Snoubenci očima demografie

Jaký podíl obyvatel Česka vstupuje do manželství? V jakém věku nejčastěji? Je běžnější svazek Čecha s cizinkou, nebo Češky s cizincem?

Jako jeden z projevů lásky je vnímáno uzavření manželství. Manželé vstupem do svazku projevují kromě lásky také závazek vzájemné podpory, společného růstu a zvládání životních výzev, trvalého partnerství. Jejich životy se provážou nejen emocionálně, ale i prakticky.

V uplynulé dekádě, resp. v posledních jedenácti letech (při uvažování roku 2024, za který jsou zatím dostupná pouze základní předběžná data), měly roční počty nově uzavřených manželství obyvatel Česka proměnlivý trend. Prvních pět let, tj. v období 2014–2019, se počty sňatků po dosažení historického minima v roce 2013 nepřetržitě zvyšovaly. V dalších letech roční úhrny střídavě klesaly a rostly. Nejvyšší počet tak připadl na rok 2019, kdy do manželství vstoupilo 54,9 tisíce párů, zatímco nejnižší byl v roce 2024 s 44,5 tisíci sňatky. Loňský počet uzavřených manželství se přitom stal po roce 2013 (43,5 tisíce sňatků) druhým nejnižším v historii České republiky, tj. od roku 1918.

Za růstem počtu sňatků po roce 2013 stála zejména zvyšující se úroveň sňatečnosti obyvatel. Opačným směrem – proti růstu počtů sňatků totiž působil efekt změn ve věkovém složení sňatkuschopného obyvatelstva, neboť do věku nejčastějšího vstupu do manželství se dostávaly početně slabší ročníky (narození v 2. polovině 80. let a v 1. polovině 90. let minulého století).

Počty sňatků (v tis.)

Zdroj: ČSÚ

„Covidové“ roky 2020 a 2021, zejména vlivem opatření proti šíření nemoci, rostoucí trend počtu sňatků zastavily. V roce 2022 došlo k určité kompenzaci a počet sňatků opět vzrostl na téměř 55 tisíc, avšak v letech 2023 a 2024 počty sňatků znovu výrazně klesly. Kromě toho, že se snížila intenzita sňatečnosti, byl počet nově uzavřených manželství „tažen“ dolů i tím, že do vrcholu sňatečnosti se přesouvají nejslabší generace narozených z přelomu století. Pokračování trendu poklesu lze tudíž očekávat i v několika následujících letech.

Po rekordním roce 2022 sňatečnost výrazně klesla

Až do konce 80. let minulého století byla úroveň sňatečnosti v České republice vysoká. Do manželství alespoň jedenkrát za život vstupovala naprostá většina mužů a žen (90–95 %, resp. 95–98 %), přitom sňatek uzavírali převážně v nízkém věku. Průměrný věk svobodných nevěst se pohyboval mezi 21–22 roky, svobodných ženichů mezi 24–25 roky. Od počátku 90. let se situace začala výrazně měnit – lidé nejenže posouvali uzavření manželství do pozdějšího věku, ale i více než dříve upřednostňovali neformální soužití nebo častěji zůstávali bez partnera. V letech 2003–2007 to vypadalo, že dochází k určité stabilizaci. Do manželství by na základě tehdejší intenzity sňatečnosti vstupovalo 63–64 % svobodných mužů a 69–71 % svobodných žen ve věku do 50 let. Ovšem v období 2008–2013 pokles počtu uzavíraných sňatků pokračoval a s ním i podíl osob, které sňatek uzavíraly. Minima bylo dosaženo v roce 2013, kdy podíl svobodných mužů do 50 let, kteří by při setrvání úrovně z tohoto roku vstoupili do manželství, dosahoval pouze 51 % a podíl žen 59 %. Změna trendu pak do roku 2019 vedla k návratu úhrnné prvosňatečnosti na 59 % u mužů a 68 % u žen, tj. na úroveň podobnou roku 2008 (60, resp. 66 %). V roce 2020 došlo vlivem opatření proti šíření covidu-19 k prudkému poklesu podílu svobodných osob vstupujících do manželství na 52 % v případě mužů a 61 % žen. Hodnoty se tedy zastavily jen těsně nad minimem z roku 2013. Následné oživení trvalo pouze dva roky, přičemž v roce 2022 došlo k překonání předchozího maxima z roku 2019, a úhrnná prvosňatečnost mužů dosáhla 60 % a žen 70 %. V roce 2023 (a velmi pravděpodobně i vloni), stejně jako v případě absolutního počtu sňatků, prvosňatečnost podstatně klesla. Alespoň jedno manželství před dovršením 50 let by při zachování měr sňatečnosti z roku 2023 uzavřelo pouze 56 % mužů a 65 % žen, zbytek by zůstal svobodný.

Úhrnná sňatečnost svobodných a rozvedených

Zdroj: ČSÚ

První sňatky tvoří tři čtvrtiny všech sňatků, čtvrtina jsou pak sňatky pro jednoho nebo oba snoubence opakované (nejčastěji druhé). Úroveň sňatečnosti rozvedených (popř. ovdovělých) měla v čase obdobný průběh jako sňatečnost svobodných. I v jejich případě bylo historického minima dosaženo v roce 2013, kdy by za předpokladu zachování intenzity opakované sňatečnosti z tohoto roku i v následujících letech do dalšího manželství vstoupilo pouze 35 % rozvedených mužů a 34 % rozvedených žen. V letech 2014–2019 a 2021–2022 sňatečnost rozvedených rostla s tím, že její výše z roku 2022 (51 %, resp. 49 %) byla vůbec nejvyšší od roku 1994. V roce 2023 (velmi pravděpodobně i vloni) i u rozvedených zájem o uzavření dalšího manželství opadl a podíl znovu sezdaných mužů by při setrvání sňatečnosti rozvedených z tohoto roku činil 47 %, v případě žen pak 45 %.

Svatba po třicítce je standardem

Posouvání vstupu do manželství, typické pro sňatkové chování obyvatel Česka po roce 1990, se zastavilo, resp. přerušilo v první polovině druhé dekády nového století, kdy se průměrný věk ženichů při 1. sňatku ustálil na úrovni okolo 32,2 roku a nevěst na 29,8 roku. Odklady obřadů v roce 2020 však zvedly průměrný věk svobodných ženichů a nevěst meziročně o zhruba půl roku (z 32,1 na 32,6 roku pro ženichy, z 29,8 na 30,4 roku pro nevěsty), další vzestup, byť menší, přišel s výrazným poklesem sňatků a sňatečnosti v roce 2023, konkrétně na 32,7, resp. 30,6 roku (z 32,5, resp. 30,3 roku v roce 2022).

Míry sňatečnosti svobodných podle věku (počet sňatků svobodných na 1 000 svobodných obyvatel)

Zdroj: ČSÚ

Míry sňatečnosti svobodných mužů a žen (počet sňatků uzavřených v daném věku na 1 000 svobodných osob stejného věku) již dvě desetiletí vypovídají, že ze svobodných mužů jich nejvíce do manželství vstupuje ve věku 30–34 let (49 z 1 000 v roce 2023), následují muži ve věku 25–29 let (39 z 1 000) a 35–39 let (33 z 1 000). U žen mají nejvyšší míru prvosňatečnosti ženy 25–29leté (65 z 1 000 v roce 2023), na druhém místě jsou ženy ve skupině 30–34 let (60 z 1 000). Třetí nejvyšší intenzitu sňatečnosti (35 z 1 000) mají 35–39leté ženy (do roku 2009 to byly ženy 20–24leté), odstup od předchozích dvou věkových skupin je však výrazně větší než u mužů. Rozdíl oproti mužům zaznamenávají ženy i v nízkém věku, neboť 20–24letí muži vstupují do manželství s obdobnou intenzitou jako 50–54letí, zatímco u žen měly 20–24leté až do roku 2022 prvosňatečnost vyšší i než ženy 40–44leté a starší, byť míry sňatečnosti ve věkových skupinách 20–24 let a 40–44 let si jsou již velmi blízké.

Od minima v roce 2013 (po předchozím poklesu v letech 2008–2013) rostla do roku 2019 sňatečnost ve všech věkových kategoriích nad 20 let, tedy i u těch nejmladších, u kterých byl předtím dlouhodobě zaznamenáván pokles. Růst od roku 2014 byl tak zřejmě odrazem obecného zvýšení zájmu o uzavření manželství, určitý vliv pravděpodobně mělo i uskutečňování dříve odkládaných sňatků. V letech 2020 až 2023 byl průběh sňatečnosti ve všech věkových skupinách stejný: v roce 2020 poklesla, v letech 2021–2022 došlo k oživení a v roce 2023 nastalo opět snížení.

Když nová svatba, tak brzy po rozvodu

Intenzita vstupu rozvedených do dalšího manželství je nepřímo úměrná době uplynulé od rozvodu – nejčastěji dochází k uzavření dalšího manželství krátce po rozvodu a s rostoucí dobou od rozvodu klesá. Tudíž i pro sňatečnost rozvedených je z pohledu pětiletých věkových skupin (pomineme-li skupinu mladších 25 let, kdy míra vlivem nízkých počtů kolísá) typická nejvyšší míra opakované sňatečnosti u stejných věkových skupin jako v případě prvosňatečnosti. U mužů jsou si míry ve všech třech věkových skupinách (25–29, 30–34 a 35–39 let) v posledních letech poměrně blízké (50–60 sňatků rozvedených z 1 000 rozvedených mužů v roce 2023). U žen je vyšší (a vzájemně si podobnější) míra ve věkovém rozpětí 25–34 let (59–69 sňatků z 1 000 rozvedených žen), míra u 35–39letých rozvedených žen je již o poznání nižší (45 z 1 000).

Míry sňatečnosti rozvedených podle věku (počet sňatků rozvedených na 1 000 rozvedených obyvatel)

Zdroj: ČSÚ

Kdy jsou nevěsty starší než ženiši

Z pohledu věkových rozdílů mezi manželi byl věk muže (v dokončených letech) vyšší než žen u více než dvou třetin snoubeneckých párů (67 % v průměru let 2019–2023). V deseti procentech byli oba stejně staří a ve více než pětině byla starší nevěsta (22 %). Toto rozdělení však není uniformní, liší se podle kombinace rodinného stavu snoubenců, resp. s menšími rozdíly platí pro páry, kdy jde pro oba snoubence buď o první sňatek, či pro oba o sňatek opakovaný. U párů, kdy si rozvedený/ovdovělý muž bere svobodnou ženu, je muž starší daleko častěji – skoro v devadesáti procentech (88 % v průměru let 2019–2023). Když je to naopak a rozvedená/ovdovělá nevěsta si bere svobodného ženicha, je ženich starší pouze ve dvou pětinách případů (40 %), zatímco nevěsta je starší ve více než polovině případů (52 %). Pro snoubenecké páry, kdy aspoň jeden uzavírá další manželství, také platí, že snoubenci jsou věkově více diferencovaní, tzn., že jejich vzájemné věkové rozdíly jsou méně koncentrované do intervalu nejčastějších rozdílů.

Ze všech snoubeneckých párů jich více než polovina (52 % v období let 2019–2023) vstupovala do manželství se vzájemným věkovým rozdílem maximálně tři roky (bez ohledu na to, kdo je starší). Deset a více let dělilo od sebe 13 % snoubenců. Mezi svobodnými snoubenci jich s věkovým rozdílem tři a méně let bylo již 60 % a s rozdílem 10 a více let jen 7 %. Naopak nejvyšší podíl párů se vzájemným věkovým rozdílem 10 a více let byl u párů rozvedený/ovdovělý – svobodná, a sice 42 %. To bylo dokonce více než zastoupení párů s rozdílem do tří let včetně, které tvořily 23 % ze všech těchto snoubeneckých dvojic.

Věkové rozdíly snoubenců podle jejich vzájemného rodinného stavu (pětileté průměry)

Zdroj: ČSÚ

Smíšená manželství hlavně se Slováky

Vedle věku a předchozího rodinného stavu bývají snoubenecké páry v Česku poměrně homogenní i z hlediska státního občanství. V průměru let 2019–2023 byli oba snoubenci stejného občanství v 89 % všech sňatků. Naprostá většina jsou samozřejmě svazky dvou českých občanů, i když jejich podíl na všech sňatcích osob stejného občanství se mírně snížil z 99,5 % v období 2014–2018 na 98,6 % v letech 2019–2023. Naproti tomu narostl podíl sňatků dvou Ukrajinců.

S přibývajícími cizinci v naší populaci obecně roste i podíl sňatků, kdy alespoň jeden ze snoubenců není Čech. Jejich podíl se v novém století do roku 2020 pohyboval mezi 8 až 11 %, v letech 2021–2022 to již bylo více než 12 %, a v roce 2023 bylo dosaženo rekordní hodnoty 15 % (7,3 tisíce). Ze smíšených sňatků českých občanů je o něco více těch, kdy cizincem je ženich. Češka s cizincem stála před oltářem v průměru let 2019–2023 v 5,3 % všech uzavřených manželství, Čech s cizinkou tvořili 4,8 % snoubeneckých párů. Největší část těchto sňatků tvoří kombinace Češky se Slovákem a Čecha se Slovenkou – v obou případech 1,9 % všech sňatků v letech 2019–2023. Na třetím místě pak byly páry tvořené Čechem a Ukrajinkou (1,1 % všech sňatků). Čtvrté pořadí náleží párům Češka a Němec (0,5 %), páté pak párům Čech a Ruska.

Sezdaných ubývá

Změny ve sňatečnosti se odrážejí také ve struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu. Osoby rodinného stavu ženatý/vdaná tvoří i přes již obecný dlouhodobý pokles úrovně sňatečnosti stále majoritní část populace. Na konci roku 2010 se ovšem jejich podíl v populaci ve věku 15 a více let dostal pod úroveň 50 %. U žen k tomu došlo dokonce již v roce 2007, u mužů až v roce 2013. Na konci roku 2023 bylo sezdaných 45,0 % obyvatel ve věku 15+, mezi muži bylo 46,1 % ženatých a mezi ženami 43,9 % vdaných.

Kromě mnoha pozitiv, která manželství lidem přináší ve společenské a emociální oblasti, plní z demografického hlediska i určitou „ochranou“ funkci před předčasným úmrtím. Osoby v manželství totiž mají nižší míru úmrtnosti než osoby rozvedené a ovdovělé. Určitou roli však hraje i to, že osoby s větší zdravotní zátěží do manželství často ani nevstoupí, což potvrzuje, že svobodní, muži i ženy, mají aktuálně (resp. v letech po odeznění pandemie covidu–19) 1,8krát vyšší míru úmrtnosti než ženatí/vdané (měřeno úhrnně pro populaci 25+ let na základě standardizovaných měr úmrtnosti). Rozvedení a ovdovělí jsou na tom podobně se zhruba 1,5krát vyšší úmrtností oproti osobám v manželství, v předcházejících letech však na tom rozvedení byli hůře než ovdovělí.

Další údaje o sňatcích a rozvodech naleznete na webu ČSÚ zde.