Přejít k obsahu

Sčítání je základ

Pavel Černý

21. 01. 2021

  • Statistiky
  • Lidé
  • Sčítání lidu, domů a bytů

Sčítání poskytuje důležité údaje k sestavování a zpracování reprezentativních vzorků pro další statistická šetření.

Jak vysoké příjmy mají rodiny s malými dětmi? Kolik studentů středních škol aktivně sportuje? Kolik procent kuřáků najdeme v různých věkových skupinách? Jaké jsou šance politických stran na vítězství ve volbách? Kam letos lidé plánují odjet na dovolenou?

Odpovědi na tyto a řadu dalších otázek nejen že plní stránky novin a časopisů, ale také slouží mnoha odborníkům, kteří na jejich základě rozhodují třeba o tom, jak nastavit sociální programy, podporu mládežnického sportu, zdravotní prevenci, programy politických stran nebo frekvenci a směr leteckých linek. Sčítání lidu, domů a bytů získání relevantních odpovědí významně usnadňuje a zpřesňuje.

Aby vzorky odpovídaly skutečnosti

Když potřebujeme znát, co si lidé o nějakém jevu či problému myslí nebo jak by se zachovali v případě, že se něco stane, je dobré se jich na to zeptat. Jenže většinou není možné ptát se všech, jejichž odpověď nás zajímá. Dotazování, které by zahrnovalo např. všechny voliče v Česku, všechny kuřáky, všechny lidi žijící v rodinných domech apod., by bylo velmi komplikované a drahé. Proto výzkumníci ve svých šetřeních vybírají z celkové sledované populace pouze vzorek čítající zpravidla stovky či tisíce osob, jimž potom kladou potřebné otázky.

Pro nezkreslenost výsledků každého takového výzkumu je naprosto zásadní, aby vybraný vzorek byl reprezentativní, tedy aby svým složením ve všech relevantních aspektech co nejvíce odpovídal celkové sledované populaci. Má-li celek např. 52% žen a 48% mužů, měl by mít i zpracovaný vybraný vzorek stejná procenta zastoupení pohlaví. Shodně to platí i o zastoupení lidí žijících ve městech a na vesnicích, vysokoškoláků, středoškoláků či vyučených, seniorů, juniorů i osob v produktivním věku… A také pro jejich vzájemné kombinace.

Zásadním podkladem, který umožňuje zjistit, z jakých dílčích skupin a v jakém poměru je složena celková populace, je pak právě sčítání. Díky tomu, že se všichni lidé sečtou a vyplní správně všechny požadované údaje, statistici vědí, jak by měl jejich reprezentativní vzorek vypadat. Například tedy kolik mužů a žen jakého věku odpovídá populaci v každém regionu.

Opakování, matka přesnosti

Jenže složení a rozložení populace se průběžně mění. Rostou podíly osob s vyšším stupněm vzdělání, zvyšuje se procento seniorů, přibývá obyvatel v okolí velkých měst a historická centra se vylidňují… Čísla, která platila v minulosti, po čase přestanou odrážet skutečnost.

V období mezi sčítáními se proto sestavuje každoročně demografická bilance, která na údaje zjištěné při sčítání bezprostředně navazuje. Pro každou obec se k počtu obyvatel a jeho složení podle pohlaví, věku a rodinného stavu přičítají nově narození a přistěhovalí, a odečítají se z něho zemřelí a lidé, kteří se z dané obce odstěhovali. Postupně však může docházet ke kumulaci dílčích chyb vzniklých jak při samotném sčítání, tak v průběhu demografické bilance. Z tohoto důvodu, a také proto, že některé údaje o populaci jsou získatelné právě jen ze sčítání, se sčítání opakuje jednou za dekádu a předchozí údaje se novými výsledky aktualizují. Demografická data vzniklá primárně díky sčítání se tak kontinuálně využívají jako základní podklad pro další statistická šetření.

Mimo demografickou bilanci je sčítání též podkladem pro registr sčítacích obvodů a budov, z něhož se náhodně vybírají adresy, na které tazatelé docházejí provádět šetření.

Sčítání tak – kromě toho, že samo o sobě poskytuje cenné výsledky – tvoří i důležitý základ, bez něhož by se mnohé potřebné statistické informace získávaly jen těžko, nebo by je nebylo možné reprezentativním způsobem získat vůbec.

Terénním zjišťováním ČSÚ vystavěným na výsledcích sčítání je například Výběrové šetření pracovních sil, které funguje již od roku 1993. Tazatelé se v náhodně vybraných bytech dotazují především na pracovní aktivitu, ale také třeba na stupeň vzdělání a na složení domácnosti. Šetření slouží jako zdroj mezinárodně srovnatelných údajů o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a trhu práce.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů