Růst sociálních výdajů zaostává za růstem HDP

Vládní instituce vydávají zdaleka nejvíce peněz na sociální ochranu. Téměř každá třetí koruna vyplacená vládními institucemi cílila na pokrytí sociálních rizik, jako jsou stáří, nemoc či invalidita. Nominálně šlo o 575 mld. Kč, což v relativním vyjádření činilo 12,6 % HDP. V poměru k HDP však výdaje na sociální ochranu vykázaly meziroční pokles o 0,44 procentního bodu (p. b.). Ten se nejvíce dotkl podílu starobních důchodů na HDP (–0,18 p. b.) a dávek rodinám s dětmi (–0,05 p. b.).
Druhou nejvýznamnější položku tvořily výdaje na zdravotnictví, které vstřebaly 18,2 % z celkových vládních výdajů, tj. 7,6 % HDP. Meziročně tak podíl výdajů na zdravotnictví k HDP vzrostl o 0,04 p. b. O tento vývoj se nejvíce zasloužily rostoucí výdaje na investice a na náhrady zaměstnancům ve zdravotnických službách. Třetí nejvýznamnější oblastí jsou tzv. ekonomické záležitosti (6,6 % HDP), tedy výdaje ztělesňující hospodářskou politiku vlády. Díky silné investiční aktivitě byla tato skupina premiantem v meziročním růstu, který dosáhl 0,48 p. b.

Oproti roku 2014 posílily výdaje na obranu (z 0,7 na 0,9 % HDP) a výdaje na veřejný pořádek a bezpečnost. Ty vzrostly o 0,15 p. b. a dosáhly na 1,8 % HDP. Naopak největší pokles po sociálních výdajích zaznamenaly výdaje na všeobecné veřejné služby. Ty se snížily o 0,38 p. b. na 4,3 % HDP. Snížily se také výdaje na vzdělávání, jejich poměr k HDP klesl o 0,18 p. b. na 4,9 % HDP. Pokles se nejvíce projevil ve sféře terciárního vzdělávání (–0,1 p. b.) a sekundárního vzdělávání (–0,03 p. b.). Podobně na tom byly i výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu. Jejich podíl se snížil z 0,9 na 0,7 % HDP.

Z hlediska ekonomické povahy výdajů si zvláštní pozornost zaslouží vývoj investic. Ačkoli podíl celkových výdajů na HDP klesl o 0,26 p. b., investiční výdaje si meziročně připsaly navíc 1,1 p. b. Nárůst investic se projevil zejména v dopravě ve skupině ekonomických záležitostí (+0,37 p. b.), v obraně (+0,23 p. b.) a zdravotnictví (+0,17 p. b.). Na poklesu poměru výdajů vládních institucí k HDP se naopak z objemově významných položek nejvíce podílely sociální dávky (–0,4 p. b.), mezispotřeba (–0,13 p. b.) a náhrady zaměstnancům (–0,07 p. b.).
Sociální ochrana je jednou z hlavních činností vládních institucí. Státy prostřednictvím svých institucí poskytují pojištění pro případ nepříznivé sociální události v životech občanů. Na závěr se proto stručně podívejme na plnění tohoto poslání napříč zeměmi Evropské unie. Výdaje na sociální ochranu v rámci EU dosáhly předloni 19,2 % HDP, ČR tak byla 6,5 procentního bodu pod průměrem a patří jí až 22. místo. Objem výdajů na zabezpečení ve stáří dosáhl v EU 10,3 % HDP. V této skupině tak ČR ztrácela na evropský průměr 2,6 procentního bodu a patří jí 18. místo

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty