Prvorepublikové Československo bylo magnetem pro zahraniční studenty

V době první republiky studoval na našich vysokých školách velký počet cizinců. Dosvědčují to údaje z článku Vysoké a střední školy ve školním roce 1933/34 zveřejněné v roce 1935 v časopise Zprávy Státního úřadu statistického.
V celém tehdejším Československu zasedlo v zimním semestru roku 1933 do lavic vysokoškolských poslucháren 32,5 tisíce studentů. Ve školách na území dnešní České republiky to bylo 30,2 tisíce studentů. Z ciziny pocházelo 2 372 osob, které tvořily 7,9 % všech posluchačů. Nejvíce jich studovalo na německých technických školách v Brně (398), na Univerzitě Karlově (356) a dále pak na českých vysokých školách technického zaměření v Praze (353).

Slovanská vzájemnost

Prvorepublikové vysoké školy byly přitažlivé především pro zájemce ze slovansky mluvících zemí, na předním místě z Polska (641), Bulharska (447) a Jugoslávie (220). Již v té době zde byli posluchači z ruskojazyčné oblasti, tedy z tehdejšího Sovětského svazu (122). Mnoho jich také pocházelo z Rumunska (259) a Maďarska (186), méně z německy mluvících sousedních zemí, tedy z Německa (132) a Rakouska (70). Získat vzdělání na českých vysokých školách bylo lákavé i pro obyvatele pobaltských států – Estonska (22), Lotyšska (62) a Litvy (46).

Studenti z opačné strany světa

Cizince ze západoevropských zemí bychom našli jen ojediněle. Francouzi tu byli jen dva, Italů bylo 12, Angličanů 6 a Švýcarů 5. O něco více studentů (27) přijelo ze Spojených států amerických. V dobových statistikách také nacházíme informace o jednotlivcích z řady dalších zemí – Belgie, Lucemburska, Finska, Dánska, Řecka a Švédska. V té době museli obyvatelům Československa jistě připadat exoticky studenti ze států, jako byly Mandžusko, Čína, Palestina, Brazílie, Turecko a Persie, dnešní Írán.
Na Univerzitě Karlově studovalo nejvíce Poláků (131), Bulharů (84) a občanů SSSR (30). Studium v češtině na pražských technických školách přitahovalo nejvíce Jugoslávce (122), Bulhary (79), občany SSSR (68) a rovněž Poláky (53). Na německých vysokých technických školách v Praze studovalo opět nejvíce Poláků (83) a dále Rumuni (47) a Maďaři (30).
Také v Brně se technické vysoké školy dělily na české a německé. V českých tvořili hlavní část cizinců Bulhaři (89), Poláci (47) a Jugoslávci (25), v německých pak Bulhaři (149), Maďaři (84) a Poláci (70).

Jak je to dneska

Cizinci na tuzemských univerzitách a vysokých školách jsou v dnešní době zcela běžnou záležitostí. V roce 2018 jich u nás studovalo 44,8 tisíce a tvořili 15,4 % z celkem 290 tisíc studentů. Vedle Slováků jich nejvíce pocházelo ze států bývalého Sovětského svazu – Ruska (5,8 tisíce), Ukrajiny (3,3 tisíce) a Kazachstánu (1,7 tisíce). Několik stovek z nich mělo občanství Německa (829) a Velké Británie (547), dále Indie (819) a Vietnamu (549). Po odpočítání 21,3 tisíce občanů Slovenské republiky, které pro jazykovou blízkost za úplné cizince počítat nebudeme, získáme údaj 23,6 tisíce osob. To znamená, že bez Slováků dosáhl podíl cizích státních příslušníků na českých vysokých školách hodnoty 8,1 %.

Více se dočtete zde: Vzdělávání