Služební zákon prošel Poslaneckou sněmovnou

Již v minulém vydání Statistika&My jsem podrobně uvedla důvody, pro které by neměl být Český statistický úřad do chystaného zákona o státní službě zahrnut. Přinejmenším ne do té doby, než zákon projde alespoň dvouletým obdobím „napravování“ jeho slabin, které jsou v případě nových komplexních norem zcela obvyklé.

Zachování nezávislosti a odbornosti

Tím nejdůležitějším a nejvážnějším argumentem je zachování nezávislosti a odbornosti naší instituce, která by měla zcela nezaujatě a bez politických tlaků podávat co možná nejpřesnější informace o stavu a vývoji naší společnosti. Ve prospěch tohoto argumentu hovořila i skutečnost, že stávající legislativní úprava je pro specifické poslání ČSÚ a zaručení jeho nezávislého a zcela apolitického postavení vyhovující a dostatečná. Bohužel, tato naše výhrada nebyla politickou reprezentací akceptována, stejně jako návrh na odložení účinnosti zákona ve vztahu k ČSÚ alespoň o dva roky.

Jednání o kompromisech

Oproti původnímu předloženému návrhu se nám i přesto podařilo dojednat příslib některých změn, které by alespoň minimálně zabezpečily potřebné podmínky pro zachování nezávislosti a nestrannosti oficiální statistiky v ČR.
Během léta se však situace v Poslanecké sněmovně zkomplikovala a nebylo jasné, v jaké podobě připravovaná norma vejde v účinnost. V posledních týdnech se však zdá, že za cenu kompromisů napříč politickým spektrem se podoba služebního zákona jeví jasnější.
Pokusím se shrnout výsledky našich dosavadních snah o zajištění co nejpříznivějšího postavení Českého statistického úřadu v rámci zákona o státní službě a zmírnění dopadů jeho některých příliš obecně pojatých ustanovení  na chod našeho úřadu.
Oproti původnímu návrhu se nám již v jeho verzi pro červnovou schůzi Poslanecké sněmovny podařilo uhájit stávající způsob jmenování předsedy ČSÚ. Předsedu i nadále jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident – nikoliv vláda samostatně, jak bylo nově navrhováno. Považujeme to za významný stabilizační prvek. Podařilo se nám také rozšířit vynětí z osobní působnosti zákona o státní službě nejen na předsedu Českého statistického úřadu, ale i na jeho místopředsedy. To zcela jistě přispěje k zachování postavení ČSÚ jako odborné, nezávislé a nestranné instituce v souladu s platným nařízením o evropské statistice. Podle tohoto nařízení je totiž základní zásadou pro další rozvoj a posílení úlohy evropské statistiky právě „profesionální nezávislost“.
V aktuální verzi textu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou jsme také uspěli s návrhem zařadit ČSÚ mezi úřady, kterým nemůže vláda snížit počet služebních míst a objem prostředků na platy bez souhlasu předsedy. Oporu jsme našli zejména v návrhu novelizované podoby nařízení o evropské statistice. Na jeho základě by měly být zajištěny určité záruky předsedům národních statistických úřadů v oblasti zajištění statistických úloh, řízení a alokace zdrojů. Text návrhu konkrétně stanoví, že by „členské země měly zajistit odbornou nezávislost předsedů národních statistických úřadů, kteří by jako jediní měli mít volnost v rozhodování o procesech, statistických metodách, standardech a postupech, o obsahu a načasování zveřejňování evropských statistik“ a pro tyto účely byli „oprávněni rozhodovat o všech otázkách týkajících se řízení národních statistických úřadů“. S tím souvisí i nově akceptovaný požadavek zařadit ČSÚ mezi úřady, jejichž organizační strukturu schvaluje ten, kdo stojí v jejich čele, nikoliv tedy (nově) náměstek ministra vnitra pro státní službu, případně vláda. Omezení možností zásahů do organizační struktury z vnějšího prostředí zabezpečí dodatečnou podporu naší odbornosti, nezávislosti a nestrannosti.

Zaměstnanci a úřednická zkouška

S nepochopením u politické reprezentace se bohužel setkala naše snaha, aby se na ČSÚ nevztahovala podmínka udělení nejnižšího platového tarifu v platové třídě stanovené pro služební místo, na něž je jmenován zaměstnanec, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku. ČSÚ má přitom velmi specifickou strukturu zaměstnanců, kdy 50 % z nich má vysokoškolský titul, mezi vedoucími zaměstnanci činí podíl vysokoškolsky vzdělaných osob 91 % a 2,2 % zaměstnanců absolvovalo doktorské studium. Z našeho pohledu lze velmi obtížně předpokládat, že kvalifikované odborníky z oblasti statistiky budeme získávat příslibem poskytnutí nejnižšího platového tarifu v platové třídě stanovené pro dané služební místo. Navíc stále zdůrazňuji, že v případě odborníků v oblasti statistiky má úřednická zkouška zcela marginální význam. Takové platové podmínky budou mít výrazně demotivující vliv pro experty v oblasti statistiky a budou hrozbou pro vývoj odbornosti výkonu agend Českého statistického úřadu.

Výzkumní pracovníci z veřejné sféry

O některých požadavcích ČSÚ, které nebyly předkladatelem zákona při jednáních akceptovány, se díky poslaneckým pozměňovacím návrhům sice ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně hlasovalo, ale bohužel politika zvítězila nad pragmatickou úvahou. Jednalo se zejména o to, aby k potenciálním uchazečům  z akademické sféry byli doplněni i výzkumní pracovníci působící ve veřejných výzkumných institucích, jejichž činnost je v mnoha ohledech obdobná. Návrh by alespoň částečně rozšířil okruh potenciálních uchazečů vhodných pro působení na úřadě. To by koneckonců konvenovalo i deklarovanému požadavku prostupnosti státní správy a nestátního sektoru. Pro řadu odborných institucí jsou totiž externí odborníci  nepostradatelní, oblast statistiky nevyjímaje. Proto ČSÚ podporoval i další uplatněné pozměňovací návrhy na rozšíření okruhu kandidátů  o odborníky ze soukromé sféry,  což se jevilo jako nejlepší možné řešení pro zabezpečení personálních potřeb všech odborných institucí.

Dočkáme se konsenzu?

Bohužel, pokud se v dané záležitosti nepokusí o změnu Senát, budeme si muset počkat několik dalších let, než dojde k politicko-společenskému konsenzu, že bez  přístupu odborníků z neveřejného sektoru jde zajistit odborný a efektivní výkon státní správy jen velmi obtížně.
Z výše uvedeného je patrné, že jsme se v rámci našich možností pokusili učinit pro zachování co nejvyšší nezávislosti a odbornosti ČSÚ maximum. Ráda bych věřila, že finální projednávání komplexní novely služebního zákona v Senátu nepřinese žádná nepříjemná překvapení a že se i v nových podmínkách od ledna 2015 podaří udržet vysokou kvalitu a důvěryhodnost naší instituce v očích veřejnosti.