Ubývalo nezaměstnaných, přibývalo volných míst

Situace na trhu práce se v různých krajích nevyvíjí rovnoměrně. Některé kraje jsou úspěšnější než jiné.

Trh práce v Česku byl v letech 2015–2019 celkově v dobré kondici. Stručně by se dal charakterizovat vysokou zaměstnaností a nízkou nezaměstnaností. Míra zaměstnanosti (obyvatel ve věku 15 a více let), která představuje podíl zaměstnaných na populaci v dané věkové skupině, v České republice v posled­ních několika letech rostla. V letech 2016 a 2017 bylo tempo jejího růstu nejrychlejší od roku 2011, v roce 2019 však začalo zpomalovat. Ve stejném roce byla míra zaměstnanosti nejvyšší v hl. m. Praze, Stře­dočeském a Plzeňském kraji. Tato trojice krajů se na předních příčkách ale drží dlouhodobě. Naopak nejnižších hodnot dosahovala míra zaměstnanosti v Ústeckém kraji a v posledních třech letech také v Libereckém kraji.

Pracovní síla je vzdělanější

Struktura zaměstnaných podle vzdělání se v posled­ních letech proměnila. Porovnáme-li skupiny zaměst­naných a nezaměstnaných v národním hospodář­ství za posledních 10 let, zjistíme, že zejména podíl ekonomicky aktivních se středním vzděláním bez maturity se snižoval ve prospěch těch s vysokoškol­ským vzděláním.

Na republikové úrovni klesl mezi lety 2009 a 2019 podíl ekonomicky aktivních se středním vzděláním bez maturity o 6 procentních bodů (p. b.) a naopak vysokoškolsky vzdělaná pracovní síla posílila o 7,9 p. b. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních s vysokoškolským vzděláním byl v roce 2019 evidován v hlavním městě Praze (45 %) a Jihomoravském kraji (29 %), naproti tomu nej­vyšší podíl se základním vzděláním vykázal Ústecký (11 %) a Karlovarský kraj (10 %).

V rámci sektorů byla dlouhodobě nejvyšší míra zaměstnanosti v sektoru služeb. V něm nejenže řadu let rostl počet zaměstnaných, ale zvyšoval se i podíl zde zaměstnaných osob ve srovnání s ji­nými oblastmi. V jednotlivých krajích se však jeho zastoupení lišilo; zatímco v hlavním městě Praze bylo ve službách zaměstnáno více než 80 % osob, ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina to byla méně než polovina z celkového počtu zaměstna­ných osob v kraji.

Dlouhodobě nezaměstnaných osob ubývalo

Zatímco počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce se zvyšoval, uchazečů o zaměstnání v posledních letech ubývalo. V důsledku toho se snížil i počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, který v roce 2019 dosa­hoval nejnižších hodnot v Praze a Plzeňském kraji (0,2 osoby) a nejvyšších v Moravskoslezském kraji (2,1 osoby).

Od roku 2014 se ve všech krajích Česka zvyšoval počet volných míst, která úřady práce nabízely ve své evidenci. K výraznějšímu poklesu došlo pouze mezi roky 2018 a 2019 v Pardubickém kraji. Nej­větší a nejrychlejší nárůst zaznamenaly hlavní město Praha, Středočeský a Plzeňský kraj, tedy kraje s nej­lepší situací na trhu práce.

S tím, jak ubývalo dosažitelných uchazečů o za­městnání, snižoval se i podíl nezaměstnaných osob. V roce 2019 došlo v celostátním měřítku k jeho po­klesu oproti roku 2014 o 4,6 p. b. Obdobný vývoj byl zaznamenán u žen i mužů. Nejnižší podíl nezaměst­naných osob byl koncem roku 2019 v Praze (1,90 %) a dále pak v krajích Pardubickém (2,20 %), Jiho­českém (2,31 %) a Plzeňském (2,33 %). Navzdory příznivé situaci dosáhl podíl nezaměstnaných osob v krajích, kde je jeho hodnota dlouhodobě nejvyšší, tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, více než dvojnásobné úrovně.

Za dobrý signál lze považovat úbytek uchazečů, kteří hledali své místo na trhu práce déle než jeden rok. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných od roku 2014 významně klesal, mezi roky 2018 a 2019 klesl nejvíce v krajích Olomouckém a Ústeckém.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost