Registrované partnerství je častější u mužů

Otázky na soužití osob stejného pohlaví jsou v naší společnosti stále citlivým tématem. Proto ve sčítání s největší pravděpodobností nebyly zachyceny všechny takové svazky. Dostupné jsou tedy údaje pouze o osobách, které byly ochotny soužití s partnerem nebo partnerkou stejného pohlaví do sčítacího formuláře uvést.
Ze sčítání vyplynulo, že minimálně jednou uzavřelo registrované partnerství 2 243 osob. Rodiny tvořené registrovanými partnery pak představovaly 0,02 % z celkového počtu domácností tvořených jednou rodinou. Dalších 8 112 osob (0,15 % domácností) uvedlo, že s osobou stejného pohlaví žijí jako druh nebo družka a takový vztah označují demografové jako faktické partnerství. Toto číslo však bude s největší pravděpodobností podhodnoceno. Registrovaná partnerství se pak častěji vyskytují v krajích s vyšším podílem obyvatel žijících ve městech.

Rozdíly v genderu a věku

V registrovaném nebo faktickém partnerství žili častěji muži než ženy. Výjimku u faktických partnerství tvořila pouze nejstarší věková kategorie 70 let a více, rozdíl však nebyl výrazný. Zatímco téměř tři čtvrtiny registrovaných partnerství (70 %) uzavřeli muži, u nesezdaných partnerství nebyly genderové rozdíly tak výrazné. Muži tvořili jen 54 % těchto svazků.
Nejčastěji se registrovaní partneři vyskytovali mezi lidmi ve věku 30–39 let. Na 10 tis. mužů v dané věkové kategorii připadalo sedm osob, které uvedly, že jejich registrované partnerství trvá. U žen to pak ve stejné věkové kategorii bylo 3,2 partnerek na 10 tis. žen. Z celkového počtu mužů žijících v registrovaném partnerství jich v této věkové kategorii bylo 43,4 % (žen 46,8 %).
U faktických partnerství se maximální výskyt u mužů soustředil do stejné věkové kategorie jako u registrovaných partnerství – 30–39 let, u žen do mladší kategorie – 15–29 let. Na tyto věkové kategorie pak připadalo 29,0 % mužů a 31,4 % žen v nesezdaných svazcích.

Vzdělanostní struktura

Výskyt registrovaných partnerství (součet trvajících a zaniklých rozhodnutím soudu, nebo úmrtím partnera) se lišil i podle nejvyššího dosaženého vzdělání partnerů. S rostoucím vzděláním se zvyšovalo zastoupení registrovaných partnerů.
U vysokoškolsky vzdělaných lidí (včetně vyšších odborných škol) pak na 10 tis. obyvatel v dané vzdělanostní a genderové kategorii připadalo necelých šest registrovaných partnerů a dvě registrované partnerky. Naproti tomu u osob se základním vzděláním (včetně nedokončeného a bez vzdělání) to bylo pouze 2,5 registrovaných partnerů, resp. 1,1 partnerek. U mužů tedy byly rozdíly mezi jednotlivými vzdělanostními kategoriemi výraznější.
Z mužů a žen, kteří uvedli, že jejich registrované partnerství stále trvá, představovali vysokoškoláci 22,8 %, což je více, než v celkové populaci (13,8 %). Obdobná je situace i u partnerů opačného pohlaví vstupujících do manželství. Dalo by se tedy obecně říci, že vysokoškolsky vzdělaní lidé svůj vztah častěji institucionalizují. Nejvíce registrovaných partnerů však mělo středoškolské vzdělání s maturitou (33,7 %). Tento fakt je dán vysokým zastoupením této vzdělanostní kategorie v celkové populaci. Nejméně pak je mezi registrovanými partnery osob se základním vzděláním (9,2 %).
U osob, které deklarovaly nesezdané partnerství, jsou nejčastěji zastoupeni středoškolsky vzdělaní bez maturity (32,7 %) a naopak nejméně vysokoškoláci (15,4 %). Oproti registrovaným partnerstvím je faktických partnerů se základním vzděláním výrazně více (20,3 %). Vzdělanostní struktura osob deklarující nesezdané partnerství se pak výrazněji neliší od vzdělanostní struktury celkové populace.

Závislé děti v rodině

Naprostá většina osob v registrovaných a faktických partnerstvích žila v domácnosti bez závislých dětí (pozn. red.: závislé dítě je každá osoba v domácnosti tvořené 1 rodinou, která má k osobě v čele domácnosti vztah „syn/dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0–25 let). Muži ve faktických partnerstvích sdíleli domácnost se závislým dítětem častěji než ti, co žili v registrovaných partnerstvích. U žen pak legitimita svazku skoro nehrála roli.

Národnost a náboženství

Naprostá většina registrovaných (91,6 %) i faktických partnerů (89,6 %), kteří národnost ve sčítacím formuláři uvedli, se přihlásila k jedné z národností České republiky: buď české, nebo moravské, případně slezské anebo jejich kombinaci. Právo na nevyplnění údaje o národnosti využilo 18,7 % registrovaných a 24 % faktických partnerů.
Většina osob pak uvedla, že jsou bez náboženské víry nebo se označila za ateisty (51 % u registrovaných a 39,1 % u faktických partnerů), či svou náboženskou víru neuvedla (28,2 %, resp. 42,1 %). Více než 12 % registrovaných a 9,6 % faktických partnerů vyplnilo, že jsou věřící, avšak nehlásí se k žádné církvi. K některé z křesťanských církví se přihlásilo 7,8 %, resp. 8,1 % partnerů.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo