Průměrné mzdy – 2. čtvrtletí 2021

Průměrná hrubá měsíční mzda činila ve 2. čtvrtletí nominálně 38 275 korun a meziročně vystoupala o 11,3 %, resp. o 3 893 korun. I po zohlednění svižného růstu spotřebitelských cen se mzda reálně zvýšila o rekordních 8,2 %. Evidenční počet zaměstnanců narostl (o 0,7 %, resp. 29 tis.), poprvé od počátku roku 2019. Výrazně nerovnoměrný dopad pandemické krize, rozdílná rychlost následného hospodářského oživení, jakož i způsob odměňování v rozpočtové sféře vedly k tomu, že mzdové rozdíly mezi odvětvími a patrně i uvnitř mnohých z nich se prohloubily.

V meziročním srovnání mezd se projevila nízká srovnávací základna, a to vinou loňské uzávěry části ekonomiky a propadu celkového počtu odpracovaných hodin u zaměstnanců – meziročně o rovných 10 %. S pandemií těsně souvisí i letošní výplata mimořádných odměn zdravotníkům, jež vedla k bezprecedentnímu růstu průměrné nominální mzdy v odvětví zdravotní a sociální péče o 43,8 %. Bez tohoto odvětví by mzdy ve zbylé části ekonomiky ve 2. čtvrtletí meziročně posílily „jen“ 8,5 %.

Průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů vzrostla oproti 1. čtvrtletí 2021 o 1,2 %, tedy nepatrně více než v předchozích dvou kvartálech (0,9 %, 1,1 %). Částečně se projevil efekt ústupu pandemie a návratu většiny provozoven obchodů i dalších služeb k běžnému režimu. Počet odpracovaných hodin u zaměstnanců ve 2. čtvrtletí ovšem stále zaostával na předkrizovou úrovní (z 2. čtvrtletí 2019) o 3,5 %. Zvláště patrné to bylo v odvětví těsně spjatém s cestovním ruchem – v obchodě, pohostinství a ubytování (10 %), dále v tzv. ostatních službách (např. kadeřnictví, opravy výrobků pro domácnosti, 18 %), a v menší míře i ve finančnictví či zpracovatelském průmyslu.

Prorůstově působilo na výši mezd napětí na pracovním trhu spojené s nízkou nezaměstnaností a vysokým počtem dlouhodobě neobsazených pracovních míst. Nedostatek zaměstnanců tak limitoval produkci v řadě významných odvětví. Opačný vliv mělo patrně snížení efektivního zdanění u pracovníků, jež firmám umožnilo udržet vysokou zaměstnanost při nižším tlaku na růst nákladů práce. Část zaměstnavatelů zejména v tržních odvětvích tak zohlednila fakt, že lidem stoupnou čisté výdělky i bez zvyšování hrubých mezd. Mzdovou úroveň navíc stále ovlivňoval i výpadek mzdy zaměstnanců pobírajících ošetřovné či náhradu mzdy během karantény.

Mimo zdravotnictví vzrostly letos ve 2. čtvrtletí meziročně průměrné mzdy nejvíce vesměs v odvětvích, které byly vloni nejcitelněji zasaženy nastupující pandemií – ubytování, stravování a pohostinství (+17,3 %), ostatní činnosti (+19,2 %), administrativní a podpůrné činnosti (+12,3 %) a zpracovatelský průmysl (+11,3 %). Výjimkou byly kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde podprůměrné mzdové tempo přetrvalo. Situace ve většině odvětví vázaných na cestovní ruch je ale stále obtížná, o čemž svědčí pokračující pokles počtu zaměstnanců i skromnější navýšení mezd oproti předpandemické úrovni. I dosažená výše mezd se v těchto odvětvích stále nachází citelně pod hladinou celé ekonomiky.

Ve vzdělávání pokračoval růst platových tarifů z posledních let. Průměrná mzda zde stoupla meziročně o desetinu a těsně překonala úroveň výdělků v celé ekonomice. Naopak ve veřejné správě, obraně i sociálním zabezpečení se mzdový růst prakticky zastavil. Zatímco v obchodě se hospodářské oživení ve 2. čtvrtletí promítlo ve mzdové oblasti (+9,4 %) i zaměstnanosti (+1,5 %), v dopravě a skladování rostly jen průměrné mzdy (+7,6 %). To peněžnictví a pojišťovnictví zaznamenalo mírný pokles v obou oblastech, i tak však měsíční výší průměrných mezd (63,5 tis. korun) předčilo všechna hlavní odvětví ekonomiky. V těsném závěsu figurovaly informační a komunikační činnosti (62,7 tis. korun), které patří k nejvíce vytíženým odvětvím během pandemie, což se projevuje i v nepřetržitém růstu zaměstnanosti. Nedostatečnou poptávkou příliš netrpí ani stavebnictví. Růst průměrných mezd zde byl ale za celé pandemické období dosti umírněný, shodně jako v průmyslu, dopravě i skladování.

Medián mezd čítal ve 2. čtvrtletí u mužů 34,5 tis. korun, u žen 30,0 tis. korun. Meziročně nadále posilovaly více výdělky žen (13,2 %) než mužů (10,1 %), zejména vlivem rychlého růstu v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Podobně jako v předchozích dvou čtvrtletích se výdělky vysokopříjmových zaměstnanců meziročně navýšily relativně svižněji než nízkopříjmových. Celková mzdová diferenciace se tak dále mírně prohlubovala.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost