Sčítání je velký test připravenosti Česka na digitalizaci

Sčítání 2021 je jedinečný projekt eGovernmentu, který stojí na propojení údajů celkem devíti rozsáhlých registrů státní správy a údajů z informačních systémů samotného sčítání. Na přípravě tohoto největšího statistického projektu desetiletí se kromě Českého statistického úřadu podílí zejména Česká pošta, zapojena byla i Státní pokladna Centrum sdílených služeb, řada ministerstev a obcí.

Sčítání je jedním z největších tuzemských projektů, který čerpá data díky propojení hned několika zdrojů státní správy. Současně ukazuje, jak je na tom česká společnost s úrovní digitalizace, přístupem k internetu či počítačovou gramotností a jak je na digitalizaci připravena veřejná správa.

„Jsme přesvědčeni, že příprava a realizace Sčítání 2021 přispěje získanými poznatky a zkušenostmi k realizaci jiných významných projektů veřejné správy na cestě k digitální společnosti,“ konstatuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Jedinečné propojení registrů a informačních systémů

Mimořádnost sčítání spočívá v tom, že jako jediný projekt plošně prověřuje, co se v uplynulých letech podařilo vybudovat na národní úrovni v rovině centrálních informačních systémů českého eGovernmentu. Jeho součástí je po technické stránce bezpečná výměna dat mezi mnoha informačními systémy, které jsou buď standardně, a většinou odděleně od sebe, využívány ve veřejné správě, nebo vznikly pro potřeby sčítání. Na projektu se podílí velké množství lidí a institucí – státních úřadů, měst a obcí, dodavatelů a v neposlední řadě také všichni občané v roli poskytovatelů údajů. Lidé si tak prostřednictvím vyplnění elektronického sčítacího formuláře mohou reálně otestovat, jak fungují rozsáhlé integrační vazby mezi základními registry, zejména registrem obyvatel, registrem územní identifikace adres a nemovitostí a národní identitní autoritou, umožňující mj. i přihlášení přes napojené bankovní a další komerční identity. Sčítání ukazuje, nakolik jsou tyto vazby potřebné a užitečné.

Díky využití registrů státu nemusejí občané celou řadu otázek vůbec vyplňovat. Ve srovnání s minulým cenzem klesl jejich počet ve formuláři o polovinu. ČSÚ během příprav projektu analyzoval možnosti využití celkem 37 databází státní správy. Svým pokrytím a kvalitou vyhovovalo účelům sčítání 9 z nich. Formulář je tak mnohem kratší než před deseti lety. Zcela zmizela např. část otázek o budově, která je kompletně nahrazena údaji ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a statistického územního registru sčítacích obvodů a budov. Aby to bylo vůbec možné, proběhla ve spolupráci s obcemi a stavebními úřady při přípravě sčítání velmi rozsáhlá analýza a doplnění chybějících údajů u více než sto tisíc objektů (např. materiál nosných zdí, měsíc a rok dokončení apod.). Příprava sčítání tak významně přispěla ke zkvalitnění datového obsahu registru územní identifikace, adres a nemovitostí pro budoucí využití.

V registrech nelze najít vše

Navzdory několikaleté snaze ČSÚ využít maximum dat z administrativních zdrojů není možné v současnosti realizovat sčítání výlučně na základě dat z registrů. Chybí totiž registr bytů či registr vzdělání za celé obyvatelstvo. Ze zdrojů veřejné správy nejsou k dispozici ani informace o ekonomické aktivitě a zaměstnání, dojížďce, adrese obvyklého bydliště, místě školy nebo pracoviště za celou populaci. Pro získání relevantních údajů je tedy nezbytné, aby lidé tyto informace o sobě vyplnili.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů