Růst HDP zpomalil nejvíce v Praze

V roce 2019 zvolnil reálný růst HDP Česka na 2,3 %, což bylo meziročně o 0,9 procentního bodu (p. b.) méně. Regionálně byl ovšem vývoj nevyrovnaný a jen pět krajů zaznamenalo zpomalení, naopak v devíti krajích přírůstek HDP zrychlil. Největší zpomalení zaznamenal ekonomicky nejvýznamnější region české ekonomiky – v Praze růst HDP meziročně zvolnil z 5,4 % na 1,7 %.

Kde rostli nejrychleji

Ze všech krajů dosáhl v roce 2019 nejvyššího růstu HDP o 5,1 % Středočeský. Nejvýraznější zrychlení zaznamenal Ústecký kraj, kde se přírůstek HDP zvýšil o 4,3 p. b. na 4,4 %. Ve Zlínském kraji stoupl HDP meziročně o 3,9 %, v Královéhradeckém a Jihočeském kraji shodně o 3,6 % a v Kraji Vysočina o 3,2 %. Blízko celonárodního tempa růstu se pohybovaly kraje Liberecký a Olomoucký (shodně 2,6 %) a Jihomoravský (1,6 %).

Na rozdíl od roku 2018 v žádném z krajů Česka HDP nepoklesl, nejhůře na tom byl Moravskoslezský kraj, kde HDP stagnoval s přírůstkem 0,0 %. O méně než jedno procento stoupl HDP v krajích Pardubickém (0,1 %), Plzeňském (0,3 %) a Karlovarském (0,6 %).

Dlouhodobý trend rozevírání nůžek mezi Prahou a ostatními regiony tak v roce 2019 nepokračoval. Ekonomické zpomalení mírně snížilo podíl hlavního města na HDP Česka na 27,2 %. V roce 2018 byl přitom tento podíl rekordní a dosáhl 27,3 %. Ovšem například oproti roku 2009 se stále jedná o nárůst o 0,9 p. b. a ve srovnání se situací před 20 lety dokonce o 4,8 p. b.

Nejvíce stoupl v roce 2019 podíl na národním HDP ve Středočeském kraji, a to z 11,3 % na 11,6 %. Naopak největší pokles zaznamenal Moravskoslezský kraj z 9,3 % na 9,0 %. V Jihomoravském kraji klesl podíl o 0,1 p. b. na 10,5 %, podíly ostatních krajů se pohybovaly v rozmezí 3,2–5,5 %, pouze Karlovarský kraj tradičně zůstával vzadu s podílem 1,8 % na HDP Česka.

Ve Středočeském kraji posílil průmysl

K růstu HDP Česka v roce 2019 nejvíce přispěly služby, ovšem jejich příspěvek byl nižší než v roce předešlém. Naopak příspěvek průmyslu stoupl. Přední místo v odvětvích průmyslu zaujímá Středočeský kraj, se podílel na hrubé přidané hodnotě (HPH) Česka v průmyslových odvětvích 16,2 %. Ještě patrnější je význam tohoto kraje ve zpracovatelském průmyslu (podíl 17,7 %). Meziročně se navíc jeho podíly zvýšily o 0,6 p. b., respektive o 0,7 p. b. Z lepší kondice průmyslu v roce 2019 však nedokázal těžit Moravskoslezský kraj. Druhý nejvýznamnější kraj v odvětvích průmyslu vytvořil 11,7 % hrubé přidané hodnoty, což však bylo meziročně o 0,8 p. b. méně.

V Praze jsou tradičně nejvíce koncentrována odvětví služeb. V roce 2019 se v hlavním městě vyprodukovalo 36,7 % hrubé přidané hodnoty odvětví služeb, v druhém, Jihomoravském kraji 10,7 %. Meziročně se ovšem dominance Prahy snížila o 0,4 p. b., nejvíce ve prospěch Středočeského kraje, kde HPH vzrostla o 0,2 p. b. na podíl 9,6 %. Nejvýrazněji se to týkalo odvětvového uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a zároveň odvětví informační a komunikační činnosti, v nichž podíl Prahy poklesl shodně o 0,8 p. b. Vývoj nebyl vykompenzován ani nárůstem v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví o 0,9 p. b.

Praha mezi nejlepšími v EU

HDP na obyvatele v Praze již dva roky za sebou překračuje více než dvojnásobně průměr Evropské unie. V roce 2019 dosahoval HDP na obyvatele upravený o cenovou hladinu 203,7 % průměru EU, v roce předešlém to bylo 204,6 %. Praha v tomto ohledu patří v Evropské unii k ekonomicky nejvýkonnějším regionům, v roce 2018 jí v rámci regionů NUTS2 patřilo třetí místo. Před ní jsou jen Lucemburk a irský region Southern, s malým odstupem za ní pak následují Bruselský region, irský region Eastern & Midland a Hamburk.

Ostatní české a moravské kraje průměru EU nedosahují. Nejhůře je na tom kraj Karlovarský, kde je HDP na obyvatele na úrovni 58,4 % EU, a Ústecký s 66,1 %. Ústecký kraj se sice v roce 2019 přiblížil průměru EU nejvíce ze všech krajů Česka (o 2,1 p. b.), ale za posledních deset let se vzdálil o 2,7 p. b. Odstup Karlovarského kraje od průměru EU se za posledních 10 let zvýšil dokonce o 3,7 p. b.

Všechny ostatní kraje Česka s výjimkou Prahy se za posledních deset let průměru EU přiblížily. Nejvíce Královéhradecký kraj (o 9,4 p. b.) a Olomoucký kraj (o 9,2 p. b.). Podobně jako celkově Česká republika (posun o 6,5 p. b.) konvergovaly k průměru EU Liberecký kraj (o 6,6 p. b.), Zlínský kraj (o 6,5 p. b.) a Jihomoravský kraj (o 6,3 p. b.). Méně už to bylo v krajích Vysočina (o 5,3 p. b.), Moravskoslezském (o 5,2 p. b.), Středočeském (o 4,8 p. b.), Pardubickém (o 4,1 p. b.), Plzeňském (o 3,8 p. b.) a Jihočeském (o 3,2 p. b.). Praha zvýšila náskok o 13,1 p. b.

Údaje na obyvatele

Je nutné poznamenat, že srovnání HDP na obyvatele je do jisté míry zkresleno o dojížďku do zaměstnání a rozdíly cenových hladin mezi regiony. Hodnota ukazatele je tak „nadhodnocená“ v případě Prahy, a naopak „podhodnocená“ u jiných krajů, nejvíce u Středočeského, z něhož dojíždí do Prahy za prací nejvíce obyvatel. Nominálně dosáhl v roce 2019 HDP na osobu v Praze 1,19 milionu Kč, druhý byl Jihomoravský kraj s 505,9 tisíce Kč a třetí kraj Středočeský se 484,5 tisíce Kč. Nejhůře na tom byl Karlovarský kraj (341,5 tis. Kč), dále kraje Ústecký (386,4 tis. Kč) a Liberecký (411,4 tis. Kč).

Rozdíl mezi hlavním městem a dalšími kraji ale není tak výrazný v případě čistého disponibilního důchodu domácností. Zatímco HDP na osobu vyjadřuje ekonomickou výkonnost regionu, disponibilní důchod představuje rozdíl mezi peněžními příjmy a výdaji domácností daného regionu. V Praze dosahuje důchod na obyvatele 364,3 tisíce Kč, ve Středočeském kraji 283,8 tisíce Kč a nejnižší hodnotu 234,5 tisíce Kč zaznamenáváme v Ústeckém kraji. Mezi všemi ostatními kraji jsou rozdíly poměrně malé.

Zkreslení způsobené dojížďkou, které do jisté míry omezuje HDP na osobu, neplatí ani pro ukazatel produktivity HDP na pracujícího. V Praze dosahuje tento ukazatel 1,62 milionu Kč, ve Středočeském kraji 1,08 milionu Kč a první trojici uzavírá Jihomoravský kraj s hodnotou 997,0 tisíce Kč. Nejnižší produktivita je v Karlovarském kraji ve výši 725,1 tisíce Kč, v ostatních krajích se hodnoty pohybují od 867,3 do 975,2 tisíce Kč. Rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky již není tak výrazný jako u HDP na osobu, i když stále existuje. Příčinou je odvětvová struktura ekonomiky, kdy vyšší produktivita práce v hlavním městě koresponduje s vyšším zastoupením odvětví služeb.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty