihovin (o 9,0 % na 7,1 l) i piva (o 4,9 % na 146,0 l), zatímco spotřeba vína se navýšila (o 32,7 % na 20,3 l). V přepočtu na litry čistého alkoholu držely shodný trend lihoviny (pokles o 9,7 % na 2,8 l) a víno (nárůst o 27,8 % na 2,3 l), zatímco u piva se spotřeba – v souvislosti s přechodem konzumentů od převažujícího výčepního piva k ležákům, případně pivním speciálům – zvýšila o 11,6 % na 4,8 l. V procentuálním zastoupení jednotlivých položek (počítáno v litrech čistého alkoholu) je ve sledovaném období stabilní zastoupení piva (46,7 % v roce 1993 a 48,0 % v roce 2019), podíl lihovin klesl (33,7 % v roce 1993 a 28,0 % v roce 2019) a podíl vína stoupl (19,6 % v roce 1993 a 23,0 % v roce 2019).

Struktura spotřeby se mění

Jak lze poznat z prezentovaných dat, ve sledovaném období došlo k určitým změnám ve struktuře spotřeby potravin. Podíl mléka a mléčných výrobků na celkovém objemu zkonzumovaných potravin vzrostl z 26,0 % na 31,3 %, podíl ovoce z 9,9 % na 10,9 % a podíl zeleniny z 10,1 % na 10,9 %. Vedle toho podíl obilovin v hodnotě mouky klesl z 16,2% na 14,5%, podíl masa a ryb z 12,1% na 11,2% a podíl brambor z 11,5% na 8,7%. Tyto změny byly dány nejrůznějšími faktory: někdo zareagoval na doporučení odborníků na zdravou výživu (která v průběhu sledovaného období také doznala určitých změn), případně na nejrůznější módní trendy, pro jiné zas byla určující cenová hladina potravin a v neposlední řadě se měnila samotná nabídka daná jak objemem tuzemské produkce, tak importu potravin nebo surovin k jejich výrobě.

Jak se zjišťuje spotřeba potravin

Český statistický úřad používá k výpočtu spotřeby potravin a nápojů bilanční metodu na základě následujících statistických informací:

– výsledky statistiky živočišné výroby za příslušný rok,

– definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za příslušný rok,

– výroba vybraných výrobků v průmyslu České republiky za příslušný rok,

– stav počátečních a konečných zásob v zemědělských organizacích,

– stav počátečních a konečných zásob u výrobců potravinářských výrobků,

– dovoz a vývoz potravinářských výrobků ze statistiky pohybu zboží přes hranice (se stavem k 1. 9. následujícího roku),

– samozásobení potravinářskými výrobky.

Dále jsou k výpočtu využívány údaje poskytnuté Ministerstvem zemědělství, Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, jednotlivými potravinářskými svazy a dalšími organizacemi.

Spotřeba jednotlivých položek se počítá jako průměr na jednoho obyvatele České republiky. Počet obyvatel je dán středním stavem obyvatelstva k 1. 7. v příslušném roce. Pro statistiku spotřeby potravin v současnosti neexistuje žádná závazná klasifikace ani v České republice, ani v mezinárodním měřítku. Vlastní výpočty publikuje ve své databázi Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO). Její metodika se od ČSÚ odlišuje, především úrovní zpracování jednotlivých položek – například spotřeba zeleniny je ve statistikách FAO rozlišena jen na několik málo položek (rajčata a výrobky z nich, cibule, ostatní zelenina), naproti tomu je zde sledována odděleně spotřeba sladkovodních ryb a několika skupin mořských ryb a dalších vodních živočichů.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství