První výsledky Sčítání 2021 v kostce

Elektronické formuláře využilo 85 % obyvatel a Sčítání 2021 tak lze označit za skutečně první online cenzus v české historii.

Podle výsledků sčítání lidu žilo k 27. březnu 2021 v Česku 10 524 167 obyvatel, což bylo o 87,6 tisíce více proti předchozímu sčítání v roce 2011. Průměrný věk se za uvedených 10 let zvýšil o 1,7 roku na 42,7 roku a vzrostl také počet osob s vyššími stupni vzdělání. Ve srovnání s rokem 2011 přibylo téměř 195 tisíc domů.

Počty a věková struktura

Téměř polovina obyvatel (48,2 %) žila ve čtyřech krajích – v hlavním městě Praze a v krajích Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. K nejvýraznějšímu přírůstku obyvatel, téměř o 10 %, došlo ve Středočeském kraji, k mírnějšímu, o necelá 3 %, pak v Praze a v Jihomoravském kraji. Přírůstek pod 2 % obyvatel zaznamenaly kraje Liberecký, Plzeňský a Jihočeský, v ostatních došlo k poklesu. Nejvýrazněji se odliv počtu obyvatel projevil v krajích Karlovarském, kde ubylo více než 5 % lidí, a v Moravskoslezském s poklesem přesahujícím 3 %. V krajích Ústeckém a Olomouckém se úbytek pohyboval okolo 2 %.

Mezi sečtenými mírně převažovaly ženy (50,7 %) nad muži (49,3 %). Průměrný věk žen vycházel na 44,1 roku, zatímco mužů na 41,2 roku. Za nejmladší kraj lze považovat Prahu s průměrným věkem obyvatel 41,4 roku a následně Středočeský kraj s hodnotou 41,6 roku. Pod celostátní průměr se dostal ještě Jihomoravský kraj s průměrným věkem 42,4 roku. Nejvyšší průměrný věk byl zaznamenán ve Zlínském kraji (43,8 roku) a pak v krajích Královéhradeckém a Karlovarském (shodně 43,6 roku).

Vývoj počtu obyvatel České republiky (v tis.)

Děti ve věku 0–14 let tvořily 16,1 % ze všech obyvatel České republiky, osoby v produktivním věku 63,5 % a senioři ve věku 65 a více let 20,4 %. Zastoupení dětí mladších 15 let dosáhlo nejvyšší hodnoty (17,9 %) ve Středočeském kraji a nejnižší (15,3 %) v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku (15–64 let) byl zaznamenán v hlavním městě Praze (66,3 %) a nejnižší v Královéhradeckém kraji (61,9 %). Index stáří, který se vypočítá jako poměr počtu osob ve věku 65 a více let k počtu osob do 14 let, vycházel nejnižší ve Středočeském kraji (1,05). Pod průměrnou hodnotou za celou Českou republiku (1,27) se nacházely ještě Praha (1,20) a Jihočeský kraj (1,24). Nejvyšší index stáří měly kraje Královéhradecký (1,42) a Zlínský (1,40).

Ze sečtených obyvatel ve věku 15 a více let bylo téměř 33 % svobodných a přes 45 % ženatých či vdaných. Ovdovělých bylo přibližně 8 %, v této skupině ale výrazně převyšovaly ženy (13 %) nad muži (3 %). Rozvedení tvořili zhruba 14 % populace.

Věkové charakteristiky obyvatel

Pozn.: Index stáří = poměr počtu osob ve věku 65 a více k počtu osob do 14 let.

Národnost a státní občanství

Dobrovolnou otázku na národnost zodpovědělo 68,4 % obyvatel. Pouze k české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili (konkrétně 6 033 014 osob), k moravské národnosti pak 5,0 % (359 621 osob) a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Oproti Sčítání 2011 vzrostl počet obyvatel hlásících se ke dvěma národnostem. Nejčastějšími kombinacemi byly česká – moravská (179 721 osob), česká – slovenská (59 336 osob), česká – evropská (18 057 osob), česká – romská (15 841 osob) a česká – německá (13 637 osob).

Podle státního občanství tvořili cizinci 4,7 % obyvatel Česka. Mezi nimi byly nejvyšším podílem zastoupeny osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %). Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a ze zemí mimo EU 3,2 % populace.

Obyvatelstvo s cizím státním občanstvím *) (tis.)

Pozn.: *) Zahrnuje pouze osoby s cizím státním občanstvím.

Obyvatelstvo podle vybraných národností *) (tis.)

Pozn.: *) Zahrnuje pouze osoby s jednou uvedenou národností.

Náboženská víra

Odpověď na náboženskou víru, která rovněž spadala mezi dobrovolné otázky, vyplnilo 69,9 % obyvatel. Z nich 68,3 % deklarovalo, že jsou bez náboženské víry. Za věřící a hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti se považovalo téměř 1,4 milionu osob, tedy 18,7 % z těch, kteří odpovídali na otázku víry. V porovnání s celkovým počtem obyvatel tvořili věřící hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti 13,1 %.

Z církví a náboženských společností byla častěji zastoupena církev římskokatolická, která představovala desetinu všech odpovědí (741 tis. osob). Mezi respondenty se vyskytoval také poměrně velký počet těch, kteří se označili za katolíky bez uvedení konkrétní církve (236 tis.) nebo za křesťany (71 tis.). Náboženský směr jedi uvedlo 21 tisíc osob.

Nadprůměrný podíl věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti vykazovaly kraje na východě republiky, ve Zlínském kraji se k víře přihlásilo téměř 28 % z celkového počtu obyvatel, v Kraji Vysočina 21 %, v Jihomoravském kraji 19 %, v Moravskoslezském 18 % a v Olomouckém 15 %. Nejnižší podíly věřících vykázaly kraje Ústecký (5 %), Liberecký a Karlovarský (oba shodně necelých 7 %).

Domovní fond

Domovní fond se v Česku rozrostl na 2 353 024 domů a ve srovnání s rokem 2011 tak přibylo téměř 195 tisíc domů. Za posledních 30 let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu. Nejrychleji v posledních 10 letech přibývaly domy ve Středočeském kraji, kde se jejich počet oproti poslednímu sčítání zvýšil o 51 tisíc. Druhý v pořadí Jihomoravský kraj vykázal nárůst o 20 tisíc domů. Nejméně domů, jen něco málo přes 4 tisíce, přibylo v Karlovarském kraji a v Praze, kde domovní fond narostl o 7,5 tisíce domů.

Vývoj počtu domů (tis.)

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce*) (tis.)

Pozn.: Nezahrnuje domy s neuvedeným datem výstavby nebo rekonstrukce.

Data ze sčítání bude Český statistický úřad v příštích měsících postupně doplňovat. Ve druhém a třetím čtvrtletí je plánováno zveřejnění informací o bytech a podrobnějších charakteristikách obyvatelstva, ve čtvrtém čtvrtletí budou následovat data o domácnostech a dojížďce. Veškeré aktuální informace včetně tabulek a kartogramů najdete na webu www.scitani.cz.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů