Šestice největších

Česká republika má pouze šest měst s počtem obyvatel převyšujícím sto tisíc. Pojďme se podívat, jak si stála podle různých statistických ukazatelů v roce 2022.

Největší z šestice je samozřejmě Praha, následují Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Města v něčem podobná, v mnohém odlišná, každé nějakým způso­bem mimořádné. Krajské metropole s bohatou, i když velmi rozdílnou historií. Tři z nich – Praha, Brno a Olomouc se mohou pochlubit zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ve všech šesti městech sídlí významné vysoké školy.

Demograficky nejstarší je Ostrava

Z hlediska počtu obyvatel výrazně převyšuje ostatní hodnocená města česká metropole Praha s 1 357 326 obyvateli. Největší moravské město Brno, které je také centrem soudní moci v České republice, má obyva­tel téměř o milion méně (396 101). Dalšími v pořadí jsou: Ostrava – město s industriálním charakterem (283 504), Plzeň – město s významným potravinář­ským a strojírenským průmyslem (181 240), Liberec – město pod Ještědem (107 389). Poměrně těsně nad hranicí sto tisíc obyvatel se nachází město s druhou největší památkovou rezervací v České republice – Olomouc (101 825 obyvatel).

Hustota zalidnění je největší v Praze, kde připadá 2 735 obyvatel na km2. Ostatní hodnocená města jsou osídlena podstatně řidčeji. V Brně je hustota zalidnění o 37 % menší než v Praze, v Ostravě a Plzni přibližně poloviční a Liberec s Olomoucí mají o 63 %, resp. o 64 % nižší hustotu zalidnění než hlavní město.

Poměr mužů a žen je ve všech šesti městech velmi podobný, přičemž mírně převažují ženy, nejvíce v Olomouci (52,7 %). Nejnižší průměrný věk mají Pražané (41,7 roku), nejstarší populace žije v Ostravě (průměrný věk 43,5 roku). Index stáří, vyjadřující, kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku, dosáhl v Praze hodnoty 116,4, v Ostravě 143,3, v případě ostravských žen dokonce 177,7. Věková struktura v jednotlivých městech se nijak markantně neliší. Skupina obyvatel v před­produktivním věku tvoří v průměru 15,8 %, občané v produktivním věku 63,7 %, nejstarší kategorie nad 65 let 20,4 %.

Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel v roce 2022

V porodnosti vede Olomouc

Při pohledu na jednotlivé demografické události v absolutních číslech vede Praha, po přepočtu na tisíc obyvatel jsou však výsledky výstižnější. Nejvíce živě narozených na tisíc obyvatel měly Olomouc (10,6) a Brno (10,5), nejméně Liberec (8,7). Ve smutných charakteristikách připadá prvenství Ostravě (3,7 po­tratů a 13 zemřelých na tisíc obyvatel). Nejnižších hodnot v těchto událostech dosáhla Praha (2,4 potratů a 9,6 zemřelých na tisíc obyvatel). Jediným městem, kde v roce 2022 převážili narození nad zemřelými, byla Praha (10,1 ‰). Nejvyšší ztráta obyvatelstva přirozenou měnou zasáhla Ostravu (–3,6 ‰), násle­doval Liberec (–2,1 ‰).

Celkový přírůstek obyvatel byl ale kladný ve všech městech zásluhou přírůstku stěhováním. Ten loni dosáhl nadprůměrných hodnot díky obrovské mi­grační vlně z Ukrajiny. Nejvyšší celkový přírůstek na tisíc obyvatel zaznamenala Plzeň (70,1), nejnižší Ostrava (13,1), kde ale v předchozích dvaceti letech obyvatel vždy jen ubývalo.

Hrubá míra sňatečnosti (5–5,4 ‰) a hrubá míra rozvodovosti (1,7–1,8 ‰) dosáhly ve všech šesti městech velmi podobných hodnot.

Živě narození a zemřelí na 1 000 obyvatel v roce 2022

Sňatky a rozvody na 1 000 obyvatel v roce 2022

Přirůstek stěhováním na 1 000 obyvatel v roce 2022

Největší podíl zahrad je v Brně

Největším městem z hlediska rozlohy je Praha (49 621 ha), na méně než poloviční výměře leží Brno a Ostrava, 13 767 ha zaujímá Plzeň a přibližně pětinu pražské plochy zaujímají Liberec a Olomouc. Více než polovinu (55,1 %) rozlohy Olomouce zabírá zeměděl­ská půda, v Brně je jí naopak pouze 32,7 %. Brňané mají k dispozici nejvyšší procento zahrad z celkové výměry města (9,2 %), na vodní plochy je nejbohatší Ostrava (4,4 % z celkové výměry) a nejchudší Liberec (0,9 %). Nejvyšší podíl zastavěných ploch a nádvoří je v Praze (10,3 %) a v Brně (9,3 %), v Liberci jich bylo nejméně (6,4 %).

Nejnižší nezaměstnanost má Plzeň

Nejvíce dosažitelných uchazečů o zaměstnání zaregis­trovaných na úřadu práce bylo k 31. 12. 2022 v Praze (24 795), následovalo Brno (11 595), nejméně jich evidoval úřad práce v Olomouci (2 165). Ve všech šesti posuzovaných městech převládaly mezi neza­městnanými ženy – nejvíce v Plzni (58 %) a v Praze (57,3 %), nejmenší převahu vykazovaly ženy v Olo­mouci (52,3 %). Podíl nezaměstnaných, tedy po­díl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, dosáhl nejvyšších hodnot v Ostravě (5,19 %), v Brně (4,89 %) a v Liberci (3,77 %). Nejoptimističtějších čísel vyka­zovaly v tomto směru Plzeň (2,53 %) a Praha (3,02 %). Nejvíce volných pracovních míst v evidenci úřadu práce nabízela rovněž Praha (29 948). Přibližně tře­tinové množství jich bylo k dispozici v Brně, 3,2 ti­síce v Ostravě a v Plzni, 1 512 v Olomouci. Na jedno volné pracovní místo připadalo nejvíce uchazečů v Ostravě (2,9 uchazeče), více než jeden uchazeč ještě v Olomouci (1,4) a v Brně (1,1). Nejlepší byla situace v Praze a v Plzni, kde měli 0,8 uchazeče na jedno volné pracovní místo.

Počet registrovaných podniků souvisí s velikostí města. Nejvíce registrovaných podniků – 670 392 – má Praha, z toho se zjištěnou aktivitou 388 462. Nejméně Liberec (31 278 celkem, 15 945 se zjiště­nou aktivitou). Ve všech městech se většina podniků se zjištěnou aktivitou řadila podle sekcí CZ-NACE do skupiny profesní, vědecké a technické činnosti, v těsném závěsu následovala kategorie velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel a na třetím místě byl průmysl (s výjimkou Liberce, kde se těsně před průmyslem umístilo stavebnictví).

V bytové výstavbě zaostává Liberec

Nejvíce bytů se v absolutních číslech v roce 2022 postavilo v Praze (6 575), nejméně v Liberci (191). Ve všech městech se stavěly hlavně nové byty, ale v Ostravě představovalo 43,1 % bytů změnu do­končených staveb. V nové výstavbě v Praze, v Olo­mouci, v Plzni a v Brně výrazně převládala výstavba bytů v bytových domech (82,5–88,7 %). Bezmála tři čtvrtiny (72,9 %) nových bytů v Ostravě vzniklo v rodinných domech, v Liberci více než polovina (56,3 %). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykázala Olomouc, kde bylo vybudováno během roku 2022 rekordních 10,4 bytu na tisíc obyvatel, což je dvoj­násobek v porovnání s předchozím rokem. V Liberci bylo naproti tomu dokončeno pouze 1,8 bytu na tisíc obyvatel. V Praze bylo postaveno 4,9 nových bytů na tisíc obyvatel, tedy přibližně o polovinu méně než v Olomouci.

Turisty nejvíce láká Praha

V oblasti cestovního ruchu zaujímá Praha bezkonku­renční postavení jak v počtu hromadných ubytova­cích zařízení, tak i v celkovém množství hostů a jejich přenocování a v podílu turistů ze zahraničí. Hotelů, penzionů, ubytoven, kempů a dalších hromadných ubytovacích zařízení má hlavní město celkem 873 s celkovou nabídkou bezmála sto tisíc lůžek. Druhé Brno nabízí 136 zařízení a takřka 12,5 tisíce lůžek, pouze 50 hromadných ubytovacích zařízení najdeme v Liberci, nejmenším počtem lůžek disponuje Olo­mouc (3 621).

Na zahraniční turisty je nejvíce orientována Praha, kam přijíždí 75 % návštěvníků z cizích zemí. Po 44 % hostů ze zahraničí mají Plzeň a Brno, nejmenší podíl nerezidentů lze najít ve statistikách Liberce (26 %). Do Prahy přijelo během roku 2022 celkem 5 984 803 hostů, což odpovídá 30,8 % z celkového množství turistů v České republice. Do Brna zavítalo 706 384 návštěvníků, do Liberce pouze 176 154.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.