Sledujeme mírné dopady na trh práce

Od března letošního roku byl trh práce zásadně ovlivněn mimořádnými a ochrannými opatřeními k pandemii covid19. Jisté ekonomické zpomalení mohlo způsobit, že někteří lidé opustili zaměstnání, další ztratili příležitost zahájit nové zaměstnání nebo museli pracovat méně hodin, než se očekávalo.

Velké rozdíly v oborech i regionech

Ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme se ptali zaměstnaných, zda pocítili negativní ekonomické dopady v důsledku současné situace. Z těch, kteří se k otázce vlivu plošných opatření vyjádřili, pocítilo negativní dopady současné situace na ekonomiku, tržby, objem práce a zakázek u svého zaměstnavatele 43 %. To v měřítku celé populace odpovídá 1 868 320 zaměstnancům v České republice. Na úrovni regionů vnímali negativní dopady nejcitelněji ve Středočeském kraji, kde jejich existenci uvedla více než polovina zaměstnanců.

V odvětvovém členění nejvíce „covidová“ opatření pocítili zaměstnanci podniků poskytujících ubytování a stravování, z nichž negativní dopady uvedlo 89 %. Z toho mírná většina věří, že tyto dopady budou pouze dočasné. V oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti zaznamenalo nepříznivé ekonomické dopady u svého zaměstnavatele 65 % zaměstnanců, ovšem jen pětina z nich si myslí, že tyto dopady ohrozí i jejich pracovní místo. Ohrožení svého pracovního místa nejsilněji vnímali na severozápadě Čech, obavy tam vyjádřilo 29 % zaměstnanců, kteří vidí problémy u svého zaměstnavatele. Celorepublikově nepříznivá situace u zaměstnavatele ohrožuje pracovní místo 7,7 % (330 565) zaměstnanců.

Většina živnostníků považuje dopady za dočasné

Negativní dopady současné situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek pociťuje rovněž většina (60 %) samostatně výdělečně činných osob. Z regionálního hlediska vyjadřovaly nejčastěji obavy podnikající osoby ve Středočeském kraji a v Praze. S problémy v době mimořádných opatření se vypořádávalo více než 90 % osob podnikajících v oblasti vzdělávání, ubytování a stravování. Jelikož samostatně výdělečné osoby se největší měrou zabývají stavebnictvím, objevilo se nejvíce postižených (téměř 90 000) právě v tomto oboru.

Přestože většina respondentů při podnikání na problémy způsobené koronavirovou pandemií narazila, 72 % z nich se přiklání k názoru, že jde o dopady spíše dočasné a že je bude možné překonat například s pomocí vládního programu.

Výraznější obavy byly zjištěny u podnikajících žen, z nichž za vážné považuje dopady opatření téměř třetina, zatímco podnikající muži sdílejí tento názor pouze z jedné čtvrtiny. Pokud se samostatně výdělečně činné osoby potkaly s negativními důsledky, pak za vážné a ohrožující jejich podnikání je považovaly nejčastěji osoby podnikající v posledním článku distribuce zboží, tedy ve velkoobchodu a maloobchodu a v údržbě a opravě motorových vozidel a motocyklů.

Absence výrazně narostla

Aby se zabránilo šíření viru, podniky přerušily nebo omezily dočasně práci. Míru takového omezení pak může částečně nastínit nepřítomnost v práci. Výběrové šetření pracovních sil zjišťuje takovou ab­senci v práci, ve které je zajištěn návrat během tří měsíců nebo zaměstnaní dostávají od svého zaměst­navatele více než 50 % platu (nezahrnuje se sem ro­dičovská dovolená). Jeho poslední výsledky ukazují, že počet zaměstnaných s momentální absencí v práci se ve srovnání prvního čtvrtletí letošního a loňského roku zvýšil téměř o 181 tisíc případů. Mezi druhým čtvrtletím rozdíl v počtu absencí meziročně dokonce převýšil 353 tisíc, což odpovídalo 7,1 % ze zaměstna­ných ve věku 20 až 64 let.

Ekonomické problémy zaměstnavatele může zkreslovat právo na dovolenou a čerpání dovolené. Rozdělíme-li nepřítomnost v práci na plánovanou nepřítomnost (dovolená, mateřská dovolená), na pracovní neschopnost pro nemoc či úraz a ostatní dů­vody, lze vidět evidentní vzestup absence z ostatních důvodů. V prvním čtvrtletí letošního roku se proti poslednímu čtvrtletí loňského roku tato kategorie zvýšila o 2 procentní body a mezi prvním a druhým čtvrtletím tohoto roku nepřítomnost z ostatních dů­vodů narostla o dalších více než 5 procentních bodů. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku nebylo přítomno v práci z ostatních důvodů 7,6 % osob z celkově za­městnaných ve věku 20 až 64 let, přičemž téměř tři pětiny z nich byly ženy.

Nejvyšší počet osob dočasně mimo práci byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu. Firmy v tomto oboru měly ve druhém čtvrtletí roku 2020 nepřítomných 13,5 % zaměstnaných osob, což od­povídalo zhruba 188 tisícům zaměstnaných. Ovšem v nejpostiženějším odvětví – ubytování, stravování a pohostinství – nebylo ve druhém čtvrtletí přítomno v práci 35 % osob a v oblasti kulturní, zábavní a re­kreační činnosti bylo postaveno mimo práci 26 % zaměstnaných.

Nezaměstnanost se zvyšuje hlavně u mužů

Současná situace příliš neumožňuje činit nějaké jed­noznačné závěry. Důvodů je několik. Nejmarkantnější zkreslení může být způsobeno tím, že nejsou zazna­menáni lidé, kteří se na určitou dobu vzdali hledání práce, případně ti, kteří se například starají o děti a nebyli připraveni nastoupit do pracovního procesu. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku hledalo aktivně práci a bylo připraveno nastoupit do zaměstnání 126 tisíc osob. Meziroční relativní přírůstek činil 24 %. Vyšší nárůst byl zaznamenán u mužů, v jejichž skupině se počet nezaměstnaných mezi druhým čtvrtletím le­tošního a loňského roku zvedl o 38 %. U žen došlo ke zvýšení o 12 %. Častějším důvodem k ukončení zaměstnání se stalo propuštění, meziročně se počet těchto případů zvedl o 123 %.

Jak jsou na tom čerstvě nezaměstnaní

Dotazník ve druhém čtvrtletí nově hodnotil postoj čerstvě nezaměstnaných. Ptali jsme se, zda budou moci nastoupit na původní místo nebo k původ­nímu zaměstnavateli. Největší část (44 %) rozhodně nenastoupí na původní pracovní místo a asi 41 % nezaměstnaných se přikláněla k názoru, že spíše nenastoupí k původnímu zaměstnavateli. Ke svému zaměstnavateli se vrátí okolo 4 % nezaměstnaných a 11 % respondentů uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil svou činnost (výrobu).

Zdali najdou nové pracovní místo v původním oboru, 39 % nezaměstnaných neřeší a 29 % považuje nalezení takového místa za obtížné. V původním oboru bude hledat pracovní příležitost 25 % čerstvě nezaměstnaných. Pouze 7 % osob, které nedávno při­šly o práci, si myslí, že obor, v němž dosud pracovali, není perspektivní.

Nejčastěji neřeší nalezení místa v původním oboru nezaměstnaní ze zpracovatelského průmyslu. Jako na obtížné nahlížejí na nalezení místa v původním oboru zejména bývalí zaměstnaní z oblasti velkoobchodu, maloobchodu nebo oprav a údržby motorových vo­zidel. Lidé dříve pracující v odvětví ubytování a stra­vování jsou připraveni si hledat své příští zaměstnání v původním oboru.

Finanční problémy, které v důsledku pandemie a ztráty zaměstnání postihly domácnost, považuje za dočasné 42 % nově nezaměstnaných, pro 41 % jsou tyto problémy těžké a 17 % je hodnotí jako vážně ohrožující domácnost a její platební schopnosti. Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti. Tříčlenné domácnosti nejčastěji uváděly spíše těžké problémy a v domácnostech o čtyřech a více členech se vypořádávají s nezaměstnaností snáz a vzniklé ne­snáze vnímají jako dočasné.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost