Průmyslová produkce v roce 2020

Průmyslová produkce v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem klesla o 8 %, což znamenalo nejsilnější meziroční pokles od globální ekonomické krize v roce 2009. Objem výkonu průmyslu se tak dostal přibližně na úroveň roku 2016. Propad, který nastal v březnu až květnu minulého roku v důsledku rozšíření nového typu koronaviru, byl opravdu bezprecedentní – průmyslová produkce ve druhém čtvrtletí meziročně klesla téměř o čtvrtinu, pokles v dubnu byl dokonce víc než třetinový. Je však třeba přiznat, že meziroční pokles český průmysl vykazoval v každém měsíci již od poloviny roku 2019 a tento trend pokračoval i v koronavirem ještě nezasažených prvních dvou měsících roku 2020.

Vliv takto snížené srovnávací základny společně se snahou dohnat, co se v prvním pololetí zameškalo, přispěly ke kladným výsledkům na konci roku: průmyslová produkce v prosinci meziměsíčně i meziročně mírně vzrostla, a sice o 0,2 %, resp. o 0,5 %. V posledním čtvrtletí roku 2020 průmysl mírně (o 0,8 %) překonal úroveň roku předešlého a mezičtvrtletně vzrostl o bezmála 4 %. Na konci roku se meziročně rovněž zvýšila hodnota nových průmyslových zakázek, a to zejména ze zahraničí.

Silný pokles, ale i mírný růst

Pokles celkové produkce za rok 2020 vykázala naprostá většina průmyslových odvětví. Nejvíce k němu přispěl automobilový průmysl a navazující odvětví (např. výroba pryžových výrobků, výroba elektrických zařízení). V kumulaci za celý rok klesla produkce ve výrobě automobilů o 12,3 %, což stálo přibližně za čtvrtinou osmiprocentního poklesu průmyslu celkem.

Produkce automobilového průmyslu v dubnu se propadla meziročně dokonce o více než 80 %. Naopak poslední čtyři měsíce roku 2020 byly v tomto oboru z dlouhodobého hlediska velmi silné, v prosinci meziročně vzrostla produkce téměř o 15 %, v porovnání s prosincem roku 2018 téměř o 3 % a v porovnání s posledním předkovidovým měsícem únorem 2020 o 6 %.

Největší pokles zaznamenala těžba a dobývání, kde se produkce v porovnání s rokem 2019 propadla o 17,1 %, v porovnání s rokem 2015 o téměř 30 % a oproti roku 2000 o více než polovinu. Vysoký meziroční pokles je sice zčásti ovlivněn uzavřením dolů v jarní vlně epidemie, ale těžba (zejména uhlí) je v Česku v dlouhodobém útlumu bez ohledu na další vlivy.

Několik málo průmyslových odvětví však zaznamenalo meziroční růst objemu produkce. Šlo zejména o odvětví, o jejichž výrobky byl v důsledku epidemie zvýšený zájem: o výrobu papíru a výrobků z něj (papírové obaly, hygienické potřeby z papíru, dětské papírové plenky), farmaceutický průmysl a ostatní zpracovatelský průmysl (hračky, lékařské přístroje a nástroje, zdravotní lůžka).

Nejstrmější pád v historii

Epidemie zasáhla všechny státy EU bez výjimky. Ve snaze o její potlačení přistoupily vlády na jaře k řadě restriktivních opatření, z nichž většina vstoupila v platnost v polovině března a byla dále dodržována i po celý duben. Z unijního vývoje průmyslové produkce proto zřetelně vystupuje propad mezi únorem a dubnem, kdy na březnový meziměsíční pokles o 10,5 % navázal ještě výraznější propad o 18,4 % v dubnu. Následovalo období mírného vzpamatování v měsících květnu (meziměsíčně +11,5 %), červnu a červenci. Srpen a září byly obdobím bez velké změny. Na podzim zasáhla evropské země druhá vlna epidemie, která se však do průmyslové výroby téměř nepromítla.

Vývoj průmyslové produkce v jednotlivých evropských státech vykazuje ve většině případů obdobný trend, tj. dvouměsíční propad způsobený jarní uzávěrou a následné poměrně rychlé znovuoživení výroby. Hloubka propadu se však liší a některé státy jej téměř nezaznamenaly. Nejprudší propad měřený porovnáním produkce v dubnu a únoru 2020 zasáhl Itálii a Slovensko, také Česko patřilo mezi silně zasažené země. Na opačné straně žebříčku stály Finsko, jehož průmysl mezi únorem a dubnem klesl jen mírně, a Irsko, kde byl objem průmyslové produkce v dubnu dokonce o 3 % vyšší než v únoru.

V kumulaci za celý rok 2020 klesla produkce průmyslu EU27, stejně jako v Česku, o 8 %. Meziročně o více než desetinu klesl objem průmyslové výroby v Itálii, Francii, Německu a Lucembursku. Větší pokles než Česko zaznamenaly ještě Španělsko, Rumunsko a Slovensko. Velmi výrazný jarní propad (mezi dubnem a únorem 2020 o 27 %) postihl Polsko. V celoročním srovnání však došlo v této zemi k poklesu průmyslové produkce „jen“ o 2,1 %. Také další země s výraznými jarními výpadky (Slovensko, Itálie, Maďarsko, ale i Česko) se z celoročního pohledu celkem vzpamatovaly a ve zbytku roku doháněly, co se dalo. Vývoji ve všech ostatních zemích se opět vymyká Irsko, jehož průmysl meziročně přidal o 2,6 %.

V řadě komentářů se následky kovidové pandemie často připodobňují k dopadům finanční krize let 2008–2009. Podle srovnání Eurostatu však mezi oběma událostmi existují zřetelné rozdíly. Zatímco finanční krize vyvolala postupný pokles průmyslové produkce o 22 procentních bodů během 12 měsíců, pandemie způsobila rychlý a strmý pád průmyslu členských zemí o 28 bodů za dva měsíce. Jak dále uvádí Eurostat, pád průmyslové produkce v jarních měsících roku 2020 byl nejstrmějším, jaký doposud statistiky zaznamenaly. Celkově se produkce v dubnu 2020 snížila na úroveň 90. let minulého století.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika