Rekordní odstřely (nejen) černé zvěře

Za období 2019/2020 byly v rámci statistiky myslivosti zaznamenány rekordní odstřely zvěře černé, jelení, daňčí a mufloní. Zejména u černé zvěře se jednalo o enormní meziroční nárůst o více než 100 tisíc kusů.

V mysliveckém roce 2019/2020 bylo na území České republiky 5 782 honiteb, z toho 203 obor a 286 bažantnic. Z hlediska vlastnického vztahu se většinou jedná o honitby společenstevní (4 266), podle způsobu užívání jasně převládají honitby pronajaté (5 010). Honební pozemky zaujímaly plochu 6 879 260 ha (87,2 % území ČR), z toho bylo 56,7 % zemědělské půdy, 37,6 % lesní půdy, 1,4 % vodních ploch a 4,3 % ostatních pozemků. Průměrná výměra honitby činila 1 190 ha, obory 241 ha a bažantnice 324 ha. Počet psů s loveckou upotřebitelností byl 30 689, z toho největší skupiny tvořili ohaři (33,8 %), jezevčíci (21,3 %) a teriéři (20,0 %). Ze zařízení pro přikrmování zvěře bylo evidováno nejvíce slanisek (97 946) a krmelců (81 207). Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 690 na 90 033. Pokračuje tak úbytek počtu myslivců.

Spárkatá zvěř

V sezóně 2019/2020 bylo odstřeleno 29 017 kusů jelení (jelen evropský) zvěře (o 730 ks více oproti předchozímu období), což je nejvyšší zaznamenaná hodnota v historii. Pro porovnání, například v roce 1953 bylo odstřeleno 2 755 jelenů. Všeobecně se loví hlavně mláďata a samice (77,8 %), obdobné je to u daňčí a mufloní zvěře.

Nezanedbatelný počet 17 535 odstřelených kusů je evidován také u siky, menšího nepůvodního jelena s hojnějším výskytem především na západě Čech. V 90. letech 20. století se úlovky pohybovaly pod 5 tisíci kusy. Rozšiřování výskytu siky může být z určitého hlediska vnímáno negativně, protože dochází ke křížení s původním jelenem evropským a s tím spojeným nepříznivým dopadům na jeho genofond. Jelen sika rovněž významně přispívá ke škodám na lesních porostech i polních plodinách. Z jiného úhlu pohledu může být ceněn pro svoji zvěřinu i trofej.

U daňčí zvěře pokračuje rostoucí trend. Odstřel ve výši 28 978 ks byl rekordní, oproti předchozímu období došlo k nárůstu o 21,8 % a počet ulovené daňčí zvěře se tak dostal na úroveň zvěře jelení. V 50. letech minulého století přitom nedosahovaly úlovky ani tisíce kusů. Zhruba 16 % daňčí zvěře bylo uloveno v oborách (jelení 7 %).

Odstřel mufloní zvěře ve výši 10 105 ks (9 531 ks minulé období) je také nejvyšší v historii. V předchozích čtyřech letech odstřel muflonů víceméně stagnoval, nyní došlo k výraznějšímu meziročnímu zvýšení. Také u této zvěře se v 50. letech 20. století odstřel počítal pouze ve stovkách kusů.

V kategorii srnčí zvěře došlo k velmi mírnému navýšení odstřelu na 103 018 kusů, což znamená nárůst o 789 ks (0,8 %) oproti období 2018/2019. Množství odlovené srnčí zvěře se během posledních let ustálilo na úrovni okolo 100 tisíc kusů. Oproti jelenům se častěji lovila dospělá zvěř samčí, srnec představoval téměř 46 %.

Odstřel černé zvěře ve výši 239 818 ks zaznamenal meziročně výrazný přírůstek o 101 995 ks (74,0 %). Jedná se o rekord a po velkém poklesu v předchozím období se tak navazuje na úspěšnou sezónu 2017/2018 (229 182 ks). V úlovcích převažovala jednoznačně selata (skoro 67 %). U černé zvěře dochází v průběhu let k výraznějšímu kolísání v počtech ulovených kusů a projevuje se snaha podporovat lov pomocí různých pobídek či dalších nástrojů. Došlo například k prodloužení doby lovu na celoroční, uplatňuje se finanční motivace lovu ze strany státu nebo krajů a v poslední době se také kvůli hrozbě afrického moru prasat povolují v minulosti zakázané způsoby lovu, jako je využívání přístrojů pro noční vidění apod.

Drobná zvěř

V případě zajíců bylo meziročně zaznamenáno významné zvýšení odstřelu o 14 638 ks (50,6 %) na 43 579 ks. Stále se však jedná o poměrně nízkou hodnotu v rámci údajů dlouhodobé časové řady, a to i v porovnání se situací před deseti lety.

Odstřel myslivecky nejvýznamnějších druhů pernaté zvěře, tj. bažantů (455 677 ks) a kachen (243 028 ks), zůstává několik let na přibližně stejné úrovni a je závislý na umělém odchovu. Z krotkých a polodivokých chovů se pro účely zazvěřování každoročně vypouštějí stovky tisíc těchto lovných ptáků.

Data publikovaná Českým statistickým úřadem vycházejí ze souhrnných dat mysliveckých evidencí a statistik vedených uživateli honiteb, včetně dat za honitby uznané na pozemcích určených pro obranu státu a honitby na území národních parků. ČSÚ přebírá údaje v již agregované formě zpracované od osob pověřených Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí.

Historicky nejdéle publikované jsou zřejmě údaje o odstřelu (případně lovu) a stavech zvěře. Údaje o lovu zvěře vypovídají o reálném trendu vývoje početních stavů jednotlivých druhů.

Pravidelné zjišťování stavů jednotlivých druhů zvěře je důležité pro provádění opatření i na úsecích ochrany zvěře, přírody a veterinární medicíny. Klesající či vzrůstající stavy určitých druhů zvěře souvisejí s měnícími se životními podmínkami pro konkrétní druh, nevyvážeností životního prostředí, s nárůstem škod v zemědělství a lesnictví či zvýšeným rizikem přenosu nebezpečných onemocnění.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství