Deficit a dluh vládních institucí, čtvrtletní sektorové účty – 4. čtvrtletí 2020
01. 04. 2021
Statistiky Ekonomika HDP, národní účty Vládní finanční statistika
Vládní instituce hospodařily ve 4. čtvrtletí 2020 s deficitem 141,6 mld. Kč, což představuje 9,4 % HDP. Saldo se proti 4. čtvrtletí 2019 zhoršilo o 117,5 mld. Kč. Šlo o nejhorší výsledek hospodaření za celou dostupnou časovou řadu. Dluh vládních institucí ve 4. čtvrtletí činil 2 153,0 mld. Kč, což je oproti stejnému období roku 2019 více o 413,1 mld. Kč. Míra zadlužení dosáhla 38,1 % HDP.
Ve 4. čtvrtletí došlo ke znovuzavedení protiepidemických opatření, což mělo vliv zejména na prudký meziroční nárůst výdajů (+122,4 mld. Kč, 18,9 %). Na jejich zvýšení se nejvíce podílely sociální dávky (zvýšení starobních důchodů i ošetřovné). V souvislostí s koronavirovou krizí ale došlo k výraznému zvýšení vyplacených dotací i ostatních běžných transferů – ty jsou těsně spjaty s výdajovými programy podpory podnikatelům. Prudce se zvýšil objem náhrad zaměstnancům (šlo zejména o platy zdravotnického personálu, pracovníků v sociálních službách a bezpečnostních sborech). Investice sektoru vzrostly o 7,0 mld. Kč a vládní instituce tak jako jediné přispívaly k růstu investiční aktivity v ekonomice.
Příjmy vládních institucí se oproti 4. čtvrtletí 2019 zvýšily o 5,0 mld. Kč (0,8 %). K mírnému růstu přispěly zejména přijaté sociální příspěvky a daně z důchodů a jmění. Na druhé straně přetrvával výpadek přijatých daní z výroby a dovozu.
Protože většina nákladů spojených s aktuální krizí připadá na ústřední vládní instituce, jejich deficit se ve 4. čtvrtletí prohloubil na 113,1 mld. Kč. Schodku se nevyhnuly ani místní vládní instituce (–20,6 mld. Kč). Ty sice obdržely větší objem prostředků z ostatních běžných transferů, zároveň na ně ale dolehl prudký nárůst objemu náhrad zaměstnancům (souvisejících zejména s náhradami zdravotnickému personálu). Deficit se prohloubil také u fondů sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny, –7,8 mld. Kč).
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020
| Období | 4.Q 2018 | 1.Q 2019 | 2.Q 2019 | 3.Q 2019 | 4.Q 2019 | 1.Q 2020 | 2.Q 2020 | 3.Q 2020 | 4.Q 2020 |
| mld. Kč | -10,8 | -1,7 | 27,3 | 16,4 | -24,1 | -55,3 | -102,1 | -49,0 | -141,6 |
| % HDP | -0,8 | -0,1 | 1,9 | 1,1 | -1,6 | -4,1 | -7,6 | -3,4 | -9,4 |
Rok 2020
Po celý rok ovlivňoval hospodaření dopad protipandemických opatření. Omezení ekonomického provozu vedlo k poklesu vybraného objemu některých daní. Na druhé straně situace vyžadovala podporu postižených odvětví, vyšší náklady na platy zdravotnickému personálu i větší objem vyplacených sociálních dávek ve formě ošetřovného. To vše značně navýšilo výdajovou stránku rozpočtu.
Výdaje vládních institucí se v roce 2020 zvýšily o 307,2 mld. Kč (12,9 %) a dosáhly 2 684,6 mld. Kč. Příjmy naopak klesly o 58,7 mld. Kč (–2,4 %) na 2 336,7 mld. Kč.
Výsledný schodek činil 348,0 mld. Kč a meziročně se prohloubil o 365,8 mld. Kč. Deficit odpovídal 6,2 % HDP.
Deficit a dluh vládních institucí, Česká republika, 2017–2020
| Jednotka | Rok | ||||
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | ||
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí | mil. Kč | 76 733 | 49 388 | 17 859 | -347 951 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí | mil. Kč | 1 749 677 | 1 734 602 | 1 739 932 | 2 153 032 |
| Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny | mil. Kč | 5 110 743 | 5 409 665 | 5 748 805 | 5 652 401 |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP | % | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -6,2 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP | % | 34,2 | 32,1 | 30,3 | 38,1 |
Sektorové účty
Ve 4. čtvrtletí 2020 omezila zpřísněná protipandemická opatření zejména maloobchod a služby. Hrubý domácí produkt přesto oproti 3. čtvrtletí vzrostl o 0,6 % a meziroční propad se zmírnil na 4,8 %. Za celý rok 2020 klesl HDP o 5,6 %.
Nefinanční podniky
Část nefinančních podniků byla zasažena novou vlnou restrikcí. Jejich celková míra zisku sice dosáhla 45,2 %, což bylo výrazně více než ve 4. čtvrtletí 2019, stály za tím ale zejména přijaté dotace. Mimořádně nízká zůstala míra investic (26,1 %, pokles oproti 4. kvartálu 2019 o 4,8 p. b.).
Domácnosti
Celkové reálné příjmy na obyvatele vzrostly proti 3. čtvrtletí o 3,4 % a meziročně o 4,9 %. Podobně jako na jaře vedlo znovuzavedení restrikcí a uzavření prodejen a provozoven k poklesu reálné spotřeby domácností na obyvatele o 1,6 % ve srovnání se 3. čtvrtletím. O 3,4 % zaostávala spotřeba meziročně.
Míra úspor domácností se tedy zvýšila na své historické maximum (23,3 %). Také domácnosti na nejistotu dalšího ekonomického vývoje reagovaly přiškrcením investičních výdajů. Jejich míra investic ve 4. čtvrtletí klesla na 7,7 % (společně s 2. a 3. čtvrtletím 2017 jde o nejnižší zaznamenanou hodnotu).
Rok 2020
Především obdržené dotace a pokles objemu mzdových nákladů přispěly loni k mírnému navýšení míry zisku nefinančních podniků (44,9 %). Hrubá přidaná hodnota totiž klesla a skutečnou kondici a ekonomický sentiment podniků spíše ilustruje pokles míry investic na 27,0 %.
Míra zisku a investic nefinančních podniků
| 1. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 4. čtvrtletí | Rok 2020 | |
| Míra zisku (%) | 45,0 | 43,9 | 45,6 | 45,2 | 44,9 |
| Míra investic (%) | 26,5 | 28,7 | 26,7 | 26,1 | 27,0 |
Domácnostem celkově rostly reálné příjmy (2,8 %), specifická situace ale vedla i k velkému propadu jejich spotřeby (2,9 %). Díky tomu se prudce zvýšila míra úspor (18,7 %, výrazný nárůst objemu vkladů domácností od 2. čtvrtletí zaznamenala i ČNB).
Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty