Růst mezd pomalu zvolňuje

Poptávka po pracovní síle sice podniky stále nutí přidávat zaměstnancům na mzdách, avšak na druhé straně stojí hospodářské výsledky firem. Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2019 dosáhla i s odměnami hodnoty 34 105 Kč. Tento průměr však nepobírají takřka dvě třetiny zaměstnanců.
Z pohledu kumulativních údajů za první pololetí došlo ke zvýšení průměrné mzdy na 33 297 Kč, tedy k nominálnímu nárůstu o 7,3 %. Mzdové tempo je tak o dvě desetinky nižší, než bylo v loňském roce. Vzhledem ke stále stoupající inflaci (2,8 %) v reálném vyjádření pouze o 4,4 %.
Zároveň se již jen střídmě meziročně zvýšil přepočtený počet zaměstnanců o 0,6 %, tedy o 26,0 tis. Jako příznačný se jeví obrat trendu v počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, který začal mírně klesat (–0,4 %).
Vzhledem k tomu, že omezená domácí nabídka nedokázala pokrývat poptávku podniků po pracovní síle, došlo v Česku k výraznému zvýšení počtu pracujících cizinců ze zemí s vyšší nezaměstnaností a levnou pracovní silou, zejména z Ukrajiny.
Je třeba také připomenout změny ve věkové struktuře, které znamenají pokles počtu mladých pracujících osob a výrazný nárůst zaměstnaných ve věku přes 45 let včetně přírůstku u nejstarší kategorie 65 a více let.

Aktuální vývoj v odvětvích

Stejně jako vývoj počtu zaměstnanců i mzdový růst byl ve 2. čtvrtletí 2019 v jednotlivých odvětvích diferencovaný, třebaže se všude udržuje vysoko nad pěti procenty. Jedinou výjimkou je těžba a dobývání, kde se průměrná mzda dostala na 38 149 Kč, což byl meziroční nárůst jen o 4,2 %. Zároveň zde za rok ubylo 4,0 %, tj. 1,0 tis. přepočtených počtů zaměstnanců. Toto odvětví strádá již delší dobu.
Mzdovým vývojem, nikoli poprvé v historii, zamíchalo rozhodnutí vlády o diferencovaném zvyšování platových tarifů na začátku roku. Zejména pedagogičtí pracovníci dostali skokově vyšší tabulkové platy. Průměrná mzda ve vzdělávání se tak dostala na 33 639 Kč, což znamená meziroční zvýšení o 11,4 %. Přesto je stále pod celostátním průměrem.
Ve veřejné správě a obraně se změna projevila podstatně méně, meziroční nárůst byl podprůměrných 6,7 %. Poněkud lépe na tom byli zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, kde byl nárůst o 8,7 %.

V komerčním sektoru najdeme nejrychlejší tempo v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kde vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, avšak zůstává na druhé nejnižší absolutní úrovni (22 654 Kč). Zde převládají agentury práce a bezpečnostní agentury a najdeme tu velký úbytek počtu zaměstnanců, početně 4,9 tis., což je relativně 2,4 %.
V peněžnictví a pojišťovnictví byla ukončena série podprůměrných indexů – s nárůstem o 8,5 % se průměrná mzda dostala na úroveň 63 852 Kč, což znamená s předstihem nejvyšší mzdovou úroveň mezi odvětvími. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 6,1 % na 57 795 Kč.
Odvětví ubytování, stravování a pohostinství stále zůstává na nejnižší průměrné úrovni (19 947 Kč), mzdy tu meziročně vzrostly o 7,1 %.
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o slabých 5,8 % na 31 341 Kč. Zároveň tam najdeme největší početní přírůstek, když přibylo 10,4 tis. zaměstnanců (relativně 2,1 %).
V průmyslových odvětvích byl mzdový růst 6,4 %, přičemž nejlépe si vedlo zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi, kde mzda vzrostla o 7,4 % na 30 664 Kč. Dominantní zpracovatelský průmysl byl růstově slabší (6,5 %), dostal se na 34 364 Kč.
V zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostly mzdy o 6,1 %, průměrná mzda stoupla na 26 285 Kč.
Ve 2. čtvrtletí 2019 byl vykázán nižší počet odpracovaných hodin než ve stejném období předcházejícího roku; také přesčasové práce meziročně značně ubylo a objem placené neodpracované doby se výrazně zvýšil, což má vliv na srovnání mzdových ukazatelů. V letošním i loňském 2. čtvrtletí tvořily jistou část výdělku mimořádné odměny zaměstnanců, jejich význam se meziročně změnil jen nepatrně.

Desetiletý vývoj

Z hlediska dlouhodobého vývoje jsou mezi odvětvími jasní vítězové a poražení. Za deset let vzrostla celková průměrná mzda za první pololetí téměř o polovinu (48 %), ale v peněžnictví a pojišťovnictví pouze o 30 %. Její odstup od zbylých odvětví se tak výrazně snížil, třebaže stále zůstává nejlépe platícím odvětvím. Podobně ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu vzrostla mzda pouze o 31 %. V první půlce roku 2009 představovala 167 % celkového průměru a nyní jen 148 %. Stejně tak je na tom odvětví profesní, vědecké a technické činnosti s 31% nárůstem. Také toto odvětví má však stále vysoce nadprůměrnou úroveň.
Na druhé straně najdeme kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde se mzdy zvedly o 66 %, což toto odvětví přiblížilo k celkové průměrné mzdě (z 82 % průměru na 92 %). Dále je to ubytování, stravování a pohostinství, které sice zůstává nejhůře platícím odvětvím, ale mzdy se tu zvýšily o 61 %, a přiblížily se tak celkovému průměru z pouhých 54 na 59 %. Na třetím místě najdeme zdravotní a sociální péči, která se z původně podprůměrné hodnoty (97 %) vyhoupla nad průměr (106 %), neboť mzdy vzrostly také o 61 %.
Pro zvědavého čtenáře mohu doplnit, že v odvětví vzdělávání se mzdy zvedly o 49 %, tedy spíše kopírovaly vývoj celkové průměrné mzdy, a ve veřejné správě a obraně o 46 %.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost