Přejít k obsahu

Rostoucí sňatečnost zastavil koronavirus

Terezie Štyglerová

26. 05. 2021

  • Statistiky
  • Lidé
  • Obyvatelstvo
  • Sňatky, rozvody

Sňatečnost v České republice nepřetržitě rostla od roku 2014. Tento trend zastavila v roce 2020 epidemie onemocnění covid-19 a opatření přijímaná proti jejímu šíření.

V roce 2020 bylo v Česku uzavřeno 45,4 tisíce manželství, což je o 9,5 tisíce méně než v roce předcházejícím. Celkový počet sňatků byl loni čtvrtý nejnižší od vzniku České republiky v roce 1918.

Nejbohatším na sňatky v novém tisíciletí byl u nás rok 2007, kdy do manželství vstoupilo 57,2 tisíce párů. Suverénně nejoblíbenějším dnem pro konání svateb se stala sobota 7. 7. 2007, během které si v Česku své ano řeklo 4 406 párů. Naopak historicky nejnižší hodnoty dosáhl počet sňatků v roce 2013, v němž bylo sezdáno 43,5 tisíce párů. V následujících letech uzavřených manželství každoročně přibývalo a v roce 2019 se jejich počet dostal až na 54,9 tisíce (vyšší počet byl naposledy zaznamenán právě v roce 2007).

Epidemie covidu-19 a v souvislosti s ní přijatá protiepidemická opatření však narůstající trend přerušily. Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat, zda se loňský, pro konání svateb nepříznivý rok projeví v nárůstu počtu uzavřených sňatků v příštích letech či zda ovlivní počet dětí narozených mimo manželství.

Výjimečný únor

Z celkového počtu 45,4 tisíce sňatků v roce 2020 se jich nejvíce konalo v srpnu, a to více než 10 tisíc. Měsícem s druhým nejvyšším počtem uzavřených manželství bylo září, ve kterém bylo sezdáno 8,6 tisíce párů. Naopak nejméně sňatků bylo loni zaregistrováno v březnu, kdy jejich počet nedosáhl ani 0,7 tisíce. To představovalo vůbec nejnižší měsíční počet sňatků minimálně v poválečné historii České republiky. Méně než tisíc sňatků v jednom měsíci bylo uzavřeno mimořádně také v dubnu, a dále v lednu, kdy je to však běžné. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet uzavřených manželství v roce 2020 nižší v 8 z 12 měsíců, přičemž nejvýraznější meziroční propad nastal na jaře – v dubnu, březnu a květnu. V době od 16. března do 19. dubna totiž platila nejpřísnější protiepidemická opatření, která zakazovala svatební obřady, pokud nešlo o ohrožení života snoubence, a již od 12. března byl snížen maximální počet účastníků obřadu na 30. Poté, až do 10. května, se mohly konat jen malé svatby s maximálně 10 účastníky. Od 11. května do 18. října byly podmínky nejpříznivější a mohly se konat obřady s počtem svatebčanů do 100. Poté opět došlo k významnému snížení nejvyššího možného počtu účastníků na deset až třicet v závislosti na platnosti nařízení vlády pro konkrétní období.

V únoru, srpnu, říjnu a prosinci 2020 byly počty sňatků proti předchozímu roku naopak vyšší, avšak kromě února se nejednalo o nikterak výrazné nárůsty. Za nezvyklým únorovým nárůstem stála jednoznačně atraktivní data 22. 2., 29. 2. a 20. 2. a pět sobot v měsíci. Číselně zajímavá data 12. 12. a 10. 10. spadající na sobotu přispěla také k meziročnímu zvýšení sňatků v prosinci a říjnu. Nejvyšší denní počty nově uzavřených manželství byly i loni tradičně zaznamenány o sobotách. Nejvíce svateb, 2 206, se konalo v sobotu 8. 8., druhá v pořadí byla s 1 929 sezdanými páry sobota 10. 10. a na třetím místě s 1 865 sňatky skončila sobota 20. 6.

Počty sňatků v kalendářních měsících

Zdroj: ČSÚ
Snoubenci stárnou

Mezi roky 2001 a 2020 se významně proměnila věková struktura snoubenců. Největší změnou byl pokles počtu a podílu ženichů i nevěst ve věku do 25 let. Podíl ženichů tohoto věku se během uvedených devatenácti let snížil z 23 na 4 %, nevěst ze 43 na 11 %. Na opačném konci věkového spektra počet i podíl snoubenců naopak rostl. Podíl ženichů ve věku 40 let a starších vzrostl v novém tisíciletí z 15 na 32 %, nevěst z 10 na 24 %. Tyto trendy byly v roce 2020 zesíleny specifickými podmínkami pro uzavírání manželství, v jejichž důsledku o něco častěji odkládali svatbu snoubenci, kteří chtěli uzavřít svůj první sňatek, než ti, kteří hodlali vstoupit již do druhého či dalšího manželství. Svobodní snoubenci totiž bývají v průměru mladší než snoubenci rozvedení či ovdovělí.

Opakovaně do manželství vstupují přibližně tři čtvrtiny ženichů a nevěst. U téměř 90 % z nich jde o manželství druhé. Čtvrté a vyšší pořadí manželství je z pohledu statistiky výjimečné a v posledních letech se jedná o cca 150 až 180 případů ročně jak na straně ženicha, tak i nevěsty.

Zhruba u 70 procent párů bývá starší muž, v jedné pětině žena a ve zbylé desetině jsou novomanželé stejného věku.

Roční počty sňatků (tisíce)

Zdroj: ČSÚ
Sňatky s cizinci

V každém desátém sňatku má alespoň jeden ze snoubenců jiné než české státní občanství. Zhruba z jedné poloviny takový pár tvoří Češka a cizinec. Tím je nejčastěji Slovák, dále Němec či Brit, resp. v roce 2020 občan Ukrajiny. Také v případě, kdy si Čech bere cizinku, je nejčastěji novomanželka ze Slovenska. Mezi nevěstami Čechů dále převažují Ukrajinky a Rusky. Zhruba jedna čtvrtina sňatků Čecha/Češky s cizinkou/cizincem se odehrává mimo území České republiky. Nejoblíbenějšími destinacemi českých občanů pro uzavření manželství v zahraničí jsou Slovensko, Německo, Mauricius, Velká Británie, Řecko či Spojené státy.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo