Spolupracujeme s odborníky mnoha profesí

Odbor statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí, jehož ředitelem je Pavel Vančura, má velmi široký zásah. Proto často využívá znalostí expertů mimo ČSÚ.

Pojďme si probrat jednotlivé oblasti z vašeho odboru postupně. Jak reaguje statistika obchodu, dopravy a služeb na nové formy ekonomiky, které se objevily v posledních letech?

Řekl bych, že jednotlivá odvětví ekonomiky pokrýváme v rámci možností dobře. Na změny struktury reaguje klasifikace NACE, která v současné době prochází velkou revizí. Po jejím dokončení a implementaci se odvětví budou seskupovat podle produktů, nikoli prodejných kanálů.

Podniky mají povinnost vyplňovat výkazy a dodávat nám data bez ohledu na to, zda se pohybují víc ve virtuálním prostředí na internetu, nebo prodávají prostřednictvím klasických kanálů. Pokud firma podniká legálně, má na svou činnost příslušná oprávnění a je také zachycena v příslušných evidencích a statistikách.

Ani ČSÚ nestojí stranou a zavádí nové technologie a hledá nové zdroje dat, aby mohl snižovat administrativní zátěž respondentů. Nyní například intenzivně pracujeme na rozšíření scanner dat a náš nově vyvíjený statistický informační systém SIS 5.0 v budoucnu snad rovněž umožní stahovat data pro statistické účely přímo z informačních systémů podniků, takže vykazování by mohlo fungovat automaticky bez nutnosti vyplňovat speciální formuláře.

Dokáže statistika sledovat i sdílené služby typu Airbnb nebo Uber?

Opět opakuji, že pokud je podnikání legální, je podchycené v příslušných evidencích, a tedy i ve statistikách. Co se týká různých internetových platforem, podle nově připraveného nařízení EU, pokud ho členský stát přijme, budou na platformách moci být zveřejňovány pouze nabídky subjektů, které jsou oficiálně registrované. Neregistrovaný poskytovatel by se proto neměl ve standardních kanálech objevit. Ten registrovaný vede předepsanou evidenci, platí daně a bude zahrnut i ve statistikách.

Ing. Pavel Vančura

Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu Vysokého učení technického v Brně. Svou profesní kariéru spojil se statistikou a ČSÚ. Jeden a půl roku působil v Lucemburské kanceláři Eurostatu jako národní expert v oblasti statistiky cestovního ruchu. O statistice cestovního ruchu přednášel na řadě konferencí a workshopů a své zkušenosti předával i studentům VŠE v Praze.

Přejděme tedy k druhé oblasti. Odkud se získávají data pro statistiky cestovního ruchu?

Základ tvoří šetření, které probíhá kontinuálně v hromadných ubytovacích zařízeních – hotelech, penzionech, kempech a podobně. Jejich provozovatelé vyplňují pravidelně každý měsíc nebo čtvrtletí statistické výkazy, které my potom zpracováváme. Z nich získáváme přehled, kolik se v daném období ubytovalo hostů, kolik z toho bylo Čechů a kolik cizinců. Toto šetření by v budoucnu mělo být částečně či úplně nahrazeno administrativními daty ze systému eTurista, který vzniká v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Další významný zdroj informací tvoří šetření v domácnostech. Tazatelé ČSÚ se ptají lidí, kam cestovali, jak dlouho tam byli, jaké využívali dopravní prostředky a kolik za cestu utratili.

Opačný směr, tedy příjezdy zahraničních turistů do Česka, bohužel ČSÚ nesleduje. Vzhledem k tomu, že jsme součástí Schengenského prostoru, nemůžeme odchytávat lidi na hranicích, počítat je a ptát se jich, na jak dlouho přijíždějí a co tu budou dělat.

Tyto informace získává státní agentura Czech-Tourism, která prostřednictvím výzkumné agentury na turisticky atraktivních místech oslovuje cizince a zjišťuje, která místa navštívili, kolik u nás utratili peněz či s jakými se potýkají problémy.

Co lze ze statistik o cestovním ruchu vyčíst? Došlo po covidové pandemii k nějakým trvalejším změnám v trendech cestování, nebo se vše vrací do starých kolejí?

V prvé řadě lze říct, že cestovní ruch se vrací na předcovidová čísla. Zároveň se ale změnila jeho struktura. Za covidu, kdy bylo cestování omezené, se hodně nastartovala domácí poptávka. Češi navštěvovali cíle ve své zemi a táhli čísla nahoru. Zájem o domácí cestování neopadl ani po konci pandemie, takže díky němu se celkový výkon odvětví turistického ruchu u nás dostal poměrně brzy na předcovidovou úroveň. Cizinců je ale pořád ještě méně než v roce 2019, kdy byl příjezdový cestovní ruch na svém vrcholu.

Je pokles návštěvnosti ze strany zahraničních turistů jenom český problém, nebo se s ním potýkají i jiné země?

V tomto ohledu bude situace podobná v celé Evropě. Nejprve vlivem covidu výrazně klesl příliv zahraničních turistů, například z Číny, která byla pro Evropu zajímavou zdrojovou zemí. Následně v důsledku války na Ukrajině vypadli návštěvníci z Ruska. Ti u nás byli významnými hosty, zejména lázní. Ale statistiky ukazují, že návštěvnost ze zahraničí zase narůstá.

Mění se nějak způsoby cestování?

V této oblasti k nějakým zásadním změnám nedochází. Mění se však to, jak cestovní ruch vnímáme. Stále častěji se hovoří o overturismu, tedy přetížení některých lokalit nadměrnou návštěvností. S tím úzce souvisí téma udržitelného cestovního ruchu, jehož role bude nejspíš dál posilovat.

Jak se na výkonech cestovního ruchu projevila inflace a zhoršení ekonomické situace domácností?

Je zřejmé, že cestování patří mezi zbytné statky. Když na to člověk nemá, tak na dovolenou nejede, nebo volí levnější alternativu. Ale osobně si myslím, že cestovat se bude stále. Bylo to vidět, když se rozvolnily restrikce po covidu, jak výrazný boom nastal. Snížení reálných příjmů a ekonomická situace v jednotlivých zemích má na cestování vliv, ale že by nastalo nějaké radikální omezení, to nepředpokládám.

Chystají se ve statistice cestovního ruchu nějaké novinky?

Zásadní novinku, o které jsem se již zmínil, připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. V jeho gesci by měl v příštích letech vzniknout registr eTurista, na který by měli být napojeni všichni poskytovatelé ubytovacích služeb včetně Airbnb. Až se vše zprovozní, začneme z něj přebírat data, a provozovatelům ubytovacích služeb tak plně nebo částečně odpadnou povinnosti s vyplňováním statistických výkazů. Bude záležet na tom, jaká data eTurista statistice poskytne.

Podnikatelé v turistickém ruchu by kromě toho, že poskytují svá data, měli být také uživateli vašich statistik. Máte od nich zpětnou vazbu, jak statistické výstupy využívají?

Zpětnou vazbu dostáváme zejména tehdy, když nějaké údaje přestaneme poskytovat nebo když se změní metodika, a to se projeví na výkyvu v časové řadě. Pak se ozývají ti, kteří byli zvyklí na určitou formu a strukturu dat a novinky jim naruší dosavadní rutinu.

Ale podle toho, jak často jsou naše výstupy citovány v médiích, vidíme, že se o ně lidé zajímají.

Ke změnám dochází v souvislosti s vývojem klimatu a zvyšováním důrazu na udržitelnost asi i ve statistice životního prostředí. Můžete popsat ty nejdůležitější?

Statistika životního prostředí je velmi široká. Sledované ukazatele se soustředí v takzvaných environmentálních účtech. Ty byly nedávno nařízením EU rozšířeny a začínají se sledovat například samostatně a rozšířeněji dotace do životního prostředí nebo vznikl účet lesů. Velké téma jsou také ekosystémové účty. Jejich součástí je sledování rozsahu, podmínek a služeb, které ekosystém nabízí, například jak k rozvoji ekosystémů přispívají opylovači. Jedním ze sledovaných ukazatelů bude například také index ptáků vypovídající o tom, kolik ptáků v daném ekosystému žije, jinými slovy, jak je ekosystém kvalitní. Měří se také uhlík v půdě a další veličiny. Pro tyto oblasti ČSÚ samozřejmě nedisponuje kvalifikovanými odborníky, proto spolupracujeme s řadou vědeckých a akademických institucí. Pomáhají nám specialisté Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – Czechglobe, jsme v úzkém kontaktu s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Českou společností ornitologickou a řadou dalších institucí i jednotlivců. Spolu s nimi hledáme vhodné zdroje dat a efektivní způsoby jejich dlouhodobého sledování.

S životním prostředím úzce souvisí rovněž oblast udržitelného rozvoje, jež má přesah i do dalších sfér činnosti moderní společnosti, která by se měla chovat odpovědně a na nikoho nezapomenout. Při sběru dat pro naše statistiky proto spolupracujeme i s dalšími odbory a odděleními u nás na úřadě, od zemědělství a lesnictví, přes trh práce až třeba po národní účty.

Je tvorba a sledování indikátorů stavu životního prostředí koordinována na evropské úrovni, nebo si statistici z každé země musejí poradit sami?

Tlaky na vytvoření účtů byly poměrně velké, takže nařízení vzniklo dřív, než podrobná metodika. Základní metodické pokyny od Eurostatu tedy sice už máme, ale na detailech se zatím stále pracuje. Snahou přitom je, využívat maximum toho, co už je k dispozici. Hodně informací už někdo sleduje a zaznamenává, jde jen o to, vše podchytit a zkoordinovat.

Začnou se všechny ekosystémové účty naplňovat v termínech daných evropským nařízením, nebo hrozí zpoždění?

Občas se potýkáme s komplikovanou byrokracií. Příslušná data sice existují, ale dostat se k nim je někdy dost obtížné. Složitější je například získat potřebná data pro dotace a transfery mířící do životního prostředí, a ty navíc rozdělit podle ekonomických činností. Někdy se staví do cesty i legislativní překážky. Abychom mohli přebírat některá data, je třeba upravit zákon nebo vyhlášku.

Ale já věřím, že se nám postupně podaří všechny procesy doladit a že povinnosti vyplývající z nařízení dokážeme splnit včas.

Jaké hlavní úkoly před vámi stojí pro nadcházející měsíce?

Kromě implementace environmentálních účtů je to zejména projekt udržitelného rozvoje PUDR 2. V první, již dokončené etapě jsme vyhledávali indikátory, na jejichž základě by odborníci na Ministerstvu životního prostředí mohli vyhodnocovat stav udržitelného rozvoje a vytvářet strategie do budoucna. Nyní se chceme zaměřit na automatizaci sběru dat potřebných pro sestavení indikátorů.

A v neposlední řadě průběžně komunikujeme s týmem Ministerstva pro místní rozvoj, který má na starosti vývoj registru eTurista. Cílem je napojit na něj naše systémy a přebírat z něj data o návštěvnosti ubytovacích zařízení.

Jak jste se dostal ke statistice?

Práce s čísly mě vždycky bavila, a tak jsem hned po škole v roce 2002 nastoupil do ČSÚ. Tehdy jsem vůbec neměl vyhraněnou oblast, kterou bych se chtěl zabývat, a shodou okolností jsem byl zařazen do oddělení statistiky cestovního ruchu. Oblast cestovního ruchu mě zaujala a asi za tři čtvrtě roku jsem se stal vedoucím oddělení. Na této pozici jsem setrval téměř 22 let. Do gesce mého oddělení později přibyly ještě oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje a v roce 2023 jsem byl jmenován ředitelem celého odboru. Mé pracovní portfolio se tak rozrostlo ještě o podnikové statistiky a odpady.

Rozhovor si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.