Satelitní účet veřejného sektoru
29. 03. 2015
Současné problémy zadlužování evropských ekonomik způsobily, že některé vlády začaly hledat cestičky, jak vyvést dluhy mimo institucionální sektor vládních institucí a pozitivně tak ovlivnit statistiku. Jednou z nich je zadlužování státem ovládaných korporací.
Veřejný sektor
zahrnuje všechny vládní instituce, tj. sektor vládních institucí (S.13) složený ze subsektorů ústředních vládních institucí, místních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení plus všechny veřejné korporace.
Veřejné korporace
jsou společnosti, ve kterých mají rozhodující vliv vládní instituce nebo jiná veřejná korporace. Mohou být jak nefinanční, tak finanční. Nefinanční jsou v systému národních účtů zachyceny jako subsektor veřejných nefinančních podniků (S.11001), který obsahuje kolem 900 jednotek (např.: ČEZ, České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Lesy ČR, Budějovický Budvar, Česká televize, Český rozhlas) a asi 500 příspěvkových organizací (především řadu nemocnic). Finanční veřejné instituce jsou zahrnuty v jednotlivých subsektorech sektoru finančních institucí (S.12) a údaje za ně nebyly doposud samostatně zpracovávány (např. Česká národní banka, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost).
Jako jeden z prvních v Evropě se Český statistický úřad rozhodl začít zveřejňovat údaje o zadlužení celého veřejného sektoru. V roce 2010 proto požádal Evropskou komisi (Eurostat) o spolufinancování projektu, v rámci kterého by byl vytvořen satelitní účet veřejného sektoru. Snahou českých statistiků bylo poskytnout ucelené údaje zejména tvůrcům domácích politik. Ukazuje se však, že pravděpodobně nepotrvá dlouho a tyto ukazatele budou povinně vyžadovány Evropskou komisí.
Sestavování účtu
Satelitní účet veřejného sektoru představuje komplexní pohled na ekonomiku veřejného sektoru. Vychází z požadavků na analýzy významu veřejného sektoru v ekonomice a celkového dopadu veřejné politiky vládních institucí na ekonomiku. Ty jsou totiž prosazovány nejen vládními institucemi, ale také prostřednictvím veřejných korporací. Hlavním cílem tvorby satelitního účtu veřejného sektoru je výpočet deficitu a dluhu za tento sektor.
Dluh (resp. deficit) veřejného sektoru je součtem dluhu (resp. deficitu) vládních institucí (v současné době bývá někdy v médiích označován jako veřejný dluh) a dluhu (resp. deficitu) veřejných korporací.
Sestavování satelitního účtu veřejného sektoru vychází z nového popisu systému národních účtů a z manuálu pro sestavení veřejného dluhu. Jelikož sektor vládních institucí a subsektor veřejných nefinančních podniků lze získat přímo ze sektorových účtů, úkolem bylo před výpočtem deficitu a dluhu veřejného sektoru vyčíslit z účtů finančních institucí část týkající se veřejných finančních institucí.
Krytí závazků aktivy, nekonsolidováno, 2011, v mld. Kč

Metodika výpočtu
Do výpočtu dluhu veřejného sektoru nezahrnul ČSÚ Oběživo (AF.21) vydané centrální bankou, protože interpretace vydaných peněz, jako součásti dluhu veřejného sektoru, je zavádějící a vedla by k umělému zvyšování zadlužení. Takové hodnoty by byly pro analýzy vývoje dluhu veřejného sektoru jen těžko využitelné.
Do dluhu veřejného sektoru jsou zahrnuty tyto položky závazků:
• Převoditelné vklady (AF.22)
• Ostatní vklady (AF.29)
• Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (AF.33)
• Půjčky (AF.4)
Struktura dluhu a závazků, konsolidováno, 2011, v mld. Kč

V dluhu zveřejňovaném ČSÚ jsou podle maastrichtských kritérií započítávány nominální hodnoty závazků a jsou konsolidovány uvnitř i mezi subsektory sektoru vládních institucí. Naproti tomu dluh veřejného sektoru obsahuje hodnoty závazků podle metodiky ESA95 a konsolidace je provedena kromě sektoru vládních institucí už pouze mezi ním a subsektorem veřejných nefinančních podniků.
Další informace, které by byly zapotřebí k zachycení celého veřejného dluhu podle maastrichtských kriterií, nemá ČSÚ k dispozici. Stejně tak se deficit podle maastrichtských kriterií liší od deficitu z národních účtů dalšími úpravami, které v rámci výpočtu deficitu veřejného sektoru není ČSÚ schopen zachytit. Jedná se o konsolidaci úroků, kapitálových transferů a vyloučení úroků ze swapových operací. Vliv těchto úprav ale není příliš významný, a tak jsou získané výsledky dobrým obrazem dluhu veřejného sektoru, deficitu veřejného sektoru a jejich vývoje.
Dluh veřejného sektoru, konsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč
Deficit veřejného sektoru, nekonsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty