Sladký život prvorepublikových úředníků

Zatímco bezprostředně po svém vzniku v roce 1918 na tom bylo Československo ekonomicky špatně, ve 20. letech už patřilo k nejvyspělejším státům světa. Údaje o průměrných výdělcích jednotlivých profesí v prvorepublikovém Československu však statistici nezjišťovali. Určitou představu o výši platů přinesl článek s názvem „Statistika domácích účtů sto dvaceti dvou rodin úřednických za 52 týdnů, ukončených v době od 1. 7. 1927 do 30. 6. 1928“ uveřejněný v roce 1929 v časopise Zprávy Státního úřadu statistického Republiky československé.

Nalezneme zde podrobný rozpis ročních finančních příjmů a vydání každé ze 122 sledovaných domácností. Vedle rodin úředníků z veřejné a soukromé sféry byly do zmiňovaného přehledu zahrnuty i některé „neúřednické“ rodiny učitelů, strojvedoucích vlaků, četníků či armádních důstojníků. Statistika rodinných účtů přinesla také informace o ročním výdělku osob v čele domácností, z něhož jsme vypočítali měsíční průměry. Z výše platů a mezd těchto osob samozřejmě nelze dělat obecné závěry o mzdové úrovni v celé republice. Jedná se o příjmy konkrétních lidí, o jejichž pracovní činnosti, vzdělání, praxi a podobně nemáme bližší informace.

Všichni měli nadprůměr

Průměrná měsíční mzda v Československu v roce 1930 (poprvé ověřené údaje) činila 789Kč. Za ně jste si mohli koupit například soupravu pánského vlněného obleku, která se prodávala za 698Kč, nebo skoro osm párů pánských polobotek v průměrné ceně 101Kč.

Pro představu o cenách potravin v roce 1928 přinášíme následující údaje: kilogram chleba stál 3,40Kč, kilogram brambor 0,85Kč, kilogram zadního hovězího 14,60Kč, kilogram másla 25,75Kč, litr mléka 1,95Kč, jedno vejce 0,85Kč a litr desetistupňového piva 2,90Kč.

Rozdíly v příjmech jednotlivců byly značné. Lišily se například i u nižších zaměstnanců státní pošty: zatímco poštovní adjunkt v Praze pobíral měsíčně 1 029Kč, jiný pražský poštovní úředník měl 1 369Kč, a na západě Slovenska dostal dokonce 1 834Kč. Poměrně nízkou mzdu měl také kancelářský pomocný úředník z Prahy (1 202 Kč). Nijak skvěle na tom nebyl s 1 200 korunami ani soukromý tajemník v severovýchodních Čechách.

V soukromé podnikatelské sféře se mzdy odborníků obvykle dostaly přes dva tisíce korun měsíčně. Přesně dva tisíce pobíral například účetní železáren u Plzně. Mnohem více si za svoji průměrnou mzdu 2 337 korun mohl koupit inženýr obecního podniku v Praze, účetní ředitel z Prahy (2 886Kč) a také účetní ze středních Čech (2 242 Kč). Bankovní úředník ze středních Čech měl 2 120Kč, báňský úředník ze Slezska 2 648Kč, správce továrny ve Slezsku 2 473Kč, úředník pojišťovny z Brna 2 583Kč, báňský úředník žijící v Těšínském Slezsku 2 641Kč a strojní inženýr ve Škodových závodech v Plzni 2 463Kč.

Mezi nejlépe placené pracovníky náleželi vysoce postavení úředníci veřejné správy. Mezi ně určitě patřil odborový rada na ministerstvu v Praze s platem 3 916Kč a rovněž správní ředitel magistrátu v Praze s 3 700 korunami. Také vyšší armádní důstojníci byli velmi dobře finančně ohodnoceni. Víme, že štábní kapitán ve vojenském úřadě v Praze pobíral 2 653Kč, štábní důstojník na ministerstvu v Praze pak 3 765Kč a major ve vojenském úřadě 2 171Kč. Nižší poddůstojníci již na tom nebyli tak skvěle, takže rotmistr ve vojenském ústavu v Praze dostával jen 1 400Kč.

V uvedeném přehledu domácích účtů jednotlivých rodin nalezneme také rodinu četnického strážmistra ze západních Čech, který pobíral měsíčně zhruba 1 315Kč, a rodinu četnického nadporučíka ze Slezska s platem 1 858Kč. V článku objevíme rovněž informaci o příjmech dvou strojvedoucích ze západních Čech. První dostával měsíčně 1 451Kč, druhý 1 700Kč.

Tehdejší učitelé měli vysoký společenský kredit a byli také náležitě ohodnoceni. V dobové statistice rodinných účtů nacházíme celkem šest učitelských rodin. Nejnižší plat, a sice 1 842Kč, pobíral odborný učitel z východních Čech, odborný učitel v Praze měl 2 169Kč měsíčně, jiný odborný učitel z východních Čech si přišel na 2 649Kč. Profesor střední školy v západních Čechách pak dostával vysoce nadprůměrných 3 831Kč.

I v současnosti víc než průměr

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v odvětví veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení činila v přepočtu na fyzické osoby v roce 2020 podle předběžných údajů 39 923Kč. V institucionálním sektoru ústřední vládní instituce pak 42 937Kč. V případě všech zaměstnanců to bylo v loňském roce v průměru 34 068Kč.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost