Skromné počátky nejvýznamnější domácí statistické knihovny

Vznik dnešní Ústřední statistické knihovny Českého statistického úřadu se datuje již do 2. poloviny 50. let 19. století. Zpočátku fungovala jen jako pomocná knihovna našeho prvního českého statistického orgánu Zemědělsko-statistické kanceláře. Mnoho informací o tomto úvodním období její existence se proto nezachovalo.

Ústřední statistická knihovna patří mezi největší odborné knihovny v naší zemi. Její vznik souvisí se zahájením činnosti Zemědělsko-statistické kanceláře na počátku roku 1858. Tomu předcházelo první zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech jako zvláštního, nově utvořeného orgánu c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti pro království České, založené již v roce 1788, které se konalo 30. listopadu 1856. Toto datum je považováno za počátek organizované statistiky v českých zemích. Ústřední výbor na něm navrhl zřídit vlastní orgán nazvaný Kancelář pro statistiku polního a lesního hospodářství v království Českém, zkráceně Zemědělsko-statistická kancelář (ZSK). V roce 1857 Ústřední výbor dále schválil návrhy na zaměření, organizaci a materiální zabezpečení práce kanceláře. Věcným základem její činnosti mělo být vytvoření soustavy statistiky polního a lesního hospodářství. Konkrétní informace o založení knihovny nebo o finančních prostředcích na její vybudování ale chybí, počítalo se zřejmě jen se základní literaturou potřebnou k jejímu běžnému provozu.

Personální stav ZSK byl po celou dobu její existence skromný. V počátcích měla kromě přednosty a tajemníka jen jednoho pomocného pracovníka. V roce 1860 pak zde již byli zaměstnáni tři pomocní pracovníci a jeden koncipista. I přes skromné začátky vybudovala ZSK postupem času na svou dobu obsáhlou příruční knihovnu. Okruh jejích uživatelů se nicméně omezoval jen na pracovníky vlastní kanceláře. Doplňování literatury se zaměřovalo převážně na úřední publikace statistického, zemědělsko-technického a příručkového obsahu, získávané zpravidla zdarma nebo výměnou za vlastní materiály ZSK.

V březnu 1872 byla Vlastenecko-hospodářská společnost výnosem c.k. místodržitelství rozpuštěna a nadále zachovaná ZSK pokračovala dočasně ve své práci jako samostatná organizace financovaná českým sněmem. Na podzim 1873 byla zřízena Zemědělská rada pro Království české a ZSK podřízena jejímu vedení. Po mnoha návrzích bylo prosazeno usnesení, které přeměnilo ZSK od 6. března 1897 v Zemský statistický úřad království Českého a dalo mu nové úkoly. V Zemském statistickém úřadě byla knihovna podstatně přebudována z původního obsahového řazení publikací na formální uspořádání podle signatur. Toto uspořádání bylo v zásadě uchováno i v celém dalším vývoji.

Po vzniku republiky byl zákonem ze dne 28. ledna 1919 přeměněn Zemský statistický úřad, který měl působnost pouze pro Království české, na celostátně zaměřený Státní úřad statistický. Nový úřad zdědil po svém předchůdci poměrně dobře literaturou vybavenou knihovnu o 14 tisících svazcích a navázané výměnné styky s řadou zahraničních celostátních, zemských i městských statistických organizací. Touto cestou knihovna získávala pravidelně rozsáhlé vývojové řady statistických ročenek, periodik a dalších materiálů.

Koncem roku 1945 měla knihovna celkem 67993 svazků, v roce 1959 pak 83700 svazků a k tomu získávala 562 časopisů. Ke konci roku 1969 se v jejích fondech nacházelo 105 330 svazků a odebírala 652 periodik. V celém svém dalším vývoji byla knihovna zdrojem statistických informací pro pracovníky ústředního pracoviště státní statistiky. Po otevření studovny v 60. letech je pak zpřístupnila i zájemcům z řad široké veřejnosti.

Knihovna sídlila od roku 1948 v Karlíně, v srpnu 2002 však byla při povodních zcela zatopena. Vodou a plísní bylo zničeno zhruba 140 tisíc svazků.  Ihned po opadnutí vody byly zahájeny práce na obnově fondu, a to hlavně formou velkorysých darů od institucí českých i zahraničních. Knihovna opětovně zahájila provoz pro veřejnost v roce 2004 v nové budově ČSÚ na Skalce. Obnova pokračuje i nadále, v katalogu je v současnosti evidováno 58 692 svazků knih, takže je dnešní fond stále menší než ten původní před povodní v roce 2002.

Ústřední statistická knihovna se může pochlubit některými historickými unikáty. Z mnoha cenných děl statistické literatury lze upozornit na podrobné statistické přehledy o stavu tehdejšího rakouského mocnářství „Tafeln zur Statistik der österreichischen Monarchie“, vydávané ve Vídni v letech 1828–1865. Z dalších vzácných tisků, majících souvislost s národní statistikou, lze zmínit šestnáctidílný topografický lexikon Českého království vydaný v letech 1785–1791 českým piaristickým knězem a historikem Jaroslavem Schallerem pod názvem „Topographie des Königreichs Böhmen“. Lexikon se již ve své době setkal s pozitivním ohlasem a až dosud je oceňován pro svou topografickou přesnost.

Jiným významným dílem je dvanáctisvazkové vydání „Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen“ z let 1787–1794. Obsahuje mimo jiné sebrané zprávy z celé starší literatury o velikosti a obyvatelstvu Čech v různých dobách, výsledky některých soupisů obyvatel, údaje z katastrálních map o půdě nebo tabulky o sociální péči, stavu škol a daních.

Z teorie statistiky připomeneme průkopnickou učebnici statistiky z roku 1811 právníka a profesora statistiky, rodáka z Heřmanova Městce, Johanna Zisiuse nazvanou „Theoretische Vorbereitung und Einleitung zur Statistik“.  V knihovně je také dostupná „Statistická příručka království Českého“, poprvé vydaná v roce 1909, další pak následovala v roce 1913. Zemský statistický úřad se v ní snažil podat veřejnosti přehled nejdůležitějších statistických dat o Čechách, velmi často s několikaletou retrospektivou a v porovnání s obdobnými údaji z Moravy, Slezska a celé monarchie.