Rozvodem končí 20 tisíc manželství ročně

Rozvodovost v Česku má klesající tendenci. V posledních letech se dostala pod 40 %.

Úroveň rozvodovosti v Česku rostla více než půl století. Zvyšovat se začala v polovině 50. let 20. století a svého vrcholu dosáhla v roce 2010. Při tehdejších intenzitách rozvodovosti podle délky trvání manželství by se statisticky rozvedlo každé druhé manželství – tzv. úhrnná rozvodovost dosáhla 50 %. Po roce 2010 však rozvodovost již dále nerostla. Do roku 2019 kolísala v rozmezí 44 až 48 %. V roce 2020, v době protiepidemických opatření, se skokově snížila na necelých 41 % a v následujících dvou letech šla ještě níže, až pod 40% hranici. Celkově tak lze její trend v posledních letech označit jako pozitivní, klesající. Podle posledních definitivních údajů za rok 2023 by rozvodem za tehdejších měr rozvodovosti skončilo 37 % manželství. Šlo o nejnižší rozvodovost od počátku století. V absolutním vyjádření proběhlo 19,5 tisíce rozvodů, nejméně od roku 1969. Předběžná data za rok 2024 však ukazují na mírný meziroční nárůst rozvodovosti při absolutním počtu 20,8 tisíce rozvodů.

Základní ukazatele rozvodovosti

Zdroj: ČSÚ

Od svatby do rozvodu průměrně 13,5 roku

Míra rozvodovosti je v Česku dlouhodobě nejvyšší v průběhu 4. či 5. roku manželství, ale obdobně vysoká bývá i v délkách 5 či 6 dokončených let trvání manželství. Konkrétně v letech 2020–2023 šlo v maximu o 2,0–2,1 rozvodů na sto výchozích sňatků (tj. sňatků uzavřených před 3, resp. 4 lety), zatímco v letech 2016–2018 se maximum pohybovalo v rozmezí 2,4–2,5 % a v letech 2011–2015 mezi 2,6 až 2,8 %. V první dekádě tohoto století bylo obvykle až nad 3% hranicí. S prodlužující se délkou manželství pak pravděpodobnost rozvodu klesá.

Pokles rozvodovosti v posledním desetiletí je možné pozorovat téměř ve všech délkách trvání manželství, pouze v případě manželství trvajících 30 a více let rozvodovost spíše kolísala. V rámci pětiletých intervalů délky trvání manželství se mezi roky 2014 a 2023 nejvýrazněji snížila rozvodovost v prvních pěti letech manželství (z 2,0 na 1,5 rozvodů na sto výchozích sňatků, tj. relativně o 26 %) a pak v délce 20–24 let (z 1,0 na 0,7; relativně o 24 %). K více než pětinovému snížení úrovně rozvodovosti došlo také v intervalech 5–9 a 15–19 let.

Vývoj intenzit rozvodovosti v jednotlivých délkách manželství v čase se odrazil ve změně průměrné délky trvání manželství do jeho zániku rozvodem. Ta měla od počátku 90. let 20. století po tři desetiletí (s menšími výkyvy) rostoucí trend. Nejdelší – 13,7 roku – byla v roce 2020, přičemž o jeden rok se prodloužila jen během samotné druhé dekády tohoto století. Poté mírně poklesla a v letech 2022 a 2023 se držela na hodnotě 13,5 roku.

Dříve uzavřená manželství se rozváděla více

Také data o počtech rozvodů tříděná podle roku uzavření manželství potvrzují, že rozvodovost v čase klesá, a že hlavním důvodem je její pokles v prvních několika letech od sňatku. Rozvodovost po daném počtu let manželství je obecně vyšší u párů, které uzavřely sňatek dříve. Například v prvních osmi letech manželství se rozvedla zhruba jedna pětina párů, která vstoupila do manželství v roce 2000, zatímco z párů, které slavily veselku v roce 2010, se za stejně dlouhou dobu rozvedla jedna šestina a z manželství uzavřených v roce 2015 pak jedna sedmina. Pokles rozvodovosti pak, zdá se, mírně podpořilo i období pandemie covidu-19 okolo roku 2020. Míry rozvodovosti zaznamenané pro manželství uzavřená roku 2020 jsou dosud nejnižší; není ovšem vyloučeno, že v dalších letech dojde ke kompenzaci tohoto poklesu vyšší rozvodovostí v delších délkách trvání manželství.

Rozvodovost podle délky trvání manželství (počet rozvodů na 100 výchozích sňatků)

Zdroj: ČSÚ

Ve statistice rozvodů se odráží i měnící se věková skladba obyvatel České republiky. Ve změnách věku rozvádějících se osob lze totiž pozorovat posun jednotlivých méně či více početných ročníků do staršího věku; zároveň se v nich odrážejí dlouhodobé trendy ve sňatečnosti i rozvodovosti jako takové (zejména posun vstupu do manželství do vyššího věku a prodloužení průměrné délky trvání manželství do rozvodu). V posledních třech letech tak nejčastěji stojí před rozvodovým soudem muži z věkové skupiny 45–49 let, zatímco v letech 2014–2020 to byli 40–44letí; v obou případech jde o osoby narozené během populační vlny v 70. letech 20. století. Podobná situace je i na straně žen: zatímco v letech 2014 a 2015 byly nejpočetnější rozvody žen ve věku 35–39 let, dalších sedm let převažovaly rozvody žen 40–44letých a v roce 2023 poprvé bylo u rozvodů nejvíce žen ve věku 45–49 let. Zároveň za posledních deset let výrazně ubylo nejen rozvádějících se osob mladších 30 let věku (tento vývoj částečně podpořila i slabší početnost ročníků narozených v 90. letech 20. století), ale i rozvodů osob ve věku 30–34 a 35–39 let.

Nejrizikovější zůstávají manželství nejmladších osob

Z pohledu intenzity rozvodovosti, která není ovlivněna věkovým složením obyvatel, však stále platí, že největší pravděpodobnost rozvodu (měřeno počtem rozvodů v daném věku na tisíc ženatých/vdaných) je u nejmladších osob pod 25 let. I když v čase se rozvodovost právě u této skupiny nejvíce snížila. S rostoucím věkem pak má rozvodovost obecně, jak u mužů, tak i u žen, klesající tendenci, v některých věkových intervalech však zůstává obdobná. Například rozvodovost třicátníků a čtyřicátníků (u žen jen těch 40–44letých) si je v posledních letech hodně blízká, a v roce 2023 nebyla výrazně vyšší ani rozvodovost 20–24 a 25–29letých. Pokles celkové úrovně rozvodovosti v posledních letech je viditelný ve většině věkových skupin, u padesátníků však (po předchozím růstu) spíše stagnuje.

Rozvodovost podle věku (počet rozvodů na 1 000 ženatých/vdaných)

Pozn.: Údaje vycházejí z dat o rozvodech/stavu osob podle ročníku narození a věku na počátku roku.

Zdroj: ČSÚ