Špotáková bude dál vítězit

Demografickou analýzu lze předvést na datech vrcholových sportovců převzatých z publikace L. Follprechta Průměr deseti nejlepších výkonů v atletických disciplínách. Z uvedené publikace byla využita data týkající se celkem 1 660 československých a českých sportovců (900 atletů a 760 atletek) evidovaných v rámci Českého atletického svazu a reprezentujících naši zemi v několika posledních desetiletích na zahraničních i domácích atletických akcích.

Analýza TOP kariéry atletů

Předmětem analýzy byla zvolena očekávaná délka vrcholové kariéry atletů. Atleti a atletky byli analyzováni jednak souhrnně bez rozlišení disciplín, kterým se věnují, dále podle typu provozované disciplíny (běžecké, skokanské a vrhačské disciplíny) a na závěr podle konkrétních disciplín.
Z dostupných dat (k 31. 3. 2010) vyplývá, že ženy dosahují deseti nejlepších výkonů v průměru v nižším věku než muži. Pokud se zaměříme konkrétně na hod oštěpem, tak průměrný věk žen při dosažení TOP kariéry je 22,4 roku, zatímco muži oštěpaři dosahují obdobné úrovně až o dva roky později, tedy ve 24,4 letech. Zároveň průměrná délka TOP kariéry v hodu oštěpem je u mužů 4,1 roku, zatímco u žen je to jen 3,3 roku.
Zaměříme-li pozornost na celkový ukazatel počítaný pro všechny atletické disciplíny dohromady (tedy na celkovou očekávanou délku atletické TOP kariéry mužů a žen bez rozlišení disciplín), zjistíme, že u mužů je v prvních letech po dosažení TOP úrovně očekávána o něco delší ka­riéra než u žen (4,13 versus 3,81 roku). Téměř po třech letech setrvání na TOP úrovni však nastává obrat a v dalších letech se již předpokládá delší TOP kariéra žen.

Vrhačské disciplíny

Očekávaná délka TOP kariéry ve vrhačských disciplínách, jejichž součástí je právě hod oštěpem, je na počátku TOP kariéry u mužů 3,54 roku a u žen je to 3,38 roku. Jak je dobře patrné z následujících grafů, ve vývoji očekávané délky TOP kariéry je mezi muži a ženami další rozdíl. U mužů již od začátku TOP kariéry očekávaná délka TOP kariéry klesá či mírně kolísá. U žen je vývoj trendu složitější. Po počátečním poklesu očekávané délky TOP kariéry po několika letech od dosažení vrcholové úrovně začíná očekávaná délka TOP kariéry opět lehce narůstat a po šesti letech na vrcholové úrovni je očekávaná délka TOP ka­riéry něco málo přes tři roky, zatímco u mužů již jen necelé dva roky.

Znamená to tedy, že pokud si ženy věnující se vrhačským disciplínám, popřípadě hodu oštěpem, udrží vrcholovou výkonnost delší dobu, mají i po této době šanci udržet se na výkonnostním vrcholu déle než muži. V našem konkrétním případě lze očekávat, že pokud si vrcholová oštěpařka Barbora Špotáková vybrala po šesti letech vrcholové kariéry mateřskou pauzu a dokázala se po ní letos vrátit více než důstojně (ve všech dosavadních závodech světové úrovně včetně nedávno skončeného Mistrovství Evropy zvítězila), mohla by jí její výkonnost na světové úrovni ještě pár let vydržet. A ona by tak v soupeření s dalšími vrcholovými atletkami mohla získat pro Českou republiku ještě nejednu cennou medaili.

Tento článek vznikl za podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy v rámci řešení projektu GA UK č. 786314 v rámci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo