Satelitní účet veřejného sektoru
29. 03. 2015
Statistiky Ekonomika HDP, národní účty Satelitní účet veřejného sektoru
Současné problémy zadlužování evropských ekonomik způsobily, že některé vlády začaly hledat cestičky, jak vyvést dluhy mimo institucionální sektor vládních institucí a pozitivně tak ovlivnit statistiku. Jednou z nich je zadlužování státem ovládaných korporací.
Veřejný sektor
zahrnuje všechny vládní instituce, tj. sektor vládních institucí (S.13) složený ze subsektorů ústředních vládních institucí, místních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení plus všechny veřejné korporace.
Veřejné korporace
jsou společnosti, ve kterých mají rozhodující vliv vládní instituce nebo jiná veřejná korporace. Mohou být jak nefinanční, tak finanční. Nefinanční jsou v systému národních účtů zachyceny jako subsektor veřejných nefinančních podniků (S.11001), který obsahuje kolem 900 jednotek (např.: ČEZ, České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Lesy ČR, Budějovický Budvar, Česká televize, Český rozhlas) a asi 500 příspěvkových organizací (především řadu nemocnic). Finanční veřejné instituce jsou zahrnuty v jednotlivých subsektorech sektoru finančních institucí (S.12) a údaje za ně nebyly doposud samostatně zpracovávány (např. Česká národní banka, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost).
Jako jeden z prvních v Evropě se Český statistický úřad rozhodl začít zveřejňovat údaje o zadlužení celého veřejného sektoru. V roce 2010 proto požádal Evropskou komisi (Eurostat) o spolufinancování projektu, v rámci kterého by byl vytvořen satelitní účet veřejného sektoru. Snahou českých statistiků bylo poskytnout ucelené údaje zejména tvůrcům domácích politik. Ukazuje se však, že pravděpodobně nepotrvá dlouho a tyto ukazatele budou povinně vyžadovány Evropskou komisí.
Sestavování účtu
Satelitní účet veřejného sektoru představuje komplexní pohled na ekonomiku veřejného sektoru. Vychází z požadavků na analýzy významu veřejného sektoru v ekonomice a celkového dopadu veřejné politiky vládních institucí na ekonomiku. Ty jsou totiž prosazovány nejen vládními institucemi, ale také prostřednictvím veřejných korporací. Hlavním cílem tvorby satelitního účtu veřejného sektoru je výpočet deficitu a dluhu za tento sektor.
Dluh (resp. deficit) veřejného sektoru je součtem dluhu (resp. deficitu) vládních institucí (v současné době bývá někdy v médiích označován jako veřejný dluh) a dluhu (resp. deficitu) veřejných korporací.
Sestavování satelitního účtu veřejného sektoru vychází z nového popisu systému národních účtů a z manuálu pro sestavení veřejného dluhu. Jelikož sektor vládních institucí a subsektor veřejných nefinančních podniků lze získat přímo ze sektorových účtů, úkolem bylo před výpočtem deficitu a dluhu veřejného sektoru vyčíslit z účtů finančních institucí část týkající se veřejných finančních institucí.
Krytí závazků aktivy, nekonsolidováno, 2011, v mld. Kč
Metodika výpočtu
Do výpočtu dluhu veřejného sektoru nezahrnul ČSÚ Oběživo (AF.21) vydané centrální bankou, protože interpretace vydaných peněz, jako součásti dluhu veřejného sektoru, je zavádějící a vedla by k umělému zvyšování zadlužení. Takové hodnoty by byly pro analýzy vývoje dluhu veřejného sektoru jen těžko využitelné.
Do dluhu veřejného sektoru jsou zahrnuty tyto položky závazků:
• Převoditelné vklady (AF.22)
• Ostatní vklady (AF.29)
• Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (AF.33)
• Půjčky (AF.4)
Struktura dluhu a závazků, konsolidováno, 2011, v mld. Kč
V dluhu zveřejňovaném ČSÚ jsou podle maastrichtských kritérií započítávány nominální hodnoty závazků a jsou konsolidovány uvnitř i mezi subsektory sektoru vládních institucí. Naproti tomu dluh veřejného sektoru obsahuje hodnoty závazků podle metodiky ESA95 a konsolidace je provedena kromě sektoru vládních institucí už pouze mezi ním a subsektorem veřejných nefinančních podniků.
Další informace, které by byly zapotřebí k zachycení celého veřejného dluhu podle maastrichtských kriterií, nemá ČSÚ k dispozici. Stejně tak se deficit podle maastrichtských kriterií liší od deficitu z národních účtů dalšími úpravami, které v rámci výpočtu deficitu veřejného sektoru není ČSÚ schopen zachytit. Jedná se o konsolidaci úroků, kapitálových transferů a vyloučení úroků ze swapových operací. Vliv těchto úprav ale není příliš významný, a tak jsou získané výsledky dobrým obrazem dluhu veřejného sektoru, deficitu veřejného sektoru a jejich vývoje.
Dluh veřejného sektoru, konsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč
Deficit veřejného sektoru, nekonsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč
Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty