Rok 2017 byl pro českou ekonomiku úspěšný

Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2017 vzrostl o 4,5 %, což je druhá nejvyšší hodnota od konjunkturního roku 2007. Přispěly k tomu všechny součásti ekonomiky. Stabilním pilířem českého hospodářského růstu jsou již tři roky výdaje na konečnou spotřebu. V roce 2017 přispěly k celkovému meziročnímu růstu HDP 1,7 p. b. (příspěvky po vyloučení dovozu pro konečné užití) a jejich vliv byl rovnoměrně vysoký po celý rok. Rostla především spotřeba domácností (o 4,0 %, nejvíce od roku 2007). Příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu v roce 2017 činil 1,8 p. b. Zahraniční obchod se zbožím loni nabral obrátky a růst vývozu (5,8 %) i dovozu (6,6 %) zrychlil. Nejvíce se dařilo vývozcům motorových vozidel, strojů a zařízení a elektrických zařízení. Vyšší růst dovozu zboží byl mimo jiné způsoben meziročním navýšením cen některých surovin, které mají velký význam ve skladbě dovozu. Prudce se tedy zvýšila hodnota dovozu ropy a zemního plynu (o 36,1 %) a rovněž základních kovů (o 17,7 %).

Ve druhém pololetí poháněly růst investice

Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které v pojetí národních účtů reprezentují investice, loni vzrostly o 5,8 % a k celkovému růstu HDP přispěly 1,2 p. b. Jejich vliv byl klíčový pro zrychlení růstu ve druhé polovině roku. Ve 2. až 4. čtvrtletí příspěvek k meziroční dynamice dosahoval vždy 1,6 p. b. Věcné členění investiční aktivity ukazuje, že značně narostly především investice do dopravních prostředků a zařízení (o 8,9 %), do obydlí (o 7 %) a do informačních technologií a ostatních strojů a zařízení (o 6,6 %). Zrychlil i růst investic do produktů duševního vlastnictví (na 5,4 %).

Z účelové struktury investic tedy vyplývá, že loňský nárůst investiční aktivity byl ve zvýšené míře tažen podniky a též domácnostmi, které investovaly hlavně do obydlí. Investice do obydlí silně rostly zejména v 1. až 3. čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku se však projevil mimořádně silný závěr roku 2016 (související s očekávanými změnami podmínek hypotečních úvěrů) a meziroční tempo se výrazně zpomalilo. Posun lze pozorovat i v údajích o počtu nových hypotečních smluv (z databáze ARAD České národní banky). Po skokovém navýšení na přelomu let 2016 a 2017 loni nepřibývaly tak rychle. Naopak hodnota poskytnutých hypotečních úvěrů i nadále výrazně rostla. Ostatní zmíněné investiční kategorie, tedy dopravní prostředky a ICT a stroje, jsou doménou podniků. Investiční aktivita firem je v současnosti stimulována pozitivním ekonomickým vývojem i stále příznivými úvěrovými podmínkami. V prostředí nedostatku pracovní síly se však stále častěji zmiňuje vyšší míra investic do automatických systémů, které mohou částečně nahradit lidskou pracovní sílu, případně jí asistovat a tím zefektivnit výrobu.
Výdaje na ostatní budovy a stavby, u kterých hraje významnou úlohu stát, loni setrvaly na mimořádně nízké úrovni roku 2016, když jejich růst dosáhl 0,9 %. Kromě infrastrukturních projektů (financovaných dominantně vládním sektorem) tato investiční kategorie zahrnuje i různé průmyslové budovy a sklady, které si pořizují podniky. Jejich výstavbu stimuluje silný ekonomický růst i logisticky výhodná poloha Česka. Detailnější údaje o roli jednotlivých sektorů v loňské investiční aktivitě přinese až publikace ročních sektorových účtů (na konci června 2018).

Nejvyšší růst cen za posledních pět let

Po letech cenové stagnace došlo v roce 2017 ke zrychlení růstu většiny sledovaných cenových indexů. Tím nejsledovanějším je index spotřebitelských cen. Ten se oproti roku 2016 zvýšil o 2,5 %, což bylo nejvíce od roku 2012. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvýrazněji ovlivněn zdražováním potravin, které se dokonce v průběhu roku zrychlovalo. Mírně zrychloval i růst nákladů na bydlení a energie, a to především vlivem zvyšování cen nájemního bydlení i imputovaného nájemného. Po období poklesu cen ropy se opět začaly zvyšovat i ceny dopravy. U těch se však v druhé půli roku více projevovalo zdražování osobních dopravních prostředků.
Významným tématem se staly prudce rostoucí ceny bytů. Ty jsou problémem nejen ve vztahu k dostupnosti bydlení, ale mohou rovněž představovat riziko v prostředí lehce dostupných hypotečních úvěrů. Během roku 2017 zrychloval meziroční růst nabídkových cen bytů. Ve 4. čtvrtletí v celém Česku dosáhl 12,5 %, v Praze 18,8 %. Naproti tomu meziroční růst realizovaných cen bytů svého vrcholu dosáhl ve 2. čtvrtletí a následně zpomalil. Ve 4. čtvrtletí 2017 dokonce realizované ceny bytů v Praze (nových i starších) poprvé po téměř čtyřech letech mezi­čtvrtletně poklesly.

Reálný růst průměrné mzdy loni nejvyšší od roku 2003

V úhrnu za celý rok mzdy vystoupaly o 7,0 % a přiblížily se tempům z konjunkturních let 2007 a 2008. Průměrná hrubá měsíční mzda překročila ve 4. čtvrtletí 2017 poprvé v historii 30tis. hranici a meziročně posílila o 8,0 % (o rok dříve o 3,7 %). Navzdory vyšší inflaci se navýšilo tempo růstu průměrné reálné mzdy – v roce 2017 posílila o 4,4 %, nejvíce po roce 2003.
Růst mezd byl podpořen dobrými hospodářskými výsledky firem i pokračujícími pozitivními očekáváními. Stále více se projevoval také vliv nedostatku zaměstnanců. Významnou roli sehrál i stát – posílením platových tarifů vlastních zaměstnanců i dalším navýšením hranice minimální mzdy. Výrazně si tak polepšili zaměstnanci v nízkopříjmových odvětvích, především v ubytování, stravování a pohostinství (loni o 11,9 %) nebo v administrativních a podpůrných činnostech (+8,0 %). Mzdová diferenciace se loni mírně snížila, mediánová mzda roste rychleji než průměrná mzda již dva a půl roku.

Zaměstnanost po většinu roku sílila. Oproti roku 2016 se počet pracovníků (v pojetí národních účtů) navýšil o 1,6 % (nejvíce od roku 2008). V Česku pracovalo na sklonku loňského roku nejvíce lidí v jeho historii (5,36 mil.). Projevil se vliv hospodářského cyklu spojeného s přílivem pracovní síly ze zahraničí, ale rovněž posun ve věkové skladbě obyvatelstva. Z dat Výběrového šetření pracovních sil vyplynulo, že hlavním zdrojem růstu zaměstnanosti byl v 1. až 3. čtvrtletí 2017 čistý přítok z nezaměstnanosti. Na růstu zaměstnanosti se podíleli spíše starší pracovníci (nad 55 let), míra zaměstnanosti ale vzrostla téměř ve všech věkových skupinách. Zaměstnanost mužů dosáhla ve 3. čtvrtletí 81,4 % a byla již více než rok nejvyšší v EU. Zaměstnanost žen řadila ČR nadále až na jedenácté místo, a to i přesto, že se meziročně ve srovnání s EU zvyšovala dvojnásobným tempem (z 64,5 % na 66,7 %).

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty